Budoucí prezident by neměl být kolaborant s komunistickou tajnou policií

Andrej Babiš (ANO) (ČTK)

Andrej Babiš (ANO) | FOTO: ČTK

Prezidentské volby se pomalu blíží a dobrou zprávou je, že Miloš Zeman už dál nebude moci škodit své zemi z Pražského hradu. Nicméně je důležité, kdo přijde na jeho místo. Moji favoritkou by mohla být senátorka Miroslava Němcová, nicméně ona z největší pravděpodobností kandidovat nebude. Proto je třeba hledat dál.

Byl bych rád, aby se budoucí prezident zcela distancoval od komunistů a extrémistů. Také je pro mne důležité, aby budoucí prezident nebyl spojován s tajnou komunistickou policií StB. To byli lidé, kteří kvůli prospěchu, moci a výhodám zrazovali tuto zemi a přivedli spoustu nevinných lidí do vězení. Domnívám se, že více než 30 let po listopadu 1989 je to normální požadavek. Můj otec byl v roce 1949 odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu na doživotí a v komunistických lágrech strávil 14 let. Díky tomu jsou pro mě lidé, kteří spolupracovali s StB absolutně nevolitelní. Je to podobné jako kdyby na prezidenta Německa kandidoval spolupracovník či člen gestapa.

Hlavou státu by měl být člověk, který bude respektovat zákony této země, který nebude překrucovat Ústavu a bezdůvodně odmítat jmenování vysokoškolských profesorů, kteří přitom splnili veškeré zákonné předpokladu. Nechci už mít více prezidenta, který bude udělovat milost vrahům a spřáteleným lidem odsouzených za hospodářské delikty. Takže někdo, kdo by pokračoval ve stylu Miloše Zemana, nemá na Pražském hradě co dělat.

Prezidentem si představuji člověka spíše pravicového s konzervativními a liberálními názory. Někoho, kdo nebude v politice nováčkem, ale bude mít za sebou nějaké politické zkušenosti. A především by to měl být člověk, který by společnost nerozděloval, ale spojoval, hájil národní zájmy České republiky, a nebyl kolaborantem ve službách Kremlu.

Václav Havel napsal v roce 1993 pojednání o úloze prezidenta, které je nadčasové: „Z konkrétních věcí, o něž by se měl prezident podle mne velmi intenzívně a trvale zajímat, jsou na prvním místě lidská práva. Zde se může velmi angažovat i přímo v jednotlivých případech, aniž by tím zasahoval do kompetencí jiných ústavních institucí nebo se nepřiměřeně zaplétal do politických sporů dne. Tento úkol vyplývá z povinnosti, kterou by rozhodně měla hlava státu mít: střežit a osvědčovat základní humanistické hodnoty, na nichž je stát založen.“

Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS.