Lidé v Berlíně drží na demonstraci 20. září 2022 fotografii Íránky Mahsá Amíníové, která zemřela poté, co ji zadržela mravnostní policie. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Íránská teokratická diktatura má strach, zhodnotila europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) středeční přijetí zákona o zpřísnění trestů pro ženy v Íránu, které porušují islámský kodex oblékání. Podle „zákona o podpoře kultury hidžábu a cudnosti“ budou ženám nyní hrozit tresty odnětí svobody až na deset let.
Íránský parlament schválil „zákon o podpoře kultury hidžábu a cudnosti“ na zkušební dobu tří let, uvedla oficiální tisková agentura IRNA s tím, že návrh zákona ještě musí schválit dozorčí rada. Ženám, které nenosí šátek nebo vhodné oblečení „ve spolupráci se zahraničními nebo nepřátelskými vládami, médii, skupinami nebo organizacemi“, bude podle usnesení hrozit pět až deset let vězení.
„To je naprosto nepřijatelné a jasně se ukazuje, že íránská teokratická diktatura má strach,“ reagovala na rozhodnutí íránských zákonodárců europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a zdůraznila, že si tamní ženy zaslouží svobodu a naši maximální podporu ve svém boji za základní práva.
Proti potlačování práv žen v Íránu se tento týden na Valném shromáždění OSN postavil velvyslanec při OSN Gilad Erdan. Během projevu íránského prezidenta Ebrahima Raisiho na protest vstal a zvedl fotografii zemřelé Mahsy Aminiové s nápisem „Íránské ženy si zaslouží svobodu“. Aminiová byla loni mravnostní policií zatčena právě z důvodu, že údajně nedodržovala islámský kodex. Z jednací síně byl vyveden.
„Zatímco řezník z Teheránu hovoří v OSN a je respektován mezinárodním společenstvím, stovky Íránců venku protestují, křičí a vyzývají mezinárodní společenství, aby se probudilo a pomohlo jim. Je ostuda, že členské státy zůstávají a poslouchají masového vraha,“ uvedl Erdan ke svému protestu s tím, že by nemělo být možné, aby v OSN dostával prostor odporný vrah, který volá po zničení Izraele. „OSN opět dosáhla nového morálního minima,“ dodal a zdůraznil, že nikdy nepřestane bojovat za pravdu a vždy bude poukazovat na morální deformace organizace.
Íránská vláda zpřísňuje pravidla oblékání pro ženy i přes jasný a hlasitý nesouhlas společnosti. Minulý týden uplynul rok od vraždy 22leté Kurdky Aminiové, která byla po zatčení podle svědků ve vazbě bita, přičemž měla způsobeným zraněním podlehnout. Úřady takové nevhodné zacházení popírají a namísto toho uvedly, že příčinou její smrti bylo „náhlé selhání srdce“.
Její smrt započala v Íránu rozsáhlé protesty a demonstrace a za uplynulý rok přišly v jejich důsledku o život stovky lidí a tisícovky osob jsou zatýkány. Centrum pro lidská práva v Íránu se sídlem ve Spojených státech amerických zároveň dříve uvedlo, že se v Íránu dramaticky zvyšuje počet politicky motivovaných poprav. Úřady podle něj používají v době nepokojů, které by měly pro islámské vedení představovat největší hrozbu od roku 1979, trest smrti jako taktiku zastrašování a odplaty.
