Před lety jsme si mysleli, že je Pirátská strana jakýsi apendix k hnutí ANO. Říkali jsme jim Babišův komsomol. Bylo to v éře, kdy českou politickou scénu zaplavovaly podnikatelské projekty a cynismus Tondy Blaníka. Jenže ta situace se změnila. Je třeba uznat, že Pirátská strana přinesla alternativu, která je potřebná. Je přitom jasné, že příznivci polistopadové demokratické pravice mají s piráty značný problém. Probíhající pirátské fórum je ale obrazem skutečně živého a demokratického uskupení.

Tak za prvé. Tvůrci této formace Ivanu Bartošovi se podařilo vytvořit zcela unikátní dílo. Nemůžeme mít pochybnost, že Pirátská strana je na rozdíl od vládního pseudohnutí ANO opravdu demokratické společenství, v němž podstatnou roli hraje přesvědčování, hlasování a mandát.

A za druhé. Tato strana je suverénní a nezávislá na aktuální politické moci. To je obrovský přínos v situaci, kdy naši svobodu a důstojnost České republiky škrtí vládnoucí holding a děsivá armáda Zemanových rudých seniorů z Parlamentních listů.

A za třetí: Pirátská strana dala na svém fóru najevo, že chce převzít plnou zodpovědnost za veřejné věci a má – opět na rozdíl od hnutí ANO – kompletní koncepci fungování státu.

Je zde ale zvláštní problém. Když řekneme pirátům, že jsou schopná prozápadní progresivní levice, tak se urazí. Ivan Bartoš šokoval sdělením, že svoji stranu považuje za středovou. Bartoš si opravdu myslí, že jeho strana je liberální. Jenže liberální koncept státu obsahuje minimalizaci státních zásahů do života společnosti a pirátská strana přitom miluje a prosazuje státní kontrolu, regulaci a dirigismus. Nelze zapomenout ani na nehoráznou volební kampaň, kdy se piráti představili jako ti, kdo budou zavírat. Za vězeňský autobus by se měli piráti omluvit. Bylo to popření myšlenky právního státu.

Když se podíváme na vyčpělou a z poloviny proruskou ČSSD, která žije a umírá s normalizační kulturou, tak naši piráti jsou autentickou a přínosnou stranou nové progresivní levice. A takovou levici potřebujeme.

Pirátská strana si zaslouží respekt. A také podobně energeticky živé a aktivní soupeře na pravé a skutečně liberální straně politického spektra.