Trojmoří - geostrategický evropský region mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem FOTO: Trimarium (se svolením)
FOTO: Trimarium (se svolením)
Středovýchodní Evropa má klíčový význam pro budoucnost světa. A region Trojmoří (Trimarium) dnes naplňuje podobnou úlohu, jakou v polovině dvacátého století hrálo západní Německo. Někteří experti se však dosud mylně domnívají, že Spojené státy dokončí svůj strategický obrat k Asii a přestanou se zajímat o Evropu.
To, že se politika USA vzhledem k rostoucí síle Číny znovu soustřeďuje na Tichomoří a Asii a že bude věnovat stále více prostředků na svoji přítomnost v této oblasti, je samozřejmě pravda. Ale právě v souvislosti s touto skutečností nebude zájem Ameriky o Evropu slábnout, ale naopak růst, neboť součástí jejího strategického zájmu o Asii je i pozornost věnovaná Evropě. A jde tu především o tradičně proamerickou střední a východní Evropu, kterou dnes stále častěji označujeme souhrnným názvem Trojmoří.
Název Trojmoří označuje oblast tří moří – Jadranu, Baltu a Černého moře – v níž se nacházejí země tvořící východní hraniční pásmo Evropské unie. Od Estonska na severu po Bulharsko na jihu tvoří součást Trojmoří dvanáct členských zemí EU: Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Všechny tyto země se s výjimkou Rakouska vyrovnávají s dědictvím komunismu, k němuž patří i technologická a logistická zaostalost. Z tohoto důvodu přišly s Iniciativou Trojmoří (Three Seas Initiative), což je projekt ekonomické a energetické modernizace regionu, jehož rozvoj by měl přitáhnout velké investice.
Projekt Trojmoří vznikl v roce 2016 z iniciativy tehdejší chorvatské prezidentky Kolindy Grabar-Kitarović a polského prezidenta Andrzeje Dudy. V rámci každoročních summitů Trojmoří členské země a pozorovatelé – mimo jiné USA, Německo, Světová banka nebo Evropská investiční banka – pravidelně rozšiřují oblasti spolupráce. V zájmu usnadnění investic vznikl na varšavské burze v říjnu 2019 tzv. Three Seas Exchange Index. Ještě předtím byl v květnu téhož roku díky péči Beaty Daszyńské-Muzyczké, ředitelky BGK [Bank Gospodarstwa Krajowego, což je státní rozvojová banka] zřízen Fond Trojmoří.
Fond, který vytvořila BGK společně s rumunskou EximBank, se zabývá financováním infrastrukturních, logistických a energetických projektů v regionu prostřednictvím soukromých investic. Podle výroční zprávy Mezinárodního měnového fondu pomáhají tyto investice celé Evropě při obnově po pandemii covid-19. Nároky na modernizaci tohoto regionu jsou ovšem obrovské, a to i bez ohledu na nutná opatření, která si vyžádala epidemie – odhaduje se, že v současnosti představují 600 miliard euro. Proto nijak nepřekvapuje, že po pátém summitu Trojmoří v Tallinnu (říjen 2020) se k účasti připojilo Chorvatsko a Slovinsko a že se brzy připojí další země.
Příznivý vývoj Iniciativy Trojmoří představuje vodu na strategický mlýn USA, které od počátku projekt podporují, a to nezávisle na politických preferencích. Na summitu Trojmoří ve Varšavě v roce 2017 podpořil iniciativu americký prezident Donald Trump a prostředky na podporu regionu jsou v rozpočtu USA rezervovány i na další léta. V říjnu 2020 – ještě před prezidentskými volbami – podpořil Trojmoří ústy svého poradce Michaela Carpentera rovněž Joe Biden. Už po Bidenově vítězství to potvrdilo i hlasování amerického Kongresu, které 18. listopadu 2020 jednomyslně schválilo rezoluci č. 672 podporující projekty ve formátu Trojmoří i samotnou iniciativu jako strategickou koncepci.
V podobném duchu se vyslovují experti strategického plánování spjatí s Demokratickou stranou. Jak potvrdil v rozhovoru s Impact Finance Bart Szewczyk z odboru plánování Státního departmentu (ministerstva zahraničí) USA, bude Biden během svého prezidentství podporovat jednotu Západu ve formátu Trojmoří, NATO a EU.
Jaký je důvod jednoznačné podpory Trojmoří mezi republikány i demokraty? Trojmoří představuje jeden z hlavních nástrojů ekonomicko-technologického vlivu USA v Evropě, ale pro Ameriku je rovněž součástí jejího vlivu na politické subjekty v Asii. Přítomnost v této oblasti umožňuje ovlivňovat nejen EU, ale rovněž Čínu, Rusko a – nepřímo – i jiné oblasti ve světě.
Trojmoří jako region otevřený americkým investicím zapadá do snahy USA spoluvytvářet evropské standardy 5G – nové standardy síťové infrastruktury. Síť 5G je pro zájmy USA ve světě klíčová záležitost, protože umožňuje informační kontrolu v regionech, v nichž je budovaná a udržovaná. Jinými slovy, každý dodavatel této infrastruktury a poskytovatel servisu může na svých zařízeních sledovat a zaznamenávat pohyb informací.
To poskytuje potenciální zpravodajskou převahu. Proto také USA dnes bojují s Čínou ve snaze nalézt pro své síťové produkty co největší odbytiště obzvláště ve strategicky klíčových oblastech světa. Právě přítomnost amerických komponent 5G a technologických gigantů (Google, Amazon, Facebook, Apple, Microsoft) je zárukou toho, že oblast zůstává pro USA civilizačně a technologicky bezpečná. Působení v Evropě umožňuje Spojeným státům rovněž omezování čínského technologického vlivu, a tedy dosažení cíle, který si stanovily též v Asii.
Další důvod pro podporu Trojmoří Američany představuje možnost omezení agresivního chování Ruska, které u hranic s Polskem a Litvou disponuje vojenským předmostím – Kaliningradskou oblastí. Rusko též uskutečňuje vojenské operace u východní hranice EU, které destabilizují a rozkládají Ukrajinu. Jsme v podstatě svědky analogické situace jako ve druhé polovině dvacátého století. Tehdy v Evropě nejvýchodnějšími politickými hranicemi Západu bylo západní Německo, které čelilo tlaku Ruska.
Na východ od Německa se nacházelo pásmo komunistických států ovládaných Ruskem. Tehdejšímu západnímu Německu dnes odpovídá Trojmoří jako východní hranice Evropské unie. Podobně uvažují právě USA, které předpokládají, že posílením infrastruktury a procesů u východních hranic EU a dodávkami energie do Evropy posílí celý kontinent a tím i transatlantické vztahy.
Trojmoří, skrze něž se obnovuje spolupráce mezi EU a USA, se jako nezbytný projekt budoucnosti nakonec prosazuje i v povědomí rozhodujících činitelů západní Evropy. Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová v říjnu 2020 prohlásila, že je nutné zahájit diskusi o opětovném posílení západního obchodního společenství v reakci na aktivity Číny.
Podle ní by mohla vstoupit do hry například úplná likvidace celních poplatků na lince EU-USA. Podobný transatlantický jazyk je v případě Německa, které se právě v geostrategických otázkách vyslovovalo opatrně, novinkou. Tento jazyk může způsobit, že se nová transatlantická otevřenost, kterou započal projekt Trojmoří, může odrazit a projevit na území celé Evropy. A rovněž v Asii, kde země jako Indie představují pro Trojmoří ideálního partnera pro spolupráci. Indie je totiž nejen demokratická země, ale je rovněž otevřená technologické a civilizační spolupráci s USA.
Dr. Grzegorz Lewicki je polský filosof, sociolog a politolog, autor prací k problematice teorie civilizací a migrace, veřejného sektoru a nových technologií, absolvent London School of Economics a Maastrichtské univerzity, spolupracuje s Akademií válečného umění a Polským hospodářským institutem ve Varšavě, působí i jako konzultant Evropské komise.
Text byl publikován v internetovém časopise 300Gospodarki (26. 11. 2020), z polštiny jej přeložil Josef Mlejnek.
