Hrozí v zimě válka? K Ukrajině je staženo až 92 000 ruských vojáků

Ruský prezident Vladimir Putin (ČTK/AP/Mikhail Metzel)

Ruský prezident Vladimir Putin | FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel

Představitelé amerických zpravodajských služeb a vysocí představitelé ukrajinské armády naznačili, že na severu a východě Ukrajiny je shromážděno až 92 000 ruských vojáků. Mnoho z nich se nachází v oblasti kolem Jelňavy, poblíž hranic Ruska s jeho spojencem Běloruskem, také na Krymu, poloostrově, který leží jižně od pevninské Ukrajiny.

V souvislosti s posilováním ruských jednotek citovala CNN tento týden zdroje z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, podle nichž se zvažuje vyslání vojenských poradců a nového vybavení včetně zbraní na Ukrajinu. Situace je tedy zase napjatá a všichni si kladou otázku, proč to režim Vladimira Putina dělá.

()

Stanice RFE/RL píše, že představitelé amerických zpravodajských služeb a vysocí představitelé ukrajinské armády naznačili, že na severu a východě Ukrajiny je shromážděno až 92 000 ruských vojáků. Mnoho z nich v oblasti kolem Jelňavy, poblíž hranic Ruska s jeho spojencem Běloruskem. Nacházejí se také na Ruskem anektovaném Krymu, poloostrově jižně od pevninské Ukrajiny.

V souvislosti s posilováním ruských jednotek citovala CNN tento týden zdroje z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, podle nichž se zvažuje vyslání vojenských poradců a nového vybavení včetně zbraní na Ukrajinu.

RFE/RL shrnuje: „Začátkem tohoto měsíce americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Washington má ‚skutečné obavy‘ z ruských vojenských kroků a možné nové ofenzívy, která by podle jeho varování byla ‚vážnou chybou‘. Zatímco Moskva odmítla řeči o možné ruské invazi jako ‚neopodstatněné‘, komentáře řady činitelů a analytiků blízkých Kremlu vyslaly jiný a hrozivější vzkaz: Rusko může podniknout akci, pokud Washington a Západ nebudou řešit jeho stále asertivněji vyjadřované obavy ze situace v Donbasu a v širším smyslu z vazeb NATO s Kyjevem a vojenských aktivit Západu ve východní Evropě, v Černém moři a jinde.

Dárkové předplatné Týdeníku FORUM (FORUM 24)

Když Rusko v minulosti zahájilo ofenzívu, například na Krymu a v Donbasu v roce 2014 a v Gruzii v roce 2008, tvrdilo, že bylo vyprovokováno. A v posledních týdnech Moskva opakovaně obvinila Kyjev a Spojené státy a jejich spojence, že ji provokují, a to i v případě podle NATO dlouhodobě plánovaných cvičení ve východní Evropě a rutinních námořních misí v Černém moři.“

V uplynulém půlroce Putin a několik dalších vysokých představitelů publikovali články o Ukrajině, v nichž zpochybňovali její právo na existenci jako nezávislého státu a odmítali její demokraticky zvolené politické vedení jako „ignorantské a nespolehlivé“. Ruská zahraniční zpravodajská služba tento týden ve svém prohlášení odsoudila to, co označila za americké „provokace“, a varovala, že „podobnou situaci jsme pozorovali v Gruzii před událostmi v roce 2008“. Pak ruské síly pronikly hluboko do Gruzie a podpořily vyhlášení nezávislosti dvou separatistických regionů. V obou bylo ponecháno velké množství vojáků.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

Ruské vedení chce možná využít nestabilní atmosféry v regionu, na které má samo podíl. Někteří analytici tvrdí, že by to Rusku mohlo usnadnit úder na Ukrajinu a nenarazit na tak jednotnou reakci, jaká by se dala čekat v klidnější době. Tak například Polsko se potýká s přílivem migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří byli nalákáni do sousedního Běloruska příslibem snadného průchodu do Evropské unie.

Moldavsko obvinilo Rusko z vydírání kvůli dodávkám zemního plynu. Země se potýká s nedostatkem zemního plynu a Moskva tvrdí, že Moldavsko neplatí své účty. Moskva zvyšuje napětí tvrzením, že cvičení NATO a další vojenské operace jsou záměrně provokativní a ukazují, že Západ není ochoten dodržovat „červené linie“, které si narýsoval Putin. Především v minulosti Rusko dávalo najevo, že jde o členství Ukrajiny v NATO. Teď už varuje i před jakýmkoli rozšiřováním vojenské spolupráce aliance s Kyjevem.

Alina Poljakovová, prezidentka Centra pro analýzu evropské politiky, na twitteru napsala, že podle jejího hodnocení je „vojenské zastrašování Moskvy pózou za ujištění o neutralitě“ Ukrajiny, a dodala, že „pokud se tak nestane, je na stole vojenská invaze“.

Dva hráči v akci. Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin (commons.wikimedia.org/Presidential Press and Information Office/CC BY 4.0)

O co může Rusku jít? Mohlo by zvýšit svůj vliv na Ukrajině. Po vypuknutí konfliktu v roce 2014 drží Rusko části ukrajinských regionů Doněck a Luhansk, což je zřejmá snaha využít kontrolu nad relativně malou částí Ukrajiny k získání silného vlivu na vládu a zahraniční politiku země. Hlavně jde o ujištění, že nikdy nevstoupí do NATO.

Válka na Donbasu se vleče a Putin se možná obává, že Rusko sice bude mít kontrolu nad kouskem Ukrajiny, ale ke skutečné výhře, co největší kontrole nad zemí, bude mít daleko.

Samuel Charap, vedoucí politolog v think tanku RAND Corporation, v článku pro server Politico z minulého týdne citoval bývalého ruského zákonodárce a diplomata, podle něhož „získat (Donbas), ale ztratit Ukrajinu by pro Kreml znamenalo porážku“. „Rusko může být připraveno zaútočit daleko hlouběji na ukrajinské území a má k tomu vojenské schopnosti.“

To by ale nebylo zadarmo a pokud by Rusko vtrhlo do ukrajinských měst s pozemními jednotkami, muselo by počítat s odporem ukrajinských sil a ty jsou nyní mnohem zkušenější a lépe vybavené než před sedmi lety. O život by mohly přijít stovky a možná tisíce ruských vojáků. To by Putinův obraz doma moc nevylepšilo.

„Není možné, aby (ruské) vrchní velení nevědělo, že se domů vrátí mnoho vojáků zmrzačených, zraněných nebo jako ‚Cargo 200‘, tedy mrtví,“ napsal nedávno v deníku The Moscow Times autor a analytik Mark Galeotti.

RFE/RL píše: „Od doby, kdy se Moskva zmocnila Krymu a začala válka v Donbasu, západní analytici a zpravodajští činitelé nejednou varovali před potenciálně hrozícím novým ruským útokem. Žádná taková ofenziva se však uprostřed hromadění sil loni na jaře neuskutečnila, a nakonec to nevypadalo ani tak jako předehra k širší válce, jako spíše jako demonstrace síly před jednáním s Bidenovou administrativou a cvičením NATO v Evropě… To může naznačovat, že současné hromadění sil, které z velké části zahrnuje síly, jež zůstaly v pohraničních oblastech od předchozích přesunů na jaře, je součástí politiky Moskvy, jejímž cílem je udržet tlak na Západ, jak naznačil Putin v nedávných výrocích, a dát najevo své obavy z pohybu NATO v blízkosti svých hranic.“

Co ale Putin a jeho okolí skutečně chtějí, o tom můžeme všichni jen spekulovat.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]