To, že každé malé dítě někdy zlobí je pochopitelné a v pořádku. Je to dítě, že? Že si rodiče nepřejí, aby jejich malý potomek zlobil, je také pochopitelné. Vzpomínám si, že moje mamka, protože jsem byla neposeda (což považovala, na rozdíl ode mě, za zlobení) často říkala „Kam šlápneš, tam sedm let tráva neroste.“ Už jako prcek jsem to vnímala jako absolutní blbost, protože jsem si hrála na zahradě a tam pěkná tráva rostla pořád jako divá.
S klidem, protože sleduji, zaznamenávám, pociťuji, vidím, slyším, naši současnou vládnoucí politickou elitu, konstatuji a použiji „Kam šlápnou, tam sedm let tráva neroste.“
Možná je
- blbá zahrada
- blbě zaseto
- málo pohnojeno nebo pohnojeno všechno
- ti co říkali, že poručí větru – dešti jsou, ale na toto chtějí také raději zapomenout
- možná podupáno do mrtě stádem nějakých volů
- zalévá se a dobře pěstuje možná jen u sousedů – za plotem, a naše zahrada se nechá ležet ladem
- nebo dokonce, a tomu se mi nechce věřit, ale i to je možné, stal se snad z kozla zahradník?
P. S.
V klidu přitom nejsem.
