Buddha. FOTO: Pixabay/geralt
FOTO: Pixabay/geralt
SVĚT PODLE JXD / Nové youtube video Probuzeného Igora Chauna se jmenuje „Kam spěje naše CIVILIZACE Igor Chaun zkušenost z Rakouska.“ S napětím jsem jeho monolog vyslechl, a dostal strach o početnou obec Chaunových žáků, následovníků a obdivovatelů. Co s nimi bude, pokud se alarmující vývoj stavu mysli jejich gurua prohloubí a rozkošatí? Chaunovy úvahy o údajné totální kontrole rakouského lidu údajně připravované sice konkrétně nejmenovaným, ale určitě zlým Systémem jsou z psychopatologického hlediska znepokojující.
Na facebooku Igor Chaun svůj monolog uvedl slovy: „Dobrý večer, dobré ráno, přátelé. Tak nad tím vším přemýšlím, pozoruji, dívám se na videa druhých a rovnám si to. Není to radostný výsledek. Proces přeprogramování probíhá zdařile u cca 70 procent populace. Proto se nezlobím, když mi tu někdo nadává. Je zhypnotizovaný. Ale k smíchu to není. To vůbec ne. Tohle jsem natočil v sobotu večer, když jsem se z Rakouska vracel domů. Hned za hranicemi v Mikulově. Sice fučelo, ale potřeboval jsem to říci HNED, a právě na tom místě… Uf.“ Pustil jsem si to, a fakt to k smíchu nebylo. Ale k obsahu se nedá dodat více, než děl Probuzený Chaun: UF!
Město jako Bubeneč a trocha paranoie
Igor v prudkém větru, na benzinové pumpě u Mikulova, referuje o své návštěvě Rakouska. A popisuje údajný rakouský trend – patnáctiminutové město, o kterém tam slyšel. Město, kde na všechny pro život důležité „strategické uzly“ – prodejna potravin, doktor, banka či park – dojdete za patnáct minut pěšky. Na základě vlastní celoživotní zkušenosti mohu potvrdit, že takové město je skvělé. Žiji v pražské Bubenči, která má své vlastní centrum – Vítězné náměstí, vlastní nóbl bulvár – Dejvickou třídu, a fakt je tu všechno na dosah. Igor Chaun popisuje, kterak o tomto konceptu slyšel v Rakousku, což je trochu divné. Bydlí totiž na Letné, a ta podobně jako Bubeneč kriteria patnáctiminutového města už splňuje. Ale Igor se o něm dozvěděl až u našich jižních sousedů. Od lidí v Rakousku prý slyšel „o bizarních tendencích totalitního řízení společnosti“. A pak začal popisovat, že v Rakousku budou zřizovat patnáctiminutová města.
„Ale je tam malý háček. Mimo tu zónu nemůžete. Pouze na speciální propustku s QR kódem. Který samozřejmě dostanete, pakliže jste správný občan. Připomíná vám to něco? Třeba Čínu? Další věc, o které se tam diskutuje, je uhlíková stopa. Bude se zaznamenávat, co jste sežral. Jestli jste si koupil maso. Kolik masa. Samozřejmě, i jestli máte auto, a kolik jste ujel tím autem. Jestli jste letěl letadlem. A to všechno bude tvořit nějaký váš uhlíkový koeficient. A v určitém okamžiku máte smůlu. Máte stop. Samozřejmě k tomu je zapotřebí, aby už nebyly hotové peníze. Protože vše bude pod kontrolou a bude procházet přes karty. Problém je v tom – podle mého názoru – že mnoho dobrých lidí řekne ano, my chceme zachránit planetu. (Pak chvíli volně asociuje na téma lockdownů, roušek a očkování za covidu – pozn. aut.) Politikům a určitým složkám společnosti (za covidu, pozn. aut.) velice zachutnalo, když viděli, že lze společnost ovládat. Že ji lze dostat do kouta – ať už strachem, nebo ve jménu dalšího velkého cíle. (V tomto momentu vypoulí oči do kamery, asi ke zdůraznění velikosti toho cíle – pozn. aut.) A ohrožení jménem uhlíková stopa.“
Poté ještě pohovoří o plandemii, což je řízená a naplánovaná pandemie. Vymyšlená k obohacení a ovládnutí. Četl to na internetu – a tak vyzývá, aby se lidé nenechali znovu oblbnout. Říká, že tyto informace v Rakousku slyšel, že mu to říkala Míša. Více ke zdrojům svých informací neuvede.
Rakouská realita
O patnáctiminutovém městě skutečně referuje řada rakouských médií. Stadtmarketing Austria píše: „Myšlenka patnáctiminutového města pochází od Carlose Morena, profesora pro komplexní systémy a inteligentní města na pařížské univerzitě Sorbonna, a ve svém rodném městě se setkala s velkým ohlasem. Do roku 2024 mají francouzské hlavní město a jeho čtvrti fungovat v rámci možností jako 15minutová města.“
Paříž: „Pod názvem „ville de quart d’heure“ (15minutové město) se francouzské hlavní město do roku 2024 chystá zbudovat 650 kilometrů nových cyklostezek. Starostka Anne Hidalgová chce umístit cyklostezku do každé pařížské ulice a zásadně omezit počet parkovacích míst pro auta.“
Oslo: „V roce 2015 postupně zakazovat vjezd aut do centra. Byla rozšířena veřejná doprava a podpořeno rozšíření půjčoven jízdních kol. V roce 2018 byla plocha více než 700 zaparkovaných aut přeměněna na cyklostezky, zelené plochy a prostor pro pěší.“
Madrid: „Od roku 2018 mohou v centru Madridu jezdit pouze rezidenti a řidiči hybridních, elektrických a plynových vozidel. Kromě toho vznikl Parque Madrid Río, veřejný krajinářský park přímo na řece Manzanares, který je jedním z nejambicióznějších projektů ozelenění v Evropě.“
Der Standard pak píše o Vídni: „V mnoha částech města je tento koncept již realitou. Podle výsledků Studie kvality života ve Vídni 2018 chodí přibližně 48 % Vídeňanů nakupovat a vyřizovat záležitosti převážně pěšky.“
O nějakém rušení peněz či QR kódu, který by byl třeba k opuštění „patnáctiminutového města,“ o kterých mluvil Igor Chaun, jsem nenašel nic. Obávám se, že se Igor Chaun poučil z dobré praxe ChatGPT, a ty nesmysly si vyhalucinoval. Nebo mu to prozradili vídeňští elfové. Anebo to opravdu v Rakousku slyšel od tamních občanů – ale nedodal, že to bylo na uzavřeném oddělení vídeňské psychiatrické nemocnice.
Uhlíková stopa duchovna
Jednu skutečně zajímavou věc však Igor Chaun zmínil – uhlíkovou stopu. Na jednoho občana u nás připadá za rok uhlíková stopa 1100 kg CO2. Na každého Čecha včetně kojenců a důchodců. Kolik asi vytvořila Chaunova cesta za zkoumáním patnáctiminutové totality CO2?
Počítal jsem to na kalkulačce Hnutí Duha. Jako „hmotnost nákladu“ jsem zapsal do kalkulačky 100 kg. Ne snad, že bych si myslel, že asketa Chaun váží metrák. Při kalkulaci přepravy tak duchovně pokročilé bytosti však musíme započítat kromě tělesné váhy i hmotnost jeho aury a svatozáře. Z Letné do Vídně je to autem po dálnici podle Mapy.cz 340 kilometrů. Cesta trvá tři a půl hodiny. Tam a zpět 680 kilometrů. Vlakem je to delší, 4 hodiny 25 minut. Vlak ujede 406 kilometrů. Tam a zpět 812 kilometrů. Kdyby jel Igor vlakem, jeho cesta za poznáním zlého a neduchovního Systému vytvoří 2314 g (dvě kila třicet) CO2 – to jest ekvivalent spálení 1.21 kg uhlí. Jeho cesta autem vytvořila 45 641 g – čtyřicet pět a půl kila – CO2. Ekvivalent spálení 23.77 kg uhlí.
Celý večer mi vrtalo hlavou, proč tak duchovně vyspělá a Probuzená Bytost jako Igor Chaun dala přednost autu. Tedy vytvoření o 44 kilogramů pro planetu extrémně nebezpečných emisí navíc, než kdyby jel vlakem. A došlo mi to až před půlnocí: Igor si na tu cestu, která je součástí jeho boje proti zločinnému, omezujícímu a neduchovnímu Systému, musel na posilněnou vzít tolik prány, že by se mu ve vlaku nevešla do kupé. Prostě – výfukem k Probuzení!
