Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Podle předběžných informací se premiér Babiš nachází ve střetu zájmů i ve finální zprávě druhého auditu Evropské komise k zemědělským dotacím. Pokud by se potvrdily, nastal by pro Agrofert vážný problém. Veřejná podpora je pro jeho byznys klíčová, o čemž svědčí přehled největších dotací a investičních pobídek.
Server Neovlivní uvedl, že do Prahy dorazila závěrečná zpráva auditu k zemědělským dotacím. „I tato finální zpráva konstatuje, že se český premiér zbavil Agrofertu jen naoko a nadále jej ovládá. Audit proto potvrdil, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Agrofert tedy nemá nárok na zemědělské dotace z unijních fondů,“ citoval server „důvěryhodný zdroj“. Dospěl by tak ke stejnému závěru jako audit kontrolující oprávněnost čerpání investičních dotací Agrofertu z regionálních fondů.
„Tomanův“ audit
Tyto informace vzápětí zpochybnil ministr zemědělství Miroslav Toman. Jde prý jen o „podklady na konzultace“ mezi auditory a českou stranou, které proběhnou 28. ledna. Teprve poté má dojít k finalizaci zprávy. Popravdě řečeno si ale lze jen stěží představit, že by zpracovatelé obou auditů dospěli k rozdílným stanoviskům. Pokud se výše uvedené závěry potvrdí, hrozí Agrofertu zastavení minimálně všech nenárokových penězovodů z kapes evropských daňových poplatníků.
Zemědělský audit zatím zůstával stranou veřejného zájmu i z toho důvodu, že se ho podařilo vládě a jmenovitě odpovědnému ministru Tomanovi utajit. Zapřel ho i senátní kontrolní komisi, která je schopna pracovat v důvěrném režimu, a v takovém případě to pravidla Evropské komise umožňují.
První kuloárové informace z loňského června, kdy do České republiky dorazily obě předběžné auditní zprávy, hovořily o tom, že zjištění zemědělského auditu je stejně zdrcující jako v případě auditu regionálních dotací. I podle těchto závěrů nemá Agrofert nárok na investiční zemědělské dotace, které dostal od února 2017, tedy od doby zpřísnění domácího zákona o střetu zájmů.
Škoda v řádu miliard?
V původní verzi auditní zprávy nebyla uvedena škoda, která měla být vyčíslena na základě jednání s českými úřady. Dá se ovšem předpokládat, že úředníci spadající pod Tomanův resort budou instruováni stejným způsobem jako státní správa pod přímým vlivem ministrů ANO. Rozporovat každou větu a vše odmítnout.
Jde totiž o hodně. Podle původních zpráv by mohl Agrofert přijít o jednu až dvě miliardy korun a i tuto částku by musel uhradit český státní rozpočet. Ministryně financí Alena Schillerová by poté byla povinna škodu vymáhat po Agrofertu, který nepřipouští jakékoli pochybení, podobně jako státní mašinérie v čele s premiérem Babišem.
Zároveň nelze pominout, že předmětem zájmů auditorů byl v tomto případě i samotný ministr Toman, jehož nejbližší rodinní příslušníci podnikají v potravinářském oboru (holding Agrotrade řízený jeho otcem a bratrem Zdeňkem). Už jen proto je absurdní, že stanovisko českých úřadů ani v této věci není pod nezávislou kontrolou, což jen umocňuje podezření z netransparentních machinací.
3,5násobný růst investičních dotací
Pro Agrofert by znamenalo odříznutí od dotací, které se může rozšířit i na domácí dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky, nebezpečnou ztrátu. Holding si významně polepšil po vstupu svého majitele do vlády. V letech 2009 až 2013 čerpal nárokové a nenárokové dotace v celkové výši 4 miliardy korun, z toho 762 milionů padlo na investice.
Ve srovnatelném pětiletém období v letech 2014 až 2018, kdy Babišův aparát pronikl přímo do státní správy, stoupl celkový objem dotací více než dvojnásobně na 8,6 miliardy korun. Investiční dotace dokonce vzrostly 3,5násobně na 2,6 miliardy korun.
O tom, že veřejná podpora není pro Agrofert zanedbatelná, svědčí dosavadní žebříček největších obdržených nenárokových dotací. Patří sem přímé dotace kryjící část investic zejména do inovací nebo investiční pobídky čerpané po sjednanou dobu prostřednictvím slevy na daních. Jejich přehled přinesl server Aktuálně.
1) Chemička Duslo Šaľa (1,5 miliardy Kč)
Největší investiční pobídku v historii Slovenska zajistila Agrofertu na výstavbu nové výroby čpavku v chemičce Duslo vláda Roberta Fica v roce 2014. Stalo se tak za pochybných okolností krátce poté, co lobbisté Ficovy strany SMER (podle slovenských zdrojů ji Babiš sponzoroval) prosadili v parlamentu změnu zákona umožňující přidělování investičních pobídek největším podnikům takřka bez veřejné kontroly.
2) Výrobce biopaliv Preol (612 milionů Kč)
Investiční pobídku na výstavbu největšího tuzemského podniku zpracovávajícího řepku získal Agrofert už v roce 2007. O tři roky později si Babiš ve Sněmovně prolobboval státní podporu výroby řepkových biopaliv přimíchávaných do pohonných hmot. V roce 2015 si už jako ministr financí zajistil prodloužení této podpory, která mu podle opozice vynese pět miliard korun.
3) Výrobce hnojiv Lovochemie (591 + 337 milionů Kč)
V roce 2014 došlo k pozoruhodnému jevu, kdy Agrofert dosáhl na pobídky v celkové rekordní výši téměř 1,5 miliardy korun. Stalo se tak „shodou okolností“ krátce předtím, než byla snížena tato forma podpory ze 40 procent na 25 procent hodnoty investice. Zároveň poté, kdy už jako odpovědný ministr financí úřadoval Andrej Babiš. Premiantem Agrofertu se stala Lovochemie, která získala daňovou slevu 591 milionů korun na zvýšení výroby hnojiv. Neslíbila přitom jediné nové pracovní místo, což bývá podmínkou udělení dotace. Přesto byla Babišova chemička zařazena vládní agenturou Czechinvest mezi Top 10 nejvýznamnějších investic.
Lovochemie kromě toho získala i evropskou dotaci ve výši 337 milionů korun na „instalaci moderního fluidního kotle k výrobě technologické páry“ kvůli snížení emisí. Není bez zajímavosti, že odpovědný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dříve působil jako generální ředitel Lovochemie.
4) Výrobce sazí CS Cabot (579 milionů Kč)
CS Cabot je další dceřiná firma Agrofertu, která dostala obří investiční pobídku v červnu 2014, tedy měsíc předtím, než začala platit nevýhodnější pravidla. Společnost uspěla s požadavkem na daňovou slevu ve výši 579 milionů korun na rozšíření výroby sazí pro výrobu pneumatik a technické pryže.
5) Plastikářská firma Fatra Napajedla (343 milionů Kč)
Společnost Fatra Napajedla získala v březnu 2017 od CzechInvestu investiční pobídku ve výši téměř 343 milionů korun. Konkrétně na modernizaci a rozvoj výroby podlahových krytin a hydroizolačních fólií.
6) Teplárna Synthesia (310 milionů Kč)
Synthesia získala v roce 2013 evropskou dotaci ve výši 310 milionů korun na modernizaci pardubické teplárny a přestavěla staré kotle. V roce 2017 dostala možnost čerpat další dotaci ve výši 950 tisíc korun, která je dnes předmětem sporu s auditory. Šlo o vzdělávání zaměstnanců, přičemž mohlo dojít k manipulaci s kritérii potřebnými pro získání maximální výše dotace.
7. Chemička Precheza (289 milionů Kč)
Přerovské chemické závody Precheza získaly v dubnu 2014 slevu na dani ve výši 289 milionu korun. Hlavním obchodním artiklem společnosti je titanová běloba, přičemž 90 procent veškeré produkce uplatňuje na zahraničních trzích.
8) Pekárna Zelená louka (187,9 + 81,6 milionu Kč)
Pekárna Zelená louka má přiznány daňové slevy z let 2007 a 2014 v součtu 269,5 milionu korun. Důvodem pro jejich udělení byl nejprve „záměr vybudování nového závodu na výrobu pečiva“ a o sedm let později „záměr rozšíření výroby chleba a běžného pečiva“. Na investici do nové linky na výrobu toastového chleba Penam zároveň pekárna dostala 100 milionů korun z evropských peněz. Tato sporná dotace už byla proplacena ze státního rozpočtu.
Nový rok nezačíná pro ministra zemědělství Tomana, premiéra Babiše a jeho Agrofert nejlépe. České republice hrozí značné škody a pokud šéf ANO přesvědčivě nevyřeší svůj konflikt zájmů, bude ještě hůř. Nejen pro zadlužený holding, ale i pro kapsy daňových poplatníků.
