Živočišný svět stále nepřestává lidstvo překvapovat novými a leckdy i pozoruhodnými zjištěními. Nyní totiž vědci přišli na to, že i včelí říše má své „chameleony“. Drobné potní včely, známé pod odborným názvem Agapostemon subtilior, mění barvu podle prostředí.

Nedávný výzkum publikovaný v odborném časopise Biology Letters zaujal všechny milovníky hmyzu. Ukázal totiž, že potní včely (Agapostemon subtilior) mají v suchém prostředí s vlhkostí pod 10 procent sytě modrozelené zbarvení, které se při zvýšení vlhkosti vzduchu až k 95 procentům promění ve světlejší, měděně zelený odstín.

Této pozoruhodné změny hodné „chameleona“ si vědci povšimli už dříve při práci s muzejními exempláři. Když je měli fotografovat v přípravné fázi, jejich barva se nápadně proměnila. „Může to být docela znepokojivé, pokud to nečekáte,“ popsala jev ekoložka Madeleine Ostwaldová z londýnské Queen Mary University.

Podle odborníků stojí za změnou zabarvení zřejmě mikroskopická struktura vnější kostry včel. Ta je složená z tenkých vrstev, které odrážejí světlo a vytvářejí duhový efekt. Když tedy vlhkost vzduchu stoupne, vrstvy nabobtnají, mezery mezi nimi se zvětší a začnou odrážet delší, „červenější“ vlnové délky světla. Díky tomu se barva posouvá směrem k zelené až měděné.

Dále čtěte

Pod hřbitovem objevili miliony včel. Vědci mluví o unikátu

Lidstvo dosud popsalo 19 200 druhů včel, což je rozhodně fascinující číslo. Laikům a našincům bude zřejmě nejvíce známá…

Vědci také dodávají, že rozhodně nejde o ojedinělý jev. Podobný mechanismus by totiž mohl fungovat i u dalších druhů hmyzu, které vytvářejí barvy strukturálně, nikoli pomocí pigmentů. „Barva může být opravdu dynamická a reagovat na prostředí způsoby, které jsme nečekali. Je tak důležité studovat barvu živého organismu v jeho přirozeném prostředí, protože jakmile jej vyjmeme z tohoto kontextu, barva se změní,“ dodala Madeleine Ostwaldová.

Včely Agapostemon subtilior pocházejí ze Severní Ameriky a patří mezi užitečné divoké opylovače. Vyskytovat se mohou v suchých prériích, písčitých a stepních lokalitách, pobřežních křovinách, ale i městských zahradách – hlavní podmínkou je dostatek květů a vhodná půda pro hnízdění.