I očkovaní podle vakcinologů zřejmě budou šířit nákazu, ovšem méně a po kratší dobu

Ohledně schopnosti vakcín proti nemoci covid-19 chránit očkovaného je poměrně jasno. Zda dokážou zabránit i přenosu viru na jiné lidi, se ale teprve ukáže. První data ukazují, že očkování míru i dobu trvání infekčnosti snižuje.

Slibovat si od vakcíny, že očkovaný nebude moci nakazit jiné lidi, zatím ještě nelze. V České republice zavdal důvod k tomuto očekávání ministr zdravotnictví Jan Blatný, který na úterní tiskové konferenci prohlásil: „To (očkování) mě samo o sobě bonifikuje, protože neonemocním a nemohu nakazit nikoho jiného.“ Zatímco první část jeho tvrzení platí (rozsáhlé testy prokázaly přibližně 95procentní ochranu před onemocněním, kterou vakcína zajišťuje u očkovaných všech věkových kategorií přibližně stejně), v té druhé se ministr unáhlil, neboť podle epidemiologů je třeba teprve prověřit, zda se očkovaný může virem infikovat a nákazu přenášet na jiné lidi, aniž by měl sám příznaky či onemocněl. Uvádí to nezávislý německý Institut pro kvalitu a účinnost ve zdravotnictví (IQWiG).

Dokonalé vakcíny chrání očkované nejen před onemocněním, ale také před nákazou, tedy zabrání tomu, aby se spouštěč nemoci usadil na jejich sliznicích, kde se množí a odkud může nakazit další lidi. Takové vakcíny navozují u očkovaných stav tzv. sterilní imunity. Zda toto dokážou i aktuálně v Evropě dodávané vakcíny proti novému koronaviru SARS-CoV-2 nebo ty, které mají naději na brzké schválení, ale ještě není jisté, neboť třetí fáze jejich testování ověřovala především již zmíněnou ochranu před onemocněním.

K tomu, aby bylo možné zjistit, zda vakcína brání i samotné nákaze, se nestačí spokojit s tím, že účastníci studie nevykazují příznaky onemocnění, ale je potřeba je testovat na přítomnost viru, jeho množství a nakonec i na možnost přenosu, což je náročné a spojené s dodatečnými náklady. Společnosti BioNTech a Pfizer tuto studii teprve plánují a hodlají ji provést za účasti zdravotnického personálu. Firmy Moderna i AstraZeneca už přítomnost viru v organismu části očkovaných účastníků studie zjišťovaly, ale nezveřejnily k tomu dosud žádná data. Posledně jmenovaná společnost nicméně oznámila, že bezpříznaková nákaza se u očkovaných vyskytovala v menší míře než u osob, jimž bylo podáno placebo. Toto zjištění se ale opírá jen o malý balík dat.

Vakcinologové však chovají naději, že nákaza u očkovaného nemá jen slabší průběh, ale také přetrvává jen po kratší dobu a na sliznicích se vyskytuje virus v menší míře než u neočkovaných, uvádí server Zeit online s odvoláním na profesora vakcinologie z newyorské Icahn School of Medicine Floriana Krammera. Ve stejném smyslu se v prosinci vyjádřili i prezident Institutu Paula Ehrlicha Klaus Cichutek a Leif Erik Sander z berlínské nemocnice Charité na tiskové konferenci německého Science Media Center.

Tomu, že očkování přenosu viru zcela nezabrání, nasvědčovala už jedna dřívější studie. Server britského vědeckého týdeníku Nature.com uvádí, že při testech vakcína Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca u očkovaných opic zcela zabránila poškození plic. Vědci však konstatovali, že i přes vakcinaci bylo možné, aby zvířata šířila virus na další jedince, neboť v jejich nozdrami vydechovaném vzduchu prokázali kapénky s koronavirem, jakkoliv očkované opice neonemocněly.