KOMENTÁŘ / Ivan Bartoš dokázal jako předseda České pirátské strany dostat jím vedené uskupení do vlády a udělat z něj respektovanou partaj. Po naprostém fiasku digitalizace stavebního řízení mu však zbývá jediné: měl by skončit jako ministr pro místní rozvoj i jako šéf strany. Protože toto je typická ukázka naprostého politického selhání.

Je dobré si vyjasnit, že lidé, kteří říkají, že Bartošova rezignace by problém s digitalizací stavebního řízení nevyřešila, mají samozřejmě pravdu. Ta věc je úplně špatně, nefunguje a je třeba ji napravit, což se nestane výměnou ministra, pokud by nebyl absolventem Školy čar a kouzel v Bradavicích. Kouzelník se ale nejspíše ve vládních stranách nenajde žádný, takže o tom nemá cenu přemýšlet. Tady totiž jde o politický problém.

Nejde o porodní bolesti

První a hlavní potíž, kvůli které je Bartošův odchod nutný, je nefunkčnost systému, za který nese jako ministr zodpovědnost. Nešlo o žádné klasické problémy při zavádění, ale o evidentní amatérismus, kdy nebylo otestováno a připraveno v podstatě nic. Systém byl spuštěn 1. července a stále nefunguje dobře. To nejsou porodní bolesti, to je neschopnost zajistit základní fungování něčeho tak důležitého, jako je stavební řízení. A budou z toho nepochybně obrovské ekonomické ztráty.

Dále čtěte

Největší průšvih v IT od roku 1989, volá opozice po konci ministra Bartoše. Koalice ho hájí

Za největší průšvih v IT od roku 1989 označil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala digitalizaci stavebního řízení. V pořadu…

Ano, celou věc ještě zhoršuje, že jde právě o Piráty. O stranu, která se digitalizací nejen zaklínala, ale od níž právě v této věci přirozeně čekáte kompetence. Nestalo se tak a Bartoš tedy poškodil nejen ministerstvo pro místní rozvoj, celou vládu, ale i svoji stranu. A to je problém, protože hlasy pro Piráty byly a jsou hlasy pro demokracii a prozápadní směřování země.

Katastrofální komunikace

Takto kardinální selhání se možná nedalo ustát, nemuselo ale nutně zapříčinit politickou smrt. Bartoš sám dal hlavu do oprátky, když se ukázalo, že komunikace s veřejností i s dotčenými úředníky je tak strašná, že si to neuměl představit snad nikdo. Mlčení, zapírání, postupné přiznávání. Lezlo to z něj „jak z chlupaté deky“, jak se říká. A řešení, kterým mají být různé manuály vydávané se zpožděním, řešením není.

Bartoš a jeho lidé se navíc několik týdnů snažili vytvořit dojem, že za všechno mohou neschopní úředníci, kteří odmítají změny a nejsou nejspíš schopni dobře pracovat s novým programem. Až když se ukázalo, že problém je plošný, začalo se s opatrným přiznáváním, že se něco děje. Doposud ale spíše stále čekáme, co se stane dál, a plácáme se na místě.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

I v současné chvíli se Ivan Bartoš snaží tvářit sebevědomě. Předseda vlády Petr Fiala je na dovolené, i on se ale měl ozvat. Koaliční partneři Pirátů již připustili, že pokud se nic nezmění do konce srpna, mohli by požadovat ministrovu rezignaci.

To všechno je ale málo. Pokud problém trvá a politik dělá mrtvého brouka, dává nejen nekonečné množství munice opozici, ale hlavně závažným způsobem poškozuje reputaci sebe sama, své strany i kabinetu, ve kterém sedí. Zdá se, že Bartoš si myslí, že se problém tzv. „vymlčí“. To je ale poměrně naivní, zvláště ve chvíli, kdy se dotýká tolika lidí a jeho zviditelnění nepochybně bude pomáhat obrovská síla z holdingu Agrofert.

Je třeba jednat. A rezignace je jen první krok.