KOMENTÁŘ / „Rozhodnutí může otevřít dveře sérii povolebních sporů. Dá se očekávat, že po volbách budou podávány volební stížnosti v poměrně hojné míře — mimo jiné právě kvůli účasti takzvaných skrytých koalic,“ řekl deníku FORUM 24 ústavní právník Jan Kysela, s nímž jsme dopad nečekaného soudního rozhodnutí rozebírali. Zrušení voleb ale poradce prezidenta neočekává.

Krajský soud v Brně ve středu rozhodl v kauze, která může výrazně ovlivnit nejen letošní volby, ale i jejich povolební výklad. Politické hnutí Stačilo! bude kandidovat jako strana, přestože soud konstatoval, že jde o faktickou koalici více subjektů – komunistů, sociálních demokratů, Spojených demokratů – Sdružení nezávislých a národních socialistů. Podle zákona by taková kandidátka měla být označena jako koaliční a podléhat přísnějším pravidlům, především vyššímu volebnímu prahu.

Soud sice straně Volt, která na nesrovnalosti upozornila, částečně dal za pravdu, ale registraci kandidátky nezrušil. Odůvodnil to tím, že podobné případy byly v minulosti běžně tolerovány a těsně před volbami by bylo příliš tvrdé a překvapivé, kdyby došlo k zásadní změně výkladu. Výsledkem je paradox: Stačilo! je podle soudu koalice, ale do voleb jde jako strana s pětiprocentní hranicí pro vstup do poslanecké sněmovny. Ostatně Stačilo! není v letošních volbách samo. Jako samostatný subjekt kandiduje i SPD, která na kandidátku zařadila zástupce PRO, Trikolory a Svobodných, nebo Piráti ve spojení se Zelenými.

Dále čtěte

„Někdo potřeboval moje místo.“ Jak se Šlachtův útvar pokusil zničit generála Halenku, kterého se nyní zastal soud 

Minulý týden Obvodní soud pro Prahu 2 nepravomocně rozhodl, že stát musí generálovi ve výslužbě Vladimíru Halenkovi vyplatit více než…

Jednotlivé krajské soudy jejich kandidátky po stížnostech nezrušily a připustily je k volbám. Jedinou výhradu ohledně skryté koalice zatím vyjádřil právě Krajský soud v Brně. Stačilo! jde totiž ve formě skryté koalice ze všech slepenců nejdál.   

Lavina povolebních stížností

Klíčové bude podle právníka Kysely to, až budou hlasy přepočteny na mandáty. Pokud by „skrytá koalice“ Stačilo! překročila hranici pěti procent, ale nedosáhla na koaliční kvórum (například 11 %), může někdo u soudu napadnout, že mandáty byly přiděleny neoprávněně. Výsledky voleb by tím byly zpochybněny a v krajním případě i zrušeny. „To jsou úkony, které se odehrávají až po volbách, a právě proto mohou být předmětem volebních stížností,“ vysvětluje Kysela.

Každý volič má právo stížnost podat do deseti dnů po vyhlášení volebních výsledků a Nejvyšší správní soud (NSS) má následně 20 dní na rozhodnutí. Pokud by NSS zpochybnil výsledky, může dojít až ke zrušení zvolení kandidátů, nebo dokonce samotných voleb. V takovém případě by se věc mohla dostat až k Ústavnímu soudu. Takovou krajní variantu ale Jan Kysela neočekává – i když se nedá vyloučit. 

Dále čtěte

Stačilo! je sice koalice, ale může kandidovat jako strana, rozhodl soud

Politické hnutí Stačilo! půjde do voleb, přestože Krajský soud v Brně uznal, že ve skutečnosti jde o skrytou koalici více…

Až Tomiovi věrní nezvolí Rajchla

Druhou rovinou je budoucí legislativa. Tam nepůjde primárně o to, co teď řekl brněnský krajský soud, ale spíš o to, co po volbách řeknou Nejvyšší správní soud a Ústavní soud, pokud se k nim spor dostane. Za jistých okolností by mohly doporučit změnu současné legislativy, která nechává na samotných stranách, zda se označí za koalici, nebo ne. Ale může nastat i situace, kdy se skryté koalice jednotlivým subjektům vůbec nevyplatí a přestanou se v praxi používat.

„Kdyby loajální voliči Tomia Okamury,“ říká Kysela, „vykroužkovali všechny vlastní kandidáty a nevykroužkovali těch šest kamarádů z jiných stran, pak tihle kamarádi zpětně usoudí, že to nebyl nejlepší nápad jejich kariéry. Jindřich Rajchl asi nechce, aby měl Okamura hodně hlasů. Chce být poslancem. Když se poslancem nestane, nebo když na něj a zástupce dalších stran nebude SPD ve sněmovně brát ohled – což se dá u Tomia Okamury očekávat -, nemusí se jim to líbit.“

Dále čtěte

Zeman končí. Jeho éra je lemována vážnými omyly a zkrachovalými plány

Miloš Zeman nastavil laťku výkonu funkce hlavy státu tak nízko, že bude těžké ji překonat (podlézt). Mohlo se to podařit…

Časem se tedy může ukázat, že experiment se skrytými koalicemi se menším subjektům nevyplatil a nikdo to už znovu nezkusí. Pak by se legislativa měnit nemusela. „Letošní rok, kdy se s obcházením zákona prostřednictvím skrytých koalic roztrhl pytel, se možná ukáže být slepou uličkou. Ale to zjistíme až po volbách.“

Strach z rumunského scénáře 

Celý verdikt Krajského soudu v Brně tak lze chápat jako určitou formu kompromisu. Na jedné straně poukázal na fakt, že Stačilo! je de facto koalice, na druhé straně odmítl krátce před volbami měnit pravidla hry. Takový zásah do průběhu voleb těsně před jejich startem by mohl vést k politické bouři, jakou jsme viděli například v Rumunsku. Tam ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb poté, co je vyhrál proruský kandidát. Zpravodajské služby upozorňovaly na ruské vměšování do kampaně a soud krajně pravicového Calina Georgesca z boje vyřadil.

Jisté je tak zatím jedno: téma „skrytých koalic“ se verdiktem brněnského soudu zřejmě neuzavřelo. Volební výsledky a následné spory ukážou, zda půjde o přelomovou kauzu, nebo jen epizodu, na kterou se rychle zapomene.