I jedna ženská oběť je pro Evropu příliš mnoho

Evropa je pro ženy bezpečná. Nebo snad ne? Ve Francii bylo v loňském roce zabito více než sto žen svými současnými nebo bývalými partnery. Ve Španělsku bylo jen během prosince násilně usmrceno devět žen. V Irsku zase statistiky organizace Women’s Aid ukazují, že rok 2022 byl z hlediska vražd žen nejhorší za poslední dekádu – 11 jich zde bylo násilně zabito během posledních 12 měsíců. V České republice v důsledku násilí na ženách zemřelo v loňském roce minimálně 25 žen. Oficiální statistiky u nás ale neexistují. I jedna ženská oběť je však příliš mnoho. Evropa to nemůže tolerovat.

Občané všech členských států EU volají po opatřeních a vlády na tyto požadavky reagují. Například Řecko v roce 2021 zavedlo nový zákon o „násilí a obtěžování“ na pracovišti v souladu s úmluvou Mezinárodní organizace práce (MOP) k zabránění násilí a obtěžování. Odpovídajícím způsobem zároveň upravilo svůj trestní zákoník v oblastech znásilnění, sexuálního obtěžování a nezletilých osob.

Dále čtěte

Alexandr Vondra: Naše politika ve vztahu k Rusku byla striptýzem slabosti. Putin rozumí jen síle

Jsem přesvědčený, že Rusko rozumí síle. Tu jsme nikdy nepředvedli. Naše politika ve vztahu k Rusku bylo defilé striptýzu našich…

Ačkoli vidíme snahu jednotlivých zemí EU na násilí i jeho důsledky reagovat (Francie zkouší nový systém podpory, který má obětem pomoci najít bezpečí a postavit se zpět na nohy, Irsko připravuje rozsáhlé reformy soudů pro rodinné právo), problémy zůstávají. Je tomu tak například v případě definice znásilnění. Ačkoli v osmi zemích EU se definice znásilnění změnila, většina zemí EU stále vyžaduje „důkaz o násilí“, aby bylo možné vznést obvinění. Zjednodušeně řečeno, v současné době platí, že to, co se považuje za znásilnění v jedné evropské zemi, není znásilněním v jiné. O redefinici znásilnění se mluví také v České republice a je to i jeden z cílů, o který s KDU-ČSL usilujeme.

8. března si připomínáme Mezinárodní den žen. Ale i když se radujeme z úspěchů žen na celém světě, uvědomme si jedno: pokud jde o bezpečí žen, stále ještě nemáme vyhráno. Zajistěme, aby to již nebyly ženy, kdo se necítí bezpečně, ale ti, kdo páchají násilí. Až pak budeme mít opravdu co slavit.

Autorkami jsou poslankyně Evropského parlamentu za EPP Group Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Frances Fitzgeraldová.