Ivo Mathé, bývalý kancléř prezidenta Václava Havla FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Vratislav Mynář je nejhorší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky od roku 1989. Kdybych měl srovnat jeho kvality a morální profil s Ivanem Medkem nebo Lubošem Dobrovským, tak se to vůbec nedá, popisuje bývalý kancléř prezidenta Havla Ivo Mathé. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví mimo jiné o tom, jak deset let Miloše Zemana ovlivnilo obraz Kanceláře prezidenta republiky u veřejnosti, nebo o tom, v čem České republice chybí Václav Havel.
Bavíme se spolu krátce před inaugurací prezidenta Petra Pavla. Když se podíváte na její program, je z vašeho pohledu něčím jedinečný nebo výjimečný?
Inaugurace je mediální slovo. Především jde o společnou schůzi obou komor parlamentu, na které prezident republiky skládá slib. To je podmínka, aby začal vykonávat úřad. Když ho nesloží, tak ho nevykonává, není ještě prezidentem. Když ho složí špatně s chybou, tak také není prezidentem.
Především je to schůze obou komor. Musí tam být 281 pozvaných poslanců a senátorů, a všichni ostatní už jsou hosté. To jsou hejtmani, ústavní soudci, rektoři, eventuálně diplomatický sbor, eventuálně nějací přátelé z užšího okruhu nového prezidenta. Poslanci a senátoři jsou ale povinní. Je to jejich schůze, kterou organizuje poslanecká sněmovna. Ta tam dává to pero, ta je autorem i celé ceremonie, která je ve Vladislavském sále.
Potom se teprve musí domluvit, jestli bude následovat číše vína ve Španělském sále. Tam je pozváno několik tisíc lidí. Já si pamatuji, že se do Vladislavského sálu vejde 600 až 800 lidí, a na následnou recepci přišly další dva tisíce, protože ta je ve všech prostorách Hradu. Na společné schůzi a s následující číší vína není nic výjimečného a neliší se od třeba státního svátku a předávání vyznamenání.
Má následovat Te Deum. To je na přání budoucího prezidenta. U Václava Havla bylo, u dalších třeba nebylo. To je otázka domluvy. Zásadní na tom celém dni je složení slibu. Tím se Petr Pavel stane prezidentem.
Vy jste zmínil Te Deum, které tedy nemusí být nutně součástí inaugurace. Petr Pavel ale není věřící.
Je to zřejmě určité vyjádření respektu vůči věřícím, kteří ho volili, vůči politickým stranám, které jsou v koalici. Je to součást našeho života. Je na subjektivním pohledu budoucího prezidenta, zda o to požádá, nebo nepožádá, jestli se mu to zdá uctivé vůči věřící části občanů. Je to v pořádku.
Považujete stávající podobu inaugurace prezidenta za dobrou tradici, která je přiměřená republikánskému zřízení státu? Ona totiž může připomínat korunovaci krále i tím, že se koná na Hradě.
Já se zcela záměrně vyhýbám slovu inaugurace. Ty probíhají v Latinské Americe. Já jsem na několika byl, když mě tam poslal Václav Havel. Je to zásadní věc, kam přijíždějí prezidenti sousedních států a často z celé Latinské Ameriky, protože takový je zvyk. Opravdu se to tam jmenuje inaugurace, ale u nás je to složení slibu na společné schůzi.
Ivo Mathé, bývalý kancléř prezidenta Václava Havla FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Teoreticky by se mohla konat i jinde, ale zvyk je, že se koná ve Vladislavském sále. U nás tolik sálů, kam by se vlezli poslanci a senátoři, není. Možná v Rudolfinu, to bylo sídlo parlamentu za první republiky, ale už se jako důstojné místo ustálil Vladislavský sál. Někomu to možná bude připomínat monarchii, ale je to pořád společná schůze obou komor parlamentu.
Společné schůze se nakonec nezúčastní žádní zahraniční státníci, i když tým Petr Pavla původně plánoval pozvat prezidenty sousedních zemí. Není to škoda?
Já jsem slyšel z kruhů kolem budoucího prezidenta, že je nakonec nezvali, protože se to musí dělat s velkým předstihem a musí se to diplomaticky dohodnout, což jde velmi špatně, když ta diplomacie patří pod předchozího prezidenta. To je trochu složitější.
V České republice to není zvykem čili to ani ty hlavy států nemohly čekat. Otázkou je, jestli by to byly jen sousední země, nebo třeba i Maďarsko, které je ve Visegrádu, ale přímo s ním nesousedíme. Je to velmi jemná zahraničněpolitická záležitost, na kterou, myslím si, při tom rozhodování nebyl čas. Já si myslím, že nikoho nezvali, protože je to docela zásadní rozhodnutí a vlastně to trochu ovlivní průběh společné schůze.
Takže by z toho mohlo vzniknout řekněme zahraničněpolitické faux pas?
Faux pas by asi nevzniklo, ale je to křehká věc, která si zasluhuje nějakého delšího promyšlení, na které nebyl čas. Naposledy to také nebylo, když šel skládat poprvé přísahu Václav Klaus, tak na celou přípravu byly čtyři nebo pět dní, protože byl zvolen v třetím kole třetí volby. Česká republika byla bez prezidenta měsíc a vůbec nebylo možné cokoliv zařídit. Nemá to historický precedent.
Prezidentství Miloše Zemana provázely kauzy kancléře Vratislava Mynáře. Jak to z vašeho pohledu ovlivnilo obraz Kanceláře prezidenta republiky u veřejnosti?
Velmi negativně. Uvědomme si, že to nebyl jen Mynář, ale podíleli se na tom i pan Nejedlý a pan Novák. Nekřičí to ale tak do světa jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Omylem se mu říká kancléř, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je představitel poměrně vysokého orgánu, řekl bych jednoho z nejvyšších ve státě. Nemá sice post ministra, ale spravuje jednu kapitolu státního rozpočtu. Chodí do poslanecké sněmovny obhajovat rozpočet a potom závěrečný účet.
Je to vysoká funkce, a když v ní nemáte ruce nejčistší z nejčistších, tak začnete dělat pletichy, obchodovat se vším možným na úrovni krajského mafiána, tak to Kanceláři prezidenta republiky nesvědčí a před celou veřejností, která ji platí, ji to dehonestuje. To by si měl ten člověk, pokud je to vůbec v jeho kapacitě, uvědomit. Pojali to trochu jinak, dobyli území a potom z něj chtěli co nejvíce hlava nehlava vytěžit. Díky možnostem, které vedoucí kanceláře má, chtěl ovlivňovat zakázky, investice i zahraniční. O všechno se snažil tak, aby z toho měl sám nějaký profit. To je opravdu skoro až nechutné.
Myslíte si, že tu svoji funkci Vratislav Mynář nepochopil?
Já myslím, že do toho šel s tím, že ji tak chce vykonávat. Už tak byl nastavený. Koneckonců tu atmosféru vytvořil i Miloš Zeman, když říkal, že to dobyli, že je to jejich. To když řekne, tak se jeho podřízení chovají jako na Divokém západě.
Dá se mluvit i o nějaké privatizaci Pražského hradu?
V každém případě. Já myslím, že je to přirovnání, které sedí.
Opouští z vašeho pohledu Vratislav Mynář Hrad jako nejhorší vedoucí Kancelář prezidenta republiky od roku 1989?
Snad jsem byl lepší. Kdybych měl srovnat jeho kvality a morální profil s Ivanem Medkem nebo Lubošem Dobrovským, tak se to vůbec nedá. To bych ty pány nebožtíky hodil do nějakého pytle. Je nejhorší, ano.
Ivo Mathé, bývalý kancléř prezidenta Václava Havla FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Jak složité bude pro nové vedení Kanceláře prezidenta republiky napravit její obraz?
Složité by to být nemělo. Je ovšem komplikované, do jaké míry tam může dojít k nějaké personální obměně. Na místech nejvyšších, to znamená ředitelů odborů a ředitelů Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány, by to mělo jít relativně snadno, protože je tam ta pravomoc vedoucího kanceláře jasná – odvolává a jmenuje.
Co se týká ředitelů odborů, tak do jisté míry taky, protože prezident může vytvořit novou organizační strukturu, kterou schvaluje jen prezident republiky, nikdo jiný. V rámci této transformace je možné udělat výrazné personální změny.
Nedomnívám se, že by se měli pokoušet propustit všechny zaměstnance, to ani není možné. Minimálně polovina z nich jsou standardní úředníci, kteří pracují pro stát. Ta část těch manažerů, kteří jsou pryč – Ovčáček, Rudolf Jindrák. Potom tam jsou další odbory – protokol, legislativní a další –, kde to bude na nové vedoucí kanceláře, aby tam udělala podle své úvahy nějakou úpravu.
Je tohle ta první věc, kterou by Jana Vohralíková měla udělat ihned po příchodu na Hrad, nebo je to něco jiného?
Já nevím, do jaké míry zná personální stav. Jako vedoucí kanceláře senátu do toho mohla vidět hodně. Alespoň za mě to tak bylo, neboť jsme se jako vedoucí kanceláří stýkali a věděli jsme o svých aparátech docela dost.
Od pana Mynáře si vyžádala všechny pracovní smlouvy na dobu neurčitou, tudíž musí mít alespoň nějakou představu.
To je na papíře, jde o to, aby tam byla nějaká jiná úroveň poznání. Myslím si, že se nestýkali. My jsme měli společné večeře a věděli jsme o těch úřadech docela dost. Teď to tak nebylo, Hrad byl uzavřený, kancelář byla uzavřená a nepouštěla žádný pohled dovnitř. To jako novináři víte, hráli si tam na pevnost. Nevím, jak do toho vidí, ale je to asi uvážlivá žena, která má dobrou manažerskou praxi a je schopná si s tím poradit. Největší instrument je nový organizační řád, který umožní pracovněprávně celou řadu úvazků vyřešit, ukončit, napravit.
Na Hradě probíhal také audit NKÚ. Měla by Jana Vohralíková zveřejnit jeho výsledky?
Kontrola NKÚ musí vydat kontrolní zprávu. Ta zřejmě přijde rovnou jí. Dává se k povinnému připomínkování kontrolovanému subjektu, takže bude jedna z prvních, kteří budou znát obsah kontrolní zprávy. Ta je ovšem zaměřena zejména na věci účetní a hospodářské, nikoliv nějaké personální. Tam se ukáže, jak to bylo s těmi fakturami, uzávěrkami, převody, dotacemi a tak dále. To NKÚ kontroluje dost precizně. Sám NKÚ se nechal slyšet, že tam k nějakým trestním poznáním z jeho strany nedocházelo.
On si v nedávné době Vratislav Mynář nechal udělat vlastní audit.
To je něco úplně jiného, je to nějaká společnost, která nemá pádnost NKÚ. To si nechal udělat z nějakého alibismu. Celé mi to přijde divné, protože on byl léta letoucí nadřízeným lidí, na které teď podává trestní oznámení. Trochu je to tak, že ho podává sám na sebe. Přijde mi podivné, že by nevěděl, co se tam dělo, protože to jsou jeho nejbližší podřízení, se kterými si je, jak se ukazuje v Lesní správě Lány, hodně blízký, když mu povolují bezplatné lovy a podobně. Stejně blízký si byl i s ředitelem Správy Pražského hradu. Když najednou po devíti letech a desíti měsících zjistí, že něco vykonává špatně, tak mi to nejde do hlavy. To znamená, že ho celou dobu nekontroloval.
Vnímáte to jako nějakou kouřovou clonu, která má zastínit všechny jeho problémy?
Může to být kouřová clona. Byly tam asi i nějaké problémy se službami, které konzumoval jako vedoucí kanceláře a nad kterými visí velké otazníky, jestli byly, nebo nebyly fakturovány. To se může týkat nájmů, pohoštění, dopravy, cest. Může to být velký balík věcí, který není úplně rozhodnut, dokud to nebude na stole. Paní Vohralíková, pakliže není kontrolní zpráva v klasifikovaném režimu, to určuje NKÚ, s tím může jít ven.
Ivo Mathé, bývalý kancléř prezidenta Václava Havla FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Miloš Zeman strávil většinu svého mandátu na zámku v Lánech, kde bydlel, Petr Pavel tam ale bydlet nechce. Co by se mělo stát se zámkem v Lánech? Jaká by měla být jeho další funkce?
Já jsem měl nedávno debatu s Mirkem Kalouskem, jestli patří prezidentský úřad na Hrad, nebo ne. On navrhoval různá řešení, jak postavit nový prezidentský palác. Potom to ale skončilo na státních návštěvách nebo státních svátcích, které by byly stejně na Hradě. Nedává to moc smysl. Ano, jak je Hrad hezky postaven nad Prahou a dívají se z okna, tak je to často poznamená.
Bojíte se něčeho podobného i u Petra Pavla?
Myslím, že je docela dobře připraven. Když tam člověk přichází připraven a má lepší charakter než Klaus a Zeman, kteří byli velmi ješitní, tak se to snad oddálí a má lepší vlastnosti odolat.
A ten lánský zámek?
Lánský zámek je toho součástí. Za Masaryka to bylo letní sídlo, ale je to také místo, kde mohou probíhat jmenovací akty a všechno, co může dělat prezident. Patří k místům, která jsou oficiálními sídly prezidenta.
Já si říkám, jestli by lánský zámek neměl být alespoň částečně otevřen lidem.
My jsme ho otevřeli za Václava Havla několikrát, za Václava Klauze se to nedělo a teď ho na poslední chvíli Miloš Zeman otevřel. Za nás byla nějaké dny otevřená i zahrada. Lánský zámek nepatří pod Lesní správu Lány, ale pod Správu Pražského hradu, je to taková anomálie. Jsou to dva různí ředitelé, a když se nemají rádi, tak to skřípe.
Zámek se hodí pro velké množství ústavních kroků, ale i schůzek a jednání. Celá řada funkcí a náplně je pro lánský zámek vhodná. Když tam prezident bydlí jako Miloš Zeman a pohybuje se tam od rána do večera v pyžamu, tak je to na hraně toho, jak to oficiální sídlo prezidenta vidíme.
Petr Pavel se nechal slyšet, že by chtěl částečně bydlet na Hradě a částečně v Černoučku, kde má dům. Jaké místo na Hradě byste mu k bydlení doporučil?
Je tam několik možností. Přímo v traktu, který se naučili využívat prezidenti už od Václava Havla, je byt, ve kterém se dá bydlet. Já bych tam osobně bydlet nechtěl, protože mi to připadá, jako když jdete po konopišťském zámku. Vypadá to hezky, ale aby se tam člověk cítil jako doma, to si nedokážu představit.
Václav Havel, když ho okolnosti donutily opustit byt na nábřeží a neměl svoji vilu hotovou, tak žil v takzvaném domečku. Je v Královské zahradě a nechal ho zrekonstruovat Edvard Beneš, ale nikdy v něm pořádně nebydlel, protože když byla rekonstrukce hotová, abdikoval. Bydleli tam ale komunističtí prezidenti a tak trochu to podle toho vypadalo. Začali jsme to trochu dávat do pořádku, ale čekalo to na velikou rekonstrukci. To byla jedna z možností, kterou jsem nabízel Václavu Klausovi s tím, že se tam vymaluje nebo se tam udělá pořádná rekonstrukce, ale on to odmítl, protože je v otevřené části zahrady. Za komunistů byla celá zavřená. Klaus ji nechtěl zavírat. Je to sice možné místo k bydlení, ale není úplně vhodné.
Lumbeho vilu si nechal Klaus zrekonstruovat, ale nevím, v jakém stavu je to po Miloši Zemanovi. S nikým jsem o tom nemluvil, tak nevím. Je to ale vhodné bydlení a je to blízko Hradu. Bude se ale muset trochu zrekonstruovat. Vycházím z toho, když Václav Klaus přišel po Zemanovi do pracovny předsedy sněmovny, tak nechal strhat tapety, protože byly nasáklé kouřem a smradem. To bude asi potřeba udělat i v Lumbeho vile.
Prezidentská renta je 50 tisíc korun a dalších 50 tisíc korun na asistenta. Zákon, na základě kterého je renta vyplácena, je z roku 2004. To byla sice jiná doba, ale od té doby se částka nezvýšila. Miloš Zeman si teď trochu postěžoval, že bude muset nějak vyžít. Měl Václav Havel, když končil na Hradě, podobný problém?
Miloš Zeman by měl s Václavem Klausem zpytovat svědomí a vrátit se do roku 2002, kdy jsem jako tehdejší vedoucí kanceláře obíhal ministerstva a je dva taky s tím, aby mysleli na to, co bude s bývalým prezidentem. Když Václav Havel končil v únoru 2003, tak žádný zákon o rentě nebyl. Normálně ho vyplivli na ulici. Kdyby nebylo ochoty vlády mu obstarat policejní ochranu, která spočívá i v tom, že tam je auto s řidičem, tak by možná chodil po Praze pěšky.
Trvalo rok, než byl ten zákon schválen. Bylo to určitou animozitou těch dvou, kteří měli do roku 2002 opoziční smlouvu. Záměrně to neudělali. Zeman by si to měl uvědomit a nestěžovat si, protože to sám zavinil.
Ten zákon mohl být o rok dřív a mohl tam být nějaký mechanismus jako u důchodů. Nenáviděli Havla natolik, že to tam ani nedali. Ten se s tím nějak vypořádal. Nevím, kolik má Zeman našetřeno, ale teď pocítí, že je to málo. Má nějaký důchod, ale asi by měl být ten prezident důstojněji zaopatřený. 50 tisíc korun na kancelář je velká legrace. To snad nestačí ani na asistenta a telefony. On sám byl ale na počátku.
V prosinci loňského roku uběhlo 12 let od úmrtí Václava Havla. Chybí České republice jeho osobnost?
Každopádně, a chybí hlavně ta kontinuita. Ne že kdyby vstal z mrtvých, tak by se všechno změnilo. Měl žít aktivně déle, ale bohužel byl nemocný, je to velká škoda. Jeho vliv na společnost, jakkoliv si to ti politici nepřáli a snažili se ho odříznout, byl velký. Nikdo to neřekl nahlas, ale Havel byl velký politický analytik. Dokázal situaci pojmenovat velmi vhodně. Politiky to nesmírně rozčilovalo, ale bylo to přesné.
