Ruský prezident Vladimir Putin během projevu, ve kterém oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině. FOTO: ČTK / AP / Uncredited
FOTO: ČTK / AP / Uncredited
Už od začátku války na Ukrajině se spekuluje o možném použití jaderných zbraní. Po období, kdy ruský prezident Vladimir Putin západním zemím často připomínal, že Rusko může k získání převahy na okupovaném území použít taktické jaderné zbraně, přichází čas, kdy Putin vzkazuje, že jeho země není „šílená“.
Putin o jaderných zbraních hovořil při výročním zasedání prezidentské rady pro občanskou společnost a lidská práva. Jak upozorňuje zpravodajský kanál Sky News, Putin sice prohlásil, že se Rusko „nezbláznilo“, aby začalo mezinárodní jaderný konflikt, ale současně prohlásil, že Kreml plně chápe, co jsou to jaderné zbraně.
„Máme je a jsou vyspělejší a modernější než to, co má jakákoli jiná jaderná mocnost,“ řekl ruský prezident. „Nehodláme se těmito zbraněmi ohánět jako břitvou, ale přirozeně vycházíme z jejich existence. Je to faktor odstrašení, nikoli faktor provokující eskalaci konfliktu,“ dodal s tím, že podle jeho názoru hrozba jaderné války rychle roste.
Zároveň Putin prohlásil, že to nebude Rusko, kdo by takový konflikt začal, ale zdůraznil, že by se do něj mohlo zapojit. „Znamená to, že pokud se ocitneme pod útokem, odpovíme protiútokem,“ sdělil ruský prezident.
Jeho další myšlenka ovšem vyzněla zcela protichůdně. „Pokud se zamyslíme nad tím, že by Rusko za žádných okolností nepoužilo takové zbraně jako první, pak to znamená, že bychom je nemohli použít ani jako druzí, protože možnost tak učinit v případě útoku na naše území by byla velmi omezená,“ sdělila v televizním přenosu ruská hlava státu.
Byli to nejen zástupci Kremlu, kdo v posledních měsících vyhrožovali použitím smrtonosných zbraní. Velmi aktivní byla například i ruská státní televize, jejíž moderátoři vyzývali Putina, aby konflikt na Ukrajině vyřešil použitím jaderného útoku. Stejně se vyjadřoval i čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, jehož služba ruskému prezidentovi se prohloubila během války.
Výhrůžky ruským útokem na světové metropole se začaly množit například v době, kdy se vedly boje o Záporožskou jadernou elektrárnu. Podle Jurije Kota, vůdce proruského ukrajinského hnutí Parus, nesl tehdy vinu za ohrožení bezpečnosti Kyjev a jeho západní spojenci.
„Všichni velmi dobře chápeme, že si vymýšlejí fiktivní realitu. My se ale zabýváme skutečnou realitou,“ prohlásil v srpnu Kot na Rossija 1 v reakci na zprávy o útocích ruských ozbrojenců na elektrárnu. „Musíme to říci Ukrajině a zemím, které ji podporují. Především Velké Británii a Americe a dát to jasně najevo,“ dodal.
Současně Kot přidal i výhrůžky. „Pokud bude Záporožská jaderná elektrárna poškozena a dojde ke katastrofě, na vaše rozhodovací centra okamžitě dopadnou dvě rakety. Jedna ve Washingtonu, druhá v Londýně,“ vzkázal. „Jaderné. A to je vše, dál už se bavit nebudeme,“ zakončil svůj výstup.
