Česká a evropská vlajka FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve své zprávě to ve čtvrtek oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z členských zemí unie třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta. V eurozóně inflace zůstala na 7,4 procenta.
Nejvíce k roční inflaci přispěly v eurozóně energie (+3,70 procentního bodu), služby (+1,38 bodu) a kategorie potraviny, alkohol a tabák (+1,35 bodu). Neenergetické průmyslové zboží přispělo podílem 1,02 procentního bodu.
Loni v dubnu byla míra inflace v EU na dvou procentech. V zemích platících eurem pak činila 1,6 procenta. Meziměsíčně se ceny letos v dubnu v EU zvýšily o 0,8 procenta, v eurozóně pak o 0,6 procenta.
Nejnižší inflaci letos v dubnu měly Francie a Malta, obě 5,4 procenta, dále Finsko (5,8 procenta) a Itálie (6,3 procenta). Naopak nejvyšší inflace byla v Estonsku (19,1 procenta), Litvě (16,6 procenta) a v České republice. Nad deseti procenty je také v Lotyšsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, v Nizozemsku a na Slovensku.
Ve srovnání s březnem roční inflace ve třech členských zemích klesla, ve dvou zůstala stejná a ve zbylých 22 se zvýšila.
Podle Českého statistického úřadu byla v dubnu meziroční inflace v České republice 14,2 procent. Na uvedenou hodnotu vystoupala z březnových 12,7 procenta a dostala se tak na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin.
Podle ekonomů inflace v dalších měsících dále poroste, pravděpodobně překoná i patnáctiprocentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude podle nich vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB).
Ekonom Lukáš Kovanda vysvětlil důvody stavu inflace v České republice následovně. „V současné době se tady spojují tři faktory. A to je jednak to, že rostly a rostou velice výrazně mzdy v České republice v těch letech před pandemií rostly výrazně rychleji než v Evropské unii jako celku. To souvisí s tím, že je rekordně nízká míra nezaměstnanosti, takže na tom tzv. utaženém trhu práce dochází k tomu, že pánem situace je zaměstnanec a zaměstnavatel, protože takříkajíc nemá kde brát, tak musí často přistupovat na mzdové požadavky zaměstnance, a to vede k citelné inflaci v oblasti mezd, tedy ke mzdové inflaci. Ta pak pohání inflaci celkovou, protože lidé mají více peněz na utrácení a ty utrácejí, což zase využívají ke zdražování prodejci.“
„Druhá příčina té inflace, proč je vyšší než v Evropské unii, je situace na nemovitostním trhu. V České republice je trh velice tzv. utažený a nejsou tady dostatečné kapacity nové výstavby. Ta výstavba je pomalá z důvodu dlouhých povolovacích řízení. To vede k tomu, že už dlouhou dobu, dlouhá léta, je tady velký převis poptávky po bydlení nad nabídkou, což je další inflační tlak, který je výraznější než ve většině zemí EU.“
K těmto dvěma faktorům se podle ekonoma přidává „citelné utrácení vlády, vládní výdaje, prohlubování dluhu, schodkové hospodaření během pandemických let. Takže tyto tři faktory se spojují, a to vede k tomu, že ta inflace je výrazně nadprůměrná,“ říká.
Kovanda předpokládá, že „Ještě v letošním roce zůstane v České republice dvouciferná a jednocifernou by se mohla a měla stát v prvním pololetí příštího roku a k inflačnímu cíli ČNB ve výši 2 % dojde v roce 2024.“
Válka se na inflaci podepisuje, ale ta se promítá do inflace v celé Evropě. „Samozřejmě k celkové inflaci válka přispívá. Tam se sčítají dvě inflace. První je inflace válečná, způsobená válkou, a druhá pandemická, způsobená pandemií. Ale tyto inflace zasáhly celou Evropu a kdyby bylo jen těchto inflací, tak to bude srovnatelné v Česku jako v jiných zemích, ale u nás se právě přidává situace na nemovitostním trhu, situace na trhu práce a také poměrně znatelné vládní výdaje v době pandemie,“ vysvětlil Lukáš Kovanda.
Podle ekonoma Štěpána Křečka by se příčiny vysoké inflace v České republice daly shrnout do tří P – populismus, pandemie a Putin. Naše země se v loňském roce zadlužovala nejrychlejším tempem ze všech zemí EU.
„Bohužel podhoubí v české ekonomice je silně proinflační a je potřeba vnímat tu setrvačnost. To se tady bohužel vytvořilo už za té za minulé vlády, kdy právě bylo založeno podhoubí pro inflaci. Potom když už jsme tady na tu vysokou inflaci měli podhoubí, tak to ještě okořenil Putin. Inflace má velkou setrvačnost a teď se to začíná projevovat,“ vysvětlil ekonom.
Česká republika se potýká s řadou specifických problematických faktorů, které takové zvyšování inflace způsobují. Jde například o nezaměstnanost nebo hypotéky. „Narušovala se také výroba, takže některé produkty chybí, což samozřejmě vede k inflaci, ale opepřil to pak Putin. Ten způsobil další výrazný nárůst cen energií, ty potom tlačí výrazně na inflaci a bohužel ČR má závislost na energiích z Ruska dost vysokou, takže to nám samozřejmě také velmi škodí,“ okomentoval Křeček.
