Hradní koalice ANO, ČSSD, KSČM a SPD podržela kancléře Mynáře, když ve sněmovně odmítla projednávat snahu Hradu ovlivňovat rozhodnutí soudů. Další díl justiční aféry odkryl samotný prezident Zeman, když přiznal lobbing u Ústavního soudu ve věci zrušení zákona „lex Babiš“.

[ctete postid=“231325″ title=“Stát utahuje šrouby. Celníci budou moci kontrolovat EET jako skrytí agenti“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/01/Schillerová-sněmovna-daně-385×230.jpeg“ excerpt=“Ministryně financí Alena Schillerová prosazuje další posílení státní represe. “ permalink=“http://forum24.cz/stat-utahuje-srouby-celnici-budou-moci-kontrolovat-eet-jako-skryti-agenti/“]231325[/ctete]

Skandální chování kancléře Vratislava Mynáře, který se z pověření prezidenta scházel s vysoce postavenými představiteli justice a „doporučoval“ jim stanoviska Hradu v živých kauzách, je pro hradní koalici přijatelnou normou. Návrh předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska zařadit tento bod na jednání pléna sněmovny zablokovala hlavní osa podporovatelů prezidenta Miloše Zemana.

Zafungovala hradní osa

Vlastně to nemůže překvapit. Oligarchické hnutí ANO a oba subjekty z okraje politického spektra si s podminováním pilířů právního státu příliš hlavu nelámou. Premiér dostává silově pod kontrolu bezpečnostní složky i rozhodující část státního zastupitelství, a Hamáčkova sociální „demokracie“ mu v tom zdatně sekunduje.

Vše je podle nich v pořádku, jelikož jsou soudy nezávislé a k ovlivňování prý nedochází. Hamáček pouze alibisticky přehodil odpovědnost na politicky neduživého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (ANO), ten se však k celé záležitosti odmítl vyjádřit.

Pro hradní blok je tedy přijatelné, když problematický Mynář „seznamuje se stanovisky prezidenta“ ústavní soudce v probíhajících případech, jež se bezprostředně dotýkají zájmů Hradu. Ať už jde o ústavní stížnost ve věci služebního zákona, nebo třeba o kriminální kauzu Lesní správy v Lánech spadající přímo pod kancléře, vyšetřovanou policií kvůli podvodům s veřejnými zakázkami.

Tyto praktiky kritizoval bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Mimo jiné popsal schůzku s prezidentem Zemanem, jenž ho sepsul za seznam konkrétních rozhodnutí jeho podřízených, které se mu nelíbily, a jako „šéf soudu to měl zařídit“ jinak.

Zemanův zájem nepřekvapuje

Ozval se i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se postavil za Josefa Baxu, na něhož se vzápětí z Hradu snesl hněv. „U pana prezidenta mě nepřekvapuje jeho zájem o ‚živé kauzy‘ v justici ani skutečnost, že si zcela neuvědomuje nevhodnost vyjadřovat k nim osobně nebo prostřednictvím svých úředníků meritorní stanoviska,“ řekl Deníku N.

„Nemám nejmenší důvod pochybovat o věrohodnosti jeho pocitů či dojmů z uvedené schůzky,“ dodal Rychetský na Baxovu adresu s tím, že se v návaznosti na medializované schůzky Vratislava Mynáře s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem nebudou jeho podřízení nadále setkávat s účastníky řízení. Proč ovšem k tomuto poznání nedospěli dřív, a jak je možné, že o těchto schůzkách Rychetský nevěděl?

Předseda Ústavního soudu reagoval na ještě jeden speciální případ, ze kterého po zveřejnění schůzek soudců s kancléřem Mynářem sešlo. Jde o prezidentovu aktivitu z února 2017, kdy podal ústavní stížnost kvůli novele zákona o střetu zájmů zvané „lex Babiš“. Tehdy uváděné důvody k napadení této normy, omezující vlastnictví firem členů vlády a jejich přístup k dotacím a veřejným zakázkám, jsou skutečně bizarní.

Protiústavní „lex Babiš“?

Podle Zemana je tento zákon protiústavní, protože údajně porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Podle této teorie by došlo k naprosté legitimizaci politických „kmotrů“, kteří by se nemuseli skrývat v zákulisí, ale bez problémů by mohli vstupovat do vlády a tam prosazovat svoje ekonomické zájmy, ostatně jak to učinil Andrej Babiš.

Kvůli této stížnosti se měl Vratislav Mynář sejít s ústavním soudcem Janem Filipem, což v rozhovoru pro Blesk přiznal samotný Zeman. Kancléř měl podle něj Filipa navštívit a „zdvořile se ho zeptat“, proč u něj již dva roky leží jeho ústavní stížnost ve věci „lex Babiš“.

[ctete postid=“231166″ title=“Prezident Zeman torpéduje BIS a snaží se ovládnout justici. Kdy zasáhne Ištvan?“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/01/Zeman-Baxa-385×230.jpeg“ excerpt=“Poté, co prezident Zeman torpéduje kvůli vlastním zájmům BIS, vycházejí najevo další “ permalink=“http://forum24.cz/prezident-zeman-torpeduje-bis-a-snazi-se-ovladnout-justici-kdy-zasahne-istvan/“]231166[/ctete]

Jelikož k této schůzce už nedojde a soudce Filip dnes tvrdí, že o ní nevěděl, těžko spekulovat, jako by toto „zdvořilé optání“ vypadalo. Zvláště s přihlédnutím ke zkušenostem Filipových kolegů, kteří podobné schůzky absolvovali.

O urputnosti Hradu v tomto konkrétním případu svědčí přiznání Pavla Rychetského, že i u něj prezident Zeman opakovaně lobboval za urychlení jeho projednání. Označil takové jednání za pošetilé. „Za stejně pošetilé považuji představy, že předseda Ústavního soudu může přinutit jednotlivé soudce k předložení toho či onoho návrhu do pléna v termínu dle svých představ,“ dodal Rychetský.

Mocenský pakt se prohloubil

I tato kauza svědčí o snaze ovlivnit nezávislé soudní rozhodování, navíc v politicky velmi citlivé záležitosti. Nemluvě o dnešní situaci, kdy lobbing Hradu ve věci zrušení novely zákona o střetu zájmů přichází v době, kdy evropské orgány přijaly ještě přísnější pravidla pro čerpání dotací firem ovládaných členy vlády a jim spřízněnými osobami. A kdy probíhají audity Agrofertu kontrolory Evropské komise.

Ústavní stížnost prezidenta ve věci „lex Babiš“ je současně připomenutím mocenského paktu Babiš – Zeman, který si jde na ruku, a který se od té doby ještě prohloubil. I proto nehrozí, že by premiér Andrej Babiš přivítal propírání snahy ovlivňovat živé kauzy Hradem na plénu Poslanecké sněmovny. Už jen proto, že jedna z nich se dotýká jeho osobně a nijak proti ní neprotestoval. Proč taky, když je v jeho zájmu?