Podaří se v Polsku na podzim odstavit od moci Kaczyńského?

fakt.pl

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyńsky. | FOTO: fakt.pl

Polsko čekají na podzim důležité parlamentní volby. Rozhodne se, zda pravicově-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) udrží plnou moc nad zemí, nebo vedení převezme opozice.

V parlamentních volbách 2015 v Polsku drtivě zvítězila strana Právo a spravedlnost expremiéra Jarosława Kaczyńského, kterou Kaczyński spoluzakládal se svým bratrem, bývalým polským prezidentem Lechem Kaczyńským, který zemřel v dubnu 2010 v letecké havárii v ruském Smolensku. Volby se konaly po období vlád Donalda Tuska (současného předsedy Evropské rady), které tvořily dnes opoziční strany Občanská platforma (PO) a Polská lidová strana (PSL).  Tyto vlády byly značně neoblíbené a to vyneslo k moci PiS, který v Polsku v roce 2015 získal poprvé od pádu komunistického režimu většinu v Sejmu (dolní komoře polského parlamentu) i Senátu a navíc získal i post prezidenta, kdy v prezidentské volbě zvítězil kandidát PiSu Andrzej Duda.  Období vlády PiSu je známé řadou kontroverzí a snahy o oslabení demokracie, začalo to absolutním ovládnutím polské veřejnoprávní televize TVP krátce po nástupu PiSu k moci, kdy si vláda do televize dosadila svého šéfa, který z televize vyhodil kritické novináře a udělal z televize čistou platformu vládní propagandy a prostor pro dehonestaci opozice. Velmi i v Česku mediálně známý případ byl kontroverzní zákon o soudnictví z dílny PiSu z roku 2017, který měl za cíl ovládnout polský nejvyšší soud. Můžeme připomenout další zákony, například ten, ve kterém polská vláda zakazuje mluvit o spoluúčasti Polska na holocaustu, nebo snahu udělat z polských kulturních institucí, například muzeí, pouze prostor pro primitivní nacionalismus. Nyní sepisuje PiS kontroverzní zákon, který chce předložit po podzimních volbách. Ten bude nařizovat zahraničním vlastníkům polských médií svá média prodat polským majitelům (ideálně těm blízkým PiSu) – s čímž (myšleno s vlastnictvím médií domácími miliardáři) máme v Česku zkušenosti. (Na polském trhu stále působí například německá mediální skupina Ringier-Axel Springer vydávající tamní nejčtenější bulvární deník Fakt,  největší tamní komerční televizi TVN zase vlastní americká skupina Discovery).

Volit se na podzim bude všech 460 mandátů v Sejmu i 100 mandátů v Senátu. Zatímco ve volbách do Sejmu se mandáty přerozdělují poměrným systémem pro všechny strany, které překročí hranici 5 procent (pro koalice je to 8 procent), v senátních volbách se volí většinově ve 100 volebních obvodech po celém Polsku. Jak by volby mohly dopadnout?

Něco se dá vyčíst z volebních průzkumů, ačkoliv ty jsou v Polsku přibližně stejně spolehlivé jako v Česku. PiS, která v roce 2015 získala 38 procent, velmi pravděpodobně ještě posílí. Lecos se dá vyčíst už z výsledku květnových evropských voleb v Polsku, ve kterých drtivě zvítězila PiS s téměř 46 procenty a opozice, které se sjednotila do jednoho obřího bloku zleva doprava skončila druhá s 38 procenty. Nacionalistické, antiunijní a pravicově konzervativní Právo a spravedlnost, které kandiduje s podporou menších pravicových až krajně pravicových stran Solidární Polsko, Porozumění nebo Republikáni má od roku 2015 posílit, má šanci získat 40 – 45 procent hlasů, podle některých průzkumů i k 50 procentům hlasů. Právo a spravedlnost sází na chudší a starší obyvatele, které si kupuje různými sociálními benefity i protiimigrační nebo anti-LGBT rétorikou. Stranu navíc povede do voleb expremiér Jarosław Kaczyński, který v tomto volebním období vše pouze ovládal z pozadí a loutkové premiéry mu dělali Beata Szydłová a Mateusz Morawiecki.

Opozice se pro parlamentní volby sloučila do tří hlavních bloků – vedoucí a největší opoziční stranou je spíše středová, dříve vládní Občanská platforma. Ta trpí pnutím uvnitř mezi liberálně konzervativní částí strany, která požaduje volný trh ale odmítá například potraty (v Polsku silně rezonující téma) a s liberální částí, která chce právo na potrat i manželství pro homosexuály. Nicméně pro volby se rozhodla vsadit na liberální program a spojila se s liberálně-proevropskou stranou Nowoczesna (v češtině lze přeložit jako Moderní) a s polskými Zelenými (ti se odmítli připojit k polské levici a od kandidutury s PO si slibují zisk mandátů v Sejmu i zviditelnění strany). Vznikla tak Občanská koalice (KO), která má podle průzkumů šanci až na 30 procent hlasů. To je do jisté míry způsobeno tím, že jedinou velkou stranou v této koalici je Občanská platforma, podpora Nowoczesny a Zelených je jinak minimální. Občanskou koalici povede do voleb předseda PO Grzegorz Schetyna.

Druhou opoziční koalicí bude Polská koalice (KP). Jejím základem je Polská lidová strana, která se odmítla spojit s Občanskou koalicí právě kvůli účasti zelených a liberálů. Polští lidovci tak dali přednost spojení s hnutím Kukiz’15, které založil punkový hudebník Paveł Kukiz a které začínalo jako krajně pravicové protisystémové uskupení, které odmítalo integraci EU nebo přijímaní uprchlíků a bylo oblíbené zejména u mladších lidí – postupem času se ale měnilo a posouvalo svoji rétoriku ke středu a dnes se profiluje jako středopravicové křesťansko-demokratické a proevropské uskupení, které chce zeefektivnění státní správy a volebního systému (To mi mimochodem připomnělo známý prezidentův bonmot, že jenom blbec nemění své názory). K Polské koalici se poté přidalo ještě pár malých, křesťanskodemokratických stran s minimálním vlivem. Polská koalice si za lídra zvolila předsedu PSL, Władysława Kosiniak-Kamysze. Není ale vůbec jisté, zda tato koalice překročí 8mi procentní hranici pro vstup do Sejmu – průzkumy jí předpovídají asi 6 procent.

K dohodě nakonec dospěla i polská levicová uskupení. Ačkoliv polská levice je stejně rozhádaná jako česká pravice a levicová koalice Sjednocená levice tvořená pěti levicovými stranami včetně sociálnědemokratické SLD, Zelených nebo liberálním a antikleriálním hnutím Twój Ruch filantropa Janusze Palikota v roce 2015 neuspěla a nepřekročila 8procentní hranici, tři levicové strany – postkomunistický sociálnědemokratický Svaz demokratické levice (SLD), liberálně-levicová strana Wiosna (česky Jaro – strana vznikla na jaře letošního roku) kterou založil homosexuál a ateista Robert Biedroń a která prosazuje navýšení mezd, reformu školství, zrovnoprávnění žen, potraty i sňatky LGBT nebo evropskou federalizaci a menší středolevicová strana Razem (česky Spolu) se dohodly na volební koalici. Koalice se jmenuje Levice společně a do voleb ji povede předseda SLD Włodzimierz Czarzasty. Šanci má tato koalice zhruba na 10 procent, debakl z roku 2015 by se tak pro Polskou levici konat neměl.

Mezi další kandidující subjekt, který ale nemá valnou šanci na úspěch je další koalice s názvem Konfederace. Ta sdružuje pravicově a krajně pravicové strany jako KORWiN, která prosazuje vysokou svobodu jednotlivce, absolutně volný trh, vystoupení Polska z Evropské unie nebo změny státního zřízení Polska na monarchii. Další partají v této koalici je Ruch Narodowy (Národní hnutí), ultranacionalistické uskupení, které chce vystoupit z EU a udělat z Polska stát závislý na katolické církvi. Tato koalice má naštěstí šanci získat jenom 2 – 4 procenta.

Otázkou je, zda se tedy PiSu podaří získat znovu většinu v parlamentu. Vše nasvědčuje tomu, že to bude velmi těsné a pokud získá, tak možná pár mandátů. Bude také záležet na tom, kolik uskupení se do Sejmu probojuje. Na druhou stranu je velmi vysoká šance, že PiS ztratí většinu v Senátu. Opozice plánuje stavět společné kandidáty, což by v jednokolové volbě mohlo kandidáty PiSu v mnoha obvodech „vyšachovat.“ Budou to nicméně nejdůležitější volby pro Polsko. Pokud PiS znovu získá absolutní většinu a ovládne polský parlament, můžeme očekávat, že Polsko bude za čtyři roky na úrovni orbánovského Maďarska, nebude-li na tom ještě hůř. V říjnu se do jisté míry rozhodne o osudu Polska. A pravděpodobně i o osudu polské opozice, která by další čtyři roky mimo vládu zřejmě politicky nepřežila. Na podzim se všechno ukáže. Nicméně polský, ale i maďarský případ může být pro Českou republiku varující a doufejme, že se do této situace nikdy nedostaneme, jakoliv je naše současná situace špatná.

Text vyjadřuje názor autora, nikoli redakce deníku FORUM 24.

V rámci zkvalitnění a obohacení naší práce bychom vás rádi vyzvali, abyste se aktivně podíleli na tvorbě obsahu našeho webu. Z tohoto důvodu existuje sekce Hyde Park, která vám nabízí možnost, vkládat své blogy a tím se vyjádřit k problémům, jež hýbou společností, nebo trápí právě vás.

Pokud se tedy chcete stát přispěvatelem našeho deníku FORUM 24, obraťte se na nás mailem na adresu [email protected] a my pro vás rádi vytvoříme přístup do našeho systému, kde budete moci své texty vkládat. Po nutné editaci vašich příspěvků blogy publikujeme.

Revue Forum Banner