V souvislosti s útokem Izraele a USA na Írán se hovoří o odvetných opatřeních Teheránu. Opět se tak dostává na přetřes i možnost uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu. I když vysoce postavený představitel Islámských revolučních gard prohlásil, že průliv je uzavřen, americká televize Fox News to vyvrátila. Jaké dopady by měla blokáda průlivu pro svět i Českou republiku?

Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Denně jím prochází přibližně pětina světové produkce ropy a významná část zkapalněného zemního plynu. V roce 2024 jím podle portálu The Times of Israel proudilo v průměru 20 milionů barelů ropy denně. Pro řadu zemí, například Čínu, Japonsko či Indii, představuje klíčový energetický uzel. Katar je na průlivu přímo závislý, protože jím prochází téměř veškerý vývoz katarského zkapalněného zemního plynu (LNG). Více než 80 procent ropy a plynu přepravovaného tímto průlivem směřuje na asijské trhy.

Dále čtěte

Útok na Írán vyvolal nesouhlasné reakce Američanů, podporuje ho jen každý čtvrtý

Americko-izraelský útok na vybrané cíle v Íránu přinesl i řadu nesouhlasných reakcí. Pouze jeden ze čtyř Američanů podporuje útoky na…

Uzavření tak důležité dopravní tepny Íránem by logicky znamenalo prakticky okamžitě tvrdé celosvětové ekonomické dopady. Už samotná hrozba obvykle vyvolá růst cen a nejistotu. Blokáda průlivu by způsobila skokový nárůst ceny ropy. Hovoříme řádově o desítkách procent během několika dní. Zdražily by prudce benzín a nafta, elektřina a plyn. Vyšší ceny energií se pak obvykle rychle promítnou i do jiných oblastí, jako je doprava, potravinářství či stavebnictví. To vše by mělo za následek další negativní ekonomické jevy jako inflaci, zpomalení hospodářského růstu, které by vedlo k nižší kupní síle obyvatelstva.

Nejvíce ale by íránský krok zasáhl ty země, které jsou silně závislé na dovozu z Perského zálivu, to znamená státy EU, také Japonsko, Indii či Jižní Koreu.

Tvrdé ekonomické dopady i na ČR

Po uzavření jedné z nejdůležitějších dopravních tepen by také Česko čekalo skokové zdražení pohonných hmot. Ceny benzínu a nafty by u nás mohly vzrůst o 6-7 Kč na litr i bez dlouhodobé blokády. Nicméně pokud by byl průliv dlouhodobě uzavřený, ceny by mohly vyskočit poměrně rychle přes 40 Kč/l. Tím by hrozil návrat k roku 2022 a 2024, kdy se benzín prodával za tuto cenu, V krajním případě a při dlouhodobější blokádě by mohla cena za litr atakovat až 50 Kč.

Česko by na dlouhodobé blokádě Hormuzského průlivu doplatila i jinak. Investoři mají totiž rádi jistoty a uchýlili by se k dolaru či švýcarskému franku, což by vedlo k oslabení české koruny. To jinými slovy znamená například dražší dovoz, pro tuzemce pak vyšší ceny za zboží ze zahraničí či dražší cestování do ciziny. Oslabení koruny by se promítlo i do vyšší inflace. Naopak čeští exportéři, kteří vyvážejí své zboží do zahraničí, by na oslabené koruně vydělali – jejich zisky by rostly.

Dále čtěte

Izrael a útok na Írán. Chcete pochopit, co se děje? Pak nesmíte minout naši knihu

Fórum pro média, kulturu a civilizaci pro vás na konci loňského roku připravilo novou publikaci. Jmenuje se Izrael. Židovský stát…

Příliš riskantní krok

Je však třeba dodat, že případné uzavření Hormuzského průlivu by s sebou neslo značná rizika. Z ekonomického hlediska by si Írán výrazně uškodil, protože sám vyváží ropu právě touto cestou. Je nutné brát v úvahu také americkou vojenskou přítomnost v oblasti. V Kataru se nachází největší americká základna na Blízkém východě a v Bahrajnu sídlí hlavní velitelství 5. flotily námořnictva USA (US Naval Forces Central Command – NAVCENT).

Pokud by se Írán rozhodl průliv uzavřít, bylo by to z pohledu mezinárodního práva považováno za závažné porušení svobody námořní plavby. Americká 5. flotila dislokovaná v Bahrajnu by pak mohla zasáhnout. Írán by se každopádně ocitl v ještě hlubší mezinárodní izolaci a uzavřením průlivu by sám jen těžko něco získal.