
Německá ministryně školství Karin Prienová. FOTO: Bundesregierung / se souhlasem
FOTO: Bundesregierung / se souhlasem

Německá ministryně školství Karin Prienová zvažuje vzhledem k velmi vážné situaci ve školství omezení podílu převážně muslimských migrantů ve školních třídách. Výkony školáků v poslední době klesají, stejně jako bezpečnost ve třídách. Roste počet slovních a fyzických napadení učitelů.
„Je to myslitelný model,“ řekla politička podle serveru Focus s tím, že konkrétní procentní podíl migrantů v německých třídách může být ještě předmětem diskuze. „Domnívám se, že vždy dává smysl kouknout se na zkušenosti z jiných zemí, jestli to bude 30 procent, nebo 40 procent,“ uvedla. Myslí si, že nejdůležitější je to, jestli děti, které přicházejí do škol, vůbec umí německy.
Když novináři političce připomněli, že v jedné berlínské základní škole, kde je 90 procent migrantů, popsal jeden z žáků situaci slovy, že „islám je tu šéf“, Prienová reagovala rozhodně. „Chci říci velice jasně, že tady určitě není šéfem islám, ale ústava,“ řekla politička, která se zasazuje o zavedení povinných jazykových a vývojových testů u čtyřletých dětí.
Nezodpovědní rodiče
Problém vidí v nezodpovědnosti rodičů, a to nejen u migrantů. „Máme problémy i u dětí z rodin, které tu byly vždycky,“ dodala. Podle ní se úplně změnila výchova dětí a od rodičů by čekala více zodpovědnosti. „Vzdělání a výchova je stejně tak úkolem rodičů jako škol a dalších zařízení, jako jsou školky,“ zdůraznila Prienová.
Německá vláda má však omezené možnosti něco centrálně předepisovat, protože školství je v rukou jednotlivých spolkových zemí, a musí se tak dohodnout se zemskými vládami. To platí pro omezující kvóty na počet migrantů ve třídě i pro testy pro předškoláky.
Školní výkony školáků v Německu vykazují v posledních letech sestupnou tendenci a alarmující je i bezpečnostní situace. Roste počet slovních a fyzických napadení učitelů. Přibližně 65 procent německých škol uvádí, že v posledních pěti letech jejich učitelům žáci nebo rodiče vyhrožovali, nadávali jim a uráželi je. Na 35 procentech škol došlo k fyzickým útokům na učitele. Ve spolkové zemi Porýní-Westfálsko, která má extrémně vysoký podíl migrantů, uvádělo 73 procent škol psychické násilí a 43 procent fyzické.