02.09.2019

Doneslo se ke mne, že jest pondělí. První pracovní den v září. Hrůza. Ovšem také se mi zjevil soubor fotografií ze sousedního Polska. Tragedie. Příšerná. Ani komentáře komentátorů nemají tak strašidelný účinek,jako nejvyšší vojenský velitel armády této bohuprosté zemičky, zvěčněný na fotografiích. Starý, nemohoucí monarcha, habsburkského střihu Frantík Josef I, nevypadal tak hrůzostrašně. Na dobových černobílých fotografiích nebyl nikdy zachycen s kohortou nosičů, zvedačů, vodičů a pravda ani polovodičů. Ne tak náš vrchní velitel vojsk. Již Napoleon Bonaparte byl dochvilný. Měl-li bitvu prohrát i tak přikvačil včas. Shodou náhod a vlivem ruských peněz, president země, nechal evropské státníky potupně čekat. Zaslechl jsem kuloárové zprávy, že při oblékání došlo k maléru neb oblékači ztratili hlavu. Bystrou a moudrou hlavu. Nikoliv komořího, ale rozsypaly se bonmoty, pomíchaly se a hrozilo nebezpečí, jako ondy v Rusku, že moudrá hlava užije nesprávný. Také požadavek moudré hlavy o obě boty levé neb je president všech a levicového střihu, zpozdil nástup o další drahocené minuty. Obouvači vyhověli. Bohužel. Vymstilo se to v okamžiku zvednutí moudré hlavy. Náklon hlavy doleva a obě levé boty způsobily, že ani jedna z obou levých horních končetin nedosáhly na připravený zvonec. Věčná škoda. Mohl být tragické pohádky konec.

Konec by mohl očekávat druhý nejvyšší tragéd ve vedení země. Ale nadšení davů sledujících tragikomickou frašku o nekonečném počtu episod nedojde uspokojení. Podtatranský Jánošík moderního střihu, střihnul čaulidi s takovou vehemencí, že oko stařenek u nás na vsi zvlhlo i bez ocuvite luteinu. Známý oční felčar započal neprodleně medikovat pravidelné čaulidi místo drahých léčiv.

Mne se naopak zalíbila myšlenka, že teprve dnes se dozvíme, jestvuje-li v naší malé zemičce vymoženost v podobě spravedlnosti nebo stále panuje jen právo. Obávám se, že i Rudá Máří má zatím nejasno. Rozjasní-li se lidu prostému, vytmaví to dozajista panu Šarochovi. Obávám se ovšem i opačného efektu.

Efektivně zatím působí i ruský výsadek v matičce stověžaté. Jakýsi nešťastník, tragikomik, šedý noční vlčák, seštěkává smečku sobě podobných individuí k obraně kusu opracovaného pískovce. Zde by mohla pomoci buňka sousedních komunistů z Přerova. Jistě jim zbylo něco pušného prachu k výrobě výbušnin. Pokud trefí množství, pískovec samovolně odpluje na ruské velvyslanectví. Jsou to lidé trpěliví, snesli Cara Alexandra, syfilitika Uljanova, masového vraha Džugašviliho, cara Putina a jistě si s trpělivostí sobě vlastní Koněva složí zpět. Šedý noční vlčák s družinou podobně postižených jim rádi pomohou.

Mne s kávou pomoci netřeba. Vystačím si sám. Hořce.

Text vyjadřuje názor autora, nikoli redakce deníku FORUM 24.

Revue Forum Banner
Profilový obrázek
Martin Fitřík