Podle Alexandra Dugina je Západ satanem, proti kterému musí Rusko bojovat. FOTO: Fars Media Corporation / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Fars Media Corporation / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
KOMENTÁŘ / Největší obavy z ukrajinské protiofenzivy mají na ruské straně ti, kdo sledují vývoj na frontě. Na ně hesla ze státní televize a Putinovy projevy tolik nepůsobí. Ideologové hlásající denacifikaci Ukrajiny a nastolení „ruského světa“ jsou znepokojeni také. Už se těšili na uskutečnění svých idejí, a pořád nic.
Alexandr Dugin je také nešťastný. „Podívejte se. Nepřítel zahajuje nebo se chystá zahájit nějakou protiofenzivu. Dlouho a usilovně se připravuje. Pravděpodobně už začal. Mám velké obavy z nějaké vlny nepříliš přesvědčivé a trapné propagandy z naší strany. Tvrdí, že nepřítel ofenzivu nezahájil a nezahájí. Všechno se prověřuje. A ti, kdo hlásí opak, jsou ‚provokatéři‘. Ti, kterým jsem zvyklý věřit, říkají, že se postupně začíná. Ti, kterým jsem ochoten věřit čím dál tím méně, podezíravě a hystericky vykřikují – ‚vůbec ne‘, ‚všechno je to CIPSO‘ (Centrum informačních a psychologických speciálních operací ukrajinské armády, pozn. red.),“ píše myslitel na telegramu.
Dugin pak vysvětluje, že „nepřítel“ má své důvody, proč podporuje to, co se děje, a to prý kvůli americkým prezidentským volbám. Američané podle něj potřebují nějakou protiofenzivu aspoň vylíčit. Rusko na to podle něj ale nemá skočit a myslet si, že k ničemu nedojde.
„My sami prostě potřebujeme útočit a vytvářet k tomu všechny potřebné podmínky. S těmito předpoklady však váháme. A vzniká dojem, že pokud nepřítel – z toho či onoho důvodu – svou ofenzivu opět odloží, budeme se radovat a necháme vše při starém. A my bychom měli – upřímně řečeno – všechno změnit. Neměli bychom otálet, ale směřovat k Vítězství. Ať už budou postupovat, nebo ne. Pokud je půda suchá pro ně, pak je suchá i pro nás.“
Jenže něčemu takovému podle něj brání zrádci uvnitř Ruska. Ti jsou v Duginových představách „prostě všude“ a „této straně ‚okamžité porážky Ruska‘ stále všechno prochází“.
„Ti, kdo hystericky trvají na tom, že ‚se nám daří dobře‘, nějak nápadně připomínají právě tuto stranu – stranu zrady. Nejsme na tom všichni špatně, ale bylo by dobré, kdybychom nyní obléhali Charkov a postupovali městskými částmi Oděsy. A předmětem sporu je pár kilometrů v zalesněných oblastech DNR – mimochodem jde o ruské území – nebo v příhraničních oblastech s Bělgorodem. To už je, upřímně řečeno, neúspěch,“ stěžuje si Dugin.
Nakonec vyzývá, že je třeba „konečně vést válku pořádně“, a to znamená „uvolnit cestu těm, kteří to umějí, mohou a chtějí“.
Ta poslední věta v souvislosti s tím, co Dugin psal dříve, je další zjevná podpora wagnerovců a jejich šéfa Jevgenije Prigožina. Ten se teď hádá s generálním štábem a tvrdí, že nemá dost střeliva a že mu ho vedení armády nedodává schválně. Vojenští blogeři a korespondenti nemající k Prigožinovi přátelský vztah (a není to jen naštvaný a zhrzený separatista Igor Girkin) soudí, že střelivo chybí všem. Prigožin si zvykl na zvláštní zacházení a pak vykazoval výsledky. Ne sice takové, jak se čekalo, ale aspoň něco. Střelivo chybí, protože armáda pálí plošně jak za první světové války, zatímco Ukrajinci díky moderním západním technologiím míří přesně.
Radikálové jako Dugin vidí, že se nedaří. Vadí jim, že Putin zatím za nic nepřevzal odpovědnost. Vedení armády je neschopné a peníze na přestavbu armády v minulých letech generálové zjevně utopili korupcí ve svých vilách. Pravoslavnou Rus mají zachraňovat čečenští muslimští bojovníci náčelníka Kadyrova, ale ti se moc nepředřou a spíše se okázale fotografují.
Nezbývá už nic jiného než zoufale hledat domácí zrádce. Problém je v tom, že zrádci (a potenciální zrádci) tvoří nejspíš většinu země. Tři čtvrtiny občanů sice podle průzkumů schvalují válku, ale současně by zhruba stejnému množství lidí moc nevadilo, kdyby zítra skončila. Hloupé učitelky nacvičují s dětmi bizarní pochody v uniformičkách, ale samotné na frontu nepůjdou. Někdo schválí válku, ale pro jistotu před mobilizací uteče za hranice. Kdyby se do armády vášnivě hrnuli dobrovolníci, nebylo by třeba žádnou mobilizaci vyhlašovat. Lidé tedy budou pro válku, možná budou tak trochu fandit, když to jsou „naši“, ale počkají si, jak to dopadne. Eurasie, to je velká idea. Ale ajfoun je lepší, ten má člověk v kapse.
Stupňování propagandy a vzývání nadpřirozených sil bude zřejmě pokračovat. Výsledky se ale nejspíš v potřebné míře nedostaví. Než se všechno rozloží, bude nutné hledat ještě víc zrádců. Kdo hledá, najde, ale nakonec to bude působit dost otravně.
