IT experti nechtějí pracovat ve státní správě. Kvůli najímání externistů mizí v digitalizaci miliardy, říká Bartoš

Přestože by měla digitalizace znamenat úsporu, mizí v ní miliardy. Ve státní správě chybí podle Ivana Bartoše (Piráti) zkušení IT experti, protože zkrátka nemají zájem o práci, za kterou si vydělají o 40 procent méně než v soukromém sektoru. Stát nedokáže najmout lidi, a proto musí nakupovat jejich služby za mnohem vyšší ceny. Nízké platy ve státní správě jsou pak paradoxně velmi drahé, shrnula pro deník FORUM 24 Anna Urbanová, tisková mluvčí Kabinetu digitalizace. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Bezpečnostní informační služba a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost hodlají problém řešit.

Stát v důsledku nízkého platového ohodnocení IT expertů tratí, jelikož dává peníze do drahých konzultačních smluv s externími spolupracovníky. Lze tedy odhadovat, že nižší ohodnocení je významným faktorem v rozhodování o práci pro stát, řekla deníku FORUM 24 Anna Urbanová, tisková mluvčí Kabinetu digitalizace vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti).

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

Průměrné platy pracovníků ICT ve státní správě jsou zhruba o 40 procent nižší než u pracovníků na stejné pozici v soukromém sektoru. Experti na IT technologie tvoří zhruba čtyři procenta zaměstnané populace, ale jen šest procent z tohoto počtu pracuje ve státní sféře. Počet IT pracovníků je tak dvakrát až třikrát menší než v ostatních státech, vysvětlila mluvčí. „Finančně nejlépe jsou na tom ICT odborníci v peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž průměrný plat dosahuje 73,4 tisíce korun. Naproti tomu ve veřejné správě, vzdělávání či zdravotnictví je to jen zhruba 43 tisíc korun,“ řekla a uvedla příklad.

„Kupříkladu Systémový analytik, jehož mediánová mzda v soukromém sektoru činí 65 464 korun, má ve státní správě mediánový plat 48 460 korun,“ konstatovala. „U programátorů je to obdobné. Jejich mediánová mzda ve veřejném sektoru činí 61 216 korun, zatímco ve státní správě jen 44 247 korun,“ pokračovala.

V důsledku tohoto rozdílu není stát schopný experty najmout a musí jejich služby nakoupit – v případě systémového analytika za mediánovou cenu 12 584 korun za den a v případě programátora za 10 164 korun za den. Zmíněná data vycházejí z Registru smluv.

Rizika najímání externích specialistů

Outsourcing přináší kromě vyšších cen i dvě velká rizika. „První je ztráta know how. Pokud si na určitý projekt najmete externího dodavatele, jistě může dodat projekt v prvotřídní kvalitě. Třeba návrh informačního systému, zadání zakázky, nastavení, provázání s dalšími systémy…“ vysvětlila Urbanová. Problém je podle Urbanové v tom, že takový externí člověk pak odejde a v případě změn nebo obnovy systému není nikdo, kdo by znal detaily. Dodala, že stejně tak není možné tyto zkušenosti předat dál a použít u dalších podobných projektů.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Putinovo fiasko je po roce války zjevné

Nový Týdeník FORUM se vrací k návštěvě amerického prezidenta v Kyjevě. O tom, že šlo o historickou událost, svědčily i…

Druhé riziko je pak v provázanosti konzultantů s dodavatelem, řekla mluvčí. „Česká republika jako malý trh nenabízí nepřeberné množství konzultantů na tak specifickou oblast jako vypsání složité IT zakázky a návrh informačního systému veřejné správy. Často se tak stává, že stát je nucen spolupracovat s konzultanty, kteří mají historické nebo i aktivní vazby na dodavatele,“ objasnila. S vlastními kvalifikovanými experty pak podle ní tato dvě rizika odpadnou a už jen to jistě přinese jednodušší a efektivnější digitalizaci státu.

Získání expertů je klíčové

„V době, kdy se klade zvýšený důraz na rozvoj IT a digitálních služeb státu pro občany, je získání kvalifikovaných odborníků více než klíčové a velmi aktuální,“ zdůraznila Urbanová. Dle stávajících zákonných podmínek a se stávajícími rozpočtovými pravidly, kdy se rozpočtuje na základě skutečnosti předchozího roku nebo podle průměru, ovšem není podle mluvčí reálná možnost, jak upravit platy pracovníků ICT, jak přilákat nové vysoce kvalifikované pracovníky a jak konkurovat trhu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Bezpečnostní informační služba a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jsou nyní odhodlány problém řešit. Podle Anny Urbanové, tiskové mluvčí Kabinetu digitalizace, jsou jednání v procesu a konkrétní kroky by měly být jasné zhruba za měsíc.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Změna musí být plynulá a racionální. „Než aby se plošně navyšovaly počty zaměstnanců, jeví se účelnější zřídit centrální týmy, které budou k dispozici celé státní správě, aby si každé ministerstvo nemuselo najímat svoje pracovníky, které ale plně využije,“ vysvětlila a dodala, že na tomto principu je postavená Digitální a informační agentura.

Odhadem by se daly ušetřit až desítky procent. „Stačí se podívat, kolik jsou platy státního zaměstnance, kolik jsou platy v soukromém sektoru a kolik platí stát za den práce najatého konzultanta,“ řekla mluvčí s tím, že stát nedokáže najmout lidi, a proto musí nakupovat jejich služby za mnohem vyšší ceny. Nízké platy ve státní správě jsou pak paradoxně velmi drahé.