Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Inflace v České republice může ještě v meziročním srovnání v příštích dvou měsících růst. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na 15 procent znamená bod obratu. Analytici už dřív upozorňovali, že říjnovou inflaci zkreslilo započtení úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na víc než 18 procent. Podle Stanjury je třeba sledovat hlavně meziměsíční trend inflace.
„Důležité je, aby kroky, které činí Česká národní banka a vláda, směřovaly k tomu, abychom se v příštím roce dostali pod dvoucifernou hodnotu inflace a do dvou let se blížili ke třem procentům,“ řekl v České televizi Stanjura. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu uvedla, že očekává, že inflace se dostane setrvale na jednociferné hodnoty během druhého čtvrtletí příštího roku. „Pokud strukturální deficit nebude výrazně snížen, nebudeme schopni udržovat za rozumnou cenu inflační cíl,“ varovala ovšem.
Ministerstvo financí tento týden pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta. V září vzrostla meziroční inflace na 18 procent a patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychleji rostly ceny pouze v pobaltských zemích a v Maďarsku, v eurozóně byla inflace deset procent.
Stanjura uvedl, že všechny prognózy ekonomického vývoje jsou zatíženy vyšší mírou nejistoty. Proto je nutné sledovat meziměsíční trendy inflace a spotřebitelské chování. Málo se podle něj také mluví o tom, že kvůli vysoké inflaci úspory obyvatel ztrácejí na hodnotě, a proto je potřeba, aby růst cen zpomalil.
Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi o 70 miliard korun. „Určitě navrhnu zrušení mnoha daňových výjimek,“ řekl. K návrhům Národní ekonomické rady vlády na snížení výdajů a zvýšení příjmů rozpočtu řekl, že mají z ekonomického hlediska smysl, vláda ale podle něj musí zohledňovat i investiční aktivitu státu a udržení sociálního smíru, což debatu komplikuje.
Doplnil, že u řady opatření se nemusí jít cestou úplného zrušení, ale cestou snížení podpor nebo lepším zacílením. Podpora stavebního spoření podle něj již neplní účel, pro který byla zavedena v době, kdy to byla jedna z prvních možností, jak mladé rodiny mohly spořit na bydlení. Uvedl také, že v případě zvyšování daní je potřeba zvažovat, zda by taková opatření skutečně přinesla vyšší příjmy do státního rozpočtu. Například u tabáku je podle něj nutné zvažovat, jestli by zvýšení daně nevedlo k tomu, že lidé budou nakupovat více v zahraničí.
