Ideolog Satanovskij chce hledat zrádce, co myslí jen na sebe. V Rusku tak může sebrat skoro všechny

Jevgenij Satanovskij, v Rusku označovaný za politického myslitele, se přidal k lidem požadujícím tvrdou linii a potrestání zrádců. To je celkem známá fáze v životě režimů. Když se nedaří, což bývá mimo jiné důsledkem neschopnosti systému, hledá se, na koho to svalit. Pokud v zemi vládne po dlouhou dobu jeden vůdce a jedna strana, je třeba označovat jako viníky jednotlivce a skupiny. Přiznat, že je prohnilé všechno, do toho se nikomu nechce.

Satanovskij tvrdí, že se v současné době pracuje na vytvoření dalšího plánu na zničení Ruska jako mocné země, která má vliv na svět. Kolektivní Západ, především Spojené státy americké a jejich spojenci, se podle něj snaží dále oslabit Rusko. To prý Západ znepokojuje už tím, že vůbec dál existuje jako jakási zmenšená verze Sovětského svazu. Rusko prý stále zůstává členem skupiny mocných zemí kvůli svému strategickému jadernému potenciálu. Proto západní síly pracují na prosazení myšlenky dekolonizace Ruska, což podle Satanovského znamená rozdělení Ruska na malé, bezmocné enklávy pod kontrolou Západu a jeho spojenců.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM připomíná, co by se stalo, kdyby se Babiš stal prezidentem

Nový Týdeník FORUM prostřednictvím editorialu Pavla Šafra načrtl černý scénář budoucnosti, tedy co by nastalo, kdyby se Andrej Babiš stal…

Ideolog se mýlí

Tady se ideolog mýlí. Řeč je především o denacifikaci Ruska a bylo by hezké, kdyby to provedli sami Rusové. Nikdo nemá v plánu Rusko porcovat. Spíše se objevují úvahy, že se země může rozpadnou sama, a není to nic, nad čím by pozorovatelé automaticky jásali. Řada knížectví, která by byla nejspíš vedena místními papaláši Jednotného Ruska a oligarchy, některá s jadernými zbraněmi, nevzbuzují na Západě nadšení. Je jednodušší potýkat se s jednou skupinou lumpů než s celým hejnem. V Moskvě by se spíš měli ptát, jestli se časem fakticky nedostanou nějaké oblasti na Sibiři do rukou Číny. S tím jim moc neporadíme.

Jevgenij Satanovskij ale už odhalil, kdo je vnitřním nepřítelem. „Z toho vyplývá několik jednoduchých závěrů. Obyvatelstvo země je, pokud lze soudit ze samotného průběhu SVO (speciální vojenské operace, pozn. red.), v pořádku. ‚Elita‘ – byrokratická, politická, kulturní a obchodní elita, především finanční a ekonomický blok – je na tom mnohem hůře. Svědčí o tom přetrvávající byrokratický nepořádek a zmatek v mnoha regionech, naléhavé stahování finančních prostředků ze země (v posledním vojenském roce více než 200 miliard dolarů) a pokusy některých jednotlivců o vyvedení majetku ze země,“ píše autor.

Satanovskij si myslí, nebo to aspoň píše, že „někteří bohatí lidé“ se snaží o svůj vlastní prospěch, zatímco se zdánlivě účastní „mírových jednání“, která jsou v rozporu s logikou vojenských akcí. Takoví se údajně dopouštějí zrady různého druhu, zvláště jmenuje zneužívání úřadů ve státní nebo komunální službě a takoví by měli být podle něj okamžitě odvoláni a zařazeni na seznam válečných zločinců. Měly by se zastavit finanční toky ze země do zahraničí a ti, kteří je organizují, by měli být sesazeni a zatčeni do doby, „než se vše vyjasní“. Jejich peníze by měly být „použity na rozvoj země“ a „posílení její obranné schopnosti“. Zvláště má Satanovskij spadeno na ty, kdo zbohatli v 90. letech a na počátku století.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

V některých ohledech se politický myslitel nemýlí. V Rusku každý myslí na sebe. O nějaké národní a imperiální zájmy se bude starat jen málo lidí, protože z toho nikdo nic nemá. Je to jen oblíbená hračka těch, kdo chtějí mít velkolepý záznam v učebnicích dějepisu a kdo žijí v mýtech, které uspokojují jejich psychologické potřeby. Jinak je to k ničemu, zvlášť když se na bojišti nevede. Z toho nemá nikdo ani to potěšení, co mají fanoušci vítězícího hokejového týmu.

Donbas nikoho nezajímá

Mnoho státních úředníků je teď zavaleno požadavky, které nemohou splnit. Nikdo jim neřekl s předstihem, že bude válka, rozhodnutí padlo jinde a oni se podle toho mají zařídit. Místní politici si v klidu žili ve svém lokálním zahnívání, načež musí najednou shánět mobilizované na frontu, opatřovat jim vybavení a potýkat se s ekonomickými problémy. Mnozí oligarchové přišli o své jachty a vily, mají na Západě zmrazené finance, a ještě se čeká, že další peníze dají na financování podniku, který vypadá jako fiasko.

Pokud chce pan Satanovskij hledat sabotéry a lidi, co by byli nejraději, aby už se celá invaze odpískala, může je v těchto kruzích sbírat klidně náhodně a zřejmě se nebude mýlit. Bohatci chtějí své jachty a lid chce McDonald’s. Nikoho nezajímá Donbas, kde by soudný člověk nehodlal žít dobrovolně ani den. Vojenští blogeři se rozčilují, že se na Nový rok vesele slavilo v Moskvě a Petrohradu, zatímco vojáci na frontě udatně bojují. Ruským občanům jsou ale ukradení vojáci vlastní i ukrajinští, obyvatelé takzvaných lidových republik i Kyjeva. Zajímalo by je to jen v případě, že by tam měli příbuzné.

Pokud by došlo na plošné vyhledávání a trestání „zrádců“, zareagují na to ohrožení buď útěkem, nebo nakonec nějakým odporem. Aktivní odpor je zatím dost obtížný, prakticky nemožný, pokud se neobjeví nějaká vrstva společnosti, pro kterou už nebude loajalita výhodná, a ještě bude tušit nějakou hrozbu. Jak daleko bude muset všechno zajít, aby se někdo odhodlal k činu, je zcela nejasné. Krajním případem je situace, že už není co ztratit. To už ale bude všechno vypadat hodně špatně.