NÁZOR / „Je čas začít vychovávat vertikální lidi. Duchovně pokorné před Kristem, ale nepoddajné před nepřítelem a s hlubokou vnitřní důstojností. Takové lidi okamžitě poznáte podle jejich způsobů chování, držení těla, řeči a výrazu tváře. Vertikální lidé jsou šípy letící k nebi,“ napsal ideolog Alexandr Dugin na Telegramu. Na dekadentním Západě bychom takovou osobu citovali v nějaké Evropské sodě, nebo hospitalizovali.
Nic proti lidem uzavřeným do svých myšlenkových světů. Některé ty světy mohou být zajímavé, a když okolí dokáže ve stylu rybářů občas z těch hlubin něco vytáhnout, třeba to prospěje všem. Pak jsou takoví, z jejichž nitra odebereme vzorek a zvoláme: „Tudy ne!“
Ne snad, že bychom na Západě neměli dost vlastních cvoků, ale společenský systém je dost eliminuje, aspoň momentálně.
Dugin nás ovšem poučuje s pocitem naprosté převahy.
„Co Západ na Rusku skutečně nenávidí? Není to skutečnost, že údajně trváme na tom, že jsme výjimeční! Vůbec ne, ale to, že Západu pevně a suverénně říkáme: Nejste výjimeční! Nechceme být objektem, proto s námi válčí, nejlépe cizíma rukama. Oni jsou skuteční rasisté a budovatelé totalitní planetární diktatury. My bojujeme pouze za naši a vaši svobodu,“ píše v jiném příspěvku.
Prostě bizár. Na Západě si někdo desetkrát zváží, jestli může o někom říct, že je „černý“, ale jsme prý rasisté. Je jasné, co má Dugin na mysli, údajnou rusofobii. Rusofobie v praxi však neznamená, že bychom se báli Rusů, ale že se nám nelíbí imperiální expanze kremelského režimu. Osvobodit se od putinovských hord nechceme nechat, protože to vypadá tak, že vybombardují nejméně půlku města a do té druhé se běží (tedy jedou v tancích) mrknout, kde by šlo ukrást pračky, znásilnit děvušky, vykálet se v předsíni, vyvěsit ruské vlajky a sem tam nějakou ikonu.
Dugin o sobě tvrdí, že je tvůrcem „čtvrté politické teorie“. Podle něj je západní liberalismus na straně svobody jen ve srovnání s komunismem a fašismem. Dokud existuje komunismus a fašismus, pak ve srovnání s nimi liberalismus stojí na straně svobody jednotlivce. „Když však komunismus a fašismus přestanou existovat, zůstává liberalismus sám se sebou a zde se naplno projevuje jeho totalitní podstata. Nyní otevřeně a explicitně nařizuje a určuje obsah a způsob uplatňování svobody jednotlivce, čemuž se dříve pečlivě vyhýbal. To je to, co dnes máme na Západě. Rudohnědý liberalismus.“
S Rusy je legrace, tedy pokud jsou daleko. Dugin po rozpadu SSSR s (jinak nadaným spisovatelem) Eduardem Limonovem založil Nacionálně bolševickou stranu. A teď něco říká o „rudohnědém“ liberalismu?
A co my tady s tím? Celkem nic, podobné bláboly u nás šíří jen Aeronet, který zas takový dosah nemá, a na Slovensku možná Ján Čarnogurský. Pro čtenáře Parlamentních listů a řetězových e-mailů jsou Duginovy myšlenky příliš složité. Ano, je to plácání, ale složité plácání. Dugin je vzdělaný člověk, má nějaký systém, pro primitivní propagandu se ale nehodí. Podle průzkumů i samotní Rusové sice nejsou velcí demokraté, ale že by je nadchla ideologova představa, že ideálem života je žít v malých domcích na venkově a jíst kaši z dřevěné misky, není jisté.
Důležité je vidět, že tohle je dnes v Rusku možné hlásat. Za papír s nápisem „ne válce“ vás seberou, ale úplní šílenci mají volnou ruku. S takovými lidmi se moc rozumně domluvit nelze. Oceňujeme ale myšlenku, že ruští vertikální lidé vyletí jako šípy k nebi. Jsme plně pro a doufáme, že je naposledy uvidíme někde za oběžnou drahou Saturnu.