Díky bdělému oku deníku Blesk nám neunikla zpráva (15. července) o významném společensko-kulturním setkání roku. Pěvec Michal David slavil 60. narozeniny a na jeho oslavu dorazily přední osobnosti našeho minulého i současného života.
Abychom začali od nejvyšších míst, přišel trestně stíhaný premiér a obdivovatel života a díla Milana Kundery Andrej Babiš. Je to tak správné, protože Michal David mu před třemi lety zpíval na svatbě. Zpívat premiéra nikdo zatím neslyšel, byť mnozí doufají, že nakonec pěkně zpívat bude. Stačí však vyzařování jeho magické osobnosti. Bohužel paní Monika, které by to jistě moc slušinkalo, zůstala doma.
Nechyběl ani významný budovatel černých rybníků a návštěvník čínské ambasády, bezprověrkový kancléř Vratislav Mynář. Zda prezident Zeman poslal aspoň nějakou vkusnou kytičku, jak to poslední dobou dělá, zpráva neuvádí. Jako vhodný doplněk si vzal pan kancléř s sebou manželku Alex.
Dále čteme, že i „šéf pražského dopravního podniku (DPP) Petr Witowski se potřeboval odreagovat od rozruchu kolem rozvodu s manželkou, televizní moderátorkou Světlanou Witowskou“. Chápeme, takový rozruch dá jednomu zabrat. Tak snad už se následky rozruchu nějak odreagovaly. Podnětů bylo na takové akci jistě dost.
No pak se ještě zjevil i podnikatel ruského původu, majitel kasina a ochránce Ivany Gottové Leon Tsoukernik, který přiletěl vrtulníkem. Stroj nevypadá, že by patřil do běžné flotily Aeroflotu. Spatřeni byli též František Janeček, Jiřina Bohdalová (nestárnoucí legenda), Ivan Vyskočil. Zda rovněž přítomná Adriana Krnáčová měla čas prohodit několik milých slov s Andrejem Babišem, nevíme. Škoda. Kdyby si chtěl někdo zasportovat, mohl mu k tomu zalobbovat šéf České unie sportu Miroslav Jansta. A nakonec tajemná postava známá především tím, že existuje, Sagvan Tofi.
Trochu nás mrzí, že se nedostavili na oslavu mistra vpravdě národního i ti přední představitelé národního duchovenstva, kteří jsou jinak všude. Bylo by to sice jedno, jako vždycky, ale ještě lépe by se to fotilo. Ona se ještě nějaká příležitost najde, až bude zase slavit kandidát vyznamenání Za výstavbu (mělo by se obnovit) Mynář, nebo světit nějaká hasičská stříkačka. Faktem je, že když se tady člověk rozhlédl kolem, tak se přímo dotýkal věčnosti tak jako tak.
Jak bylo asi dáno uměleckým žánrem, chyběli zřejmě i proslulí – byť už poněkud roztomile opelichaní – Klausovi rockeři. Možná se ale v tu dobu někde vyslovovali ke světové politice, nebo radili, jak to máme dál dělat s obrozením českých médií. Ale žádné štěstí není úplné. Než bude líp, musíme projít slzavým údolím.
Přejeme známému pěvci, aby nám stále zpřítomňoval ducha starých zlatých časů s. prezidenta Gustáva Husáka a zprostředkoval zář hvězd, které nehasnou. Nejen jemu, ale všem na oslavě přítomným také mnoho požehnání od jejich osobních božstev, dokud ještě trůní na Olympu, tedy na Hradě a podobných kopcích.