Izrael chce naočkovat během tří měsíců celou dospělou populaci. Jak to dělá?

Helena Beinish

Očkovací centrum v předsíni basketbalové haly ve městě Beerševa v severním Negevu. | FOTO: Helena Beinish

Izrael se jako první země na světě pustil do rozsáhlého projektu – naočkovat během tří měsíců celou dospělou populaci. Premiér Benjamin Netanjahu již brzy po začátku koronavirové pandemie začal vyjednávat s firmami, které se pustily do vývoje vakcíny proti koronaviru. Když bylo jasné, že vakcín bude celosvětově nedostatek, uzavřel unikátní dohodu s firmou Pfizer.

Izrael bude testovací zemí pro vakcíny, první zemí, která vyzkouší vakcíny (již prošlé testovacím procesem a schválené Světovou zdravotnickou organizací) na celé populaci. Zároveň poskytne Pfizeru a WHO údaje o výsledcích včetně anamnéz očkovaných lidí, ale anonymně, bez uvedení jmen. Za to dostane Izrael přednostní dodávku vakcín Pfizer v dostatečném množství pro naočkování celé populace od 16 let výše. Izrael byl shledán mimořádně vhodnou zemí jednak proto, že se jedná o zemi malou, s 9,3 milionu obyvatel, a jednak proto, že jako jedna z mála zemí na světě má digitalizovaný zdravotnický systém, umožňující rychlé a efektivní zpracování údajů.

archiv

Řízení státu Izrael v době koronaviru rozhodně není bez chyb. Měli jsme tu tři tvrdé lockdowny, o nichž je řada lidí přesvědčena, že byly zbytečné. Mnohá rozhodnutí vlády jsou chaotická, neustále se mění a často jsou činěna především z politických důvodů. Velké množství lidí je bez práce a nespokojenost je vysoká. Možná jediná věc, která se vládě v době koronavirové opravdu povedla, je očkování. Já osobně považuji celou akci za geniální tah, navíc s organizací na vysoké úrovni.

Ponechám stranou vakcínu Moderna, které je v Izraeli jen malé množství a používá se především tam, kde je problém se skladováním při nízkých teplotách. Naprostá většina populace je očkována vakcínou Pfizer. Ta se musí skladovat při teplotách -70 °C. Poté, co náklad vakcín dorazí letecky na Ben Gurionovo letiště, jsou vakcíny uskladněny v nedalekých skladech farmaceutické firmy TEVA, kde je zajištěna potřebná teplota. Každý den je pak určité množství vakcín distribuováno na všechna očkovací místa, kterých je po Izraeli asi 400. Ty se musí spotřebovat do večera. Izrael očkuje zhruba 100 000–150 000 lidí denně, část jsou již druhé dávky.

Očkovací místa jsou nejen na poliklinikách a v nemocnicích, ale jsou zřízena i na mnoha jiných místech. Například na fotografii výše je očkovací centrum v předsíni basketbalové haly ve městě Beerševa v severním Negevu. Vše funguje nečekaně efektivně. Byly tu a tam problémy, ale celkově je organizace překvapivě dobrá. Schůzku si můžete domluvit přes internet, nabízeny jsou časy po několika minutách. Na každém očkovacím místě je více očkovacích stanovišť, někde dvě, jinde třeba deset i víc. Na každém stanovišti sedí pracovnice, která zkontroluje ID pacienta, nahlédne do jeho elektronické karty, ověří, že netrpí alergiemi nebo jinými kontraindikacemi a že v poslední době nebyl očkován proti jiné nemoci.

Vlastní injekci aplikuje zdravotník nebo sestra. Ti většinou přecházejí mezi více stanovišti. Po očkování čekáte čtvrt hodiny, v té době si také můžete domluvit schůzku na druhou dávku. Tu si lze ovšem rezervovat i po internetu, přičemž vám systém nabídne pouze termíny, které jsou 21, 22 nebo 23 dní po první dávce, aby byl zajištěn rozestup tři týdny požadovaný firmou Pfizer.

Na začátku se očkovali pouze zdravotničtí pracovníci (plus některé další skupiny, a samozřejmě také vrcholní politici) a lidé nad 65 let. Postupně byly přidávány další skupiny (např. učitelé, těhotné ženy, maturanti) a byl snižován věk pro očkování na 55, 45 a 35 let. V současné době se už mohou nechat očkovat všichni od 16 let výše. Poněkud nezvládnuté bylo pouze to, že zapomněli na některé rizikové skupiny, jako jsou například mladí diabetici, kteří patří mezi nejohroženější, ale přišli na řadu jako poslední.

O zařazení některých skupin by se dalo polemizovat. Například maturanti byli očkováni proto, aby mohli skládat maturitu ve škole, ale je otázka, zda bylo tak nezbytně nutné je vyčlenit jako přednostní skupinu zhruba deset dní před tím, než bylo umožněno očkování všem. To jsou ale víceméně drobnosti. Od samého začátku však byla možnost přijít na některá místa večer před skončením pracovní doby a nechat se naočkovat zbylými vakcínami, i když jste nepatřili do povolené skupiny. Vakcíny ráno vyndané z chladicího zařízení by se jinak musely večer vyhodit.

Snaha zdravotnických zařízení použít všechny dávky byla značná. Rozesílaly se zprávy pro lidi žijící v dané oblasti, například do různých místních whatsappových skupin (školní skupiny, skupiny zřízené městským úřadem atd.), aby lidé přišli večer daného dne na určité místo, kde budou očkovat každého pojištěného u dané zdravotní pojišťovny bez ohledu na věk, a to až do vyčerpání zásob. Někdy samotná zdravotní pojišťovna rozesílala SMS svým klientům žijícím v dané oblasti. Tímto způsobem fungovaly všechny čtyři zdravotní pojišťovny.

Jak se k očkování staví občané Izraele? Postoj se liší mezi různými skupinami obyvatel. Mezi seniory, kteří byli očkováni jako první, byl na začátku obrovský zájem – tak velký, že ani nebylo možno rychle uspokojit poptávku. Když došlo na mladší ročníky, zájem je slabší, což je ovšem pochopitelné vzhledem k tomu, že tyto skupiny nejsou koronavirem tolik ohroženy na životě. Menší zájem je i mezi ultraortodoxními Židy a Araby. Důvody jsou jednak ideologické a náboženské – tyto skupiny nevěří tolik v účinnost očkování jako zbytek populace, dalším důvodem může být, že nezanedbatelná část těchto skupin již covid-19 prodělala. Ti, kdo covid-19 prodělali, na očkování nárok zatím nemají.

V Izraeli tolik nebují konspirační teorie tvrdící, že vakcína je podvod, celosvětové spiknutí měnící DNA očkovaných nebo měnící lidi v roboty, jako je tomu v České republice. Je tu plno lidí, kteří si myslí, že vakcína byla vyvinuta příliš rychle a je neověřená, ale vyloženě konspirační teorie tu slyšíte méně. Jsou tady určité nevelké, ale o to agresivnější skupiny, které se snaží očkování bojkotovat tím, že se objednají na vakcinaci a pak nepřijdou. Snaží se přesvědčit co nejvíc lidí, aby udělali totéž a způsobili, že se připravené vakcíny budou muset vyhodit. Jedná se však jen o okrajový fenomén a připravuje se legislativa proti takovému jednání.

Původní plán byl proočkovat celou dospělou populaci do Pesachu, tj. zhruba do konce března. Jedná se o 70 procent obyvatel, zatímco zbylých 30 procent jsou děti do patnácti let, ty zatím není možné očkovat. Proč tento termín? Je to výborně zvolený politický tah premiéra Netanjahua, protože o pesachových svátcích chce být celá širší rodina pohromadě, je zvykem zvát i přátele, dělají se velké večeře třeba pro dvacet i více lidí. To bylo loni zakázané a Pesach tak byly první velké svátky, kdy byli mnozí lidé sami doma. Zároveň jsou těsně před Pesachem volby (už čtvrté za poslední dva roky) a premiér tak doufal, že naočkováním celého národa, otevřením ekonomiky těsně před volbami a umožněním setkávání lidí o svátcích dosáhne znovuzvolení. Nové mutace viru mu poněkud zkomplikovaly situaci, protože těsně poté, co se začalo očkovat, se v Izraeli rozšířila takzvaná britská mutace a výsledky očkování nebyly na začátku vůbec patrné. Nejistota, zda očkování funguje i proti novým mutacím, navíc část obyvatel od očkování odradila.

Až teprve v posledních týdnech se ukazuje, že očkování je účinné, protože mezi staršími ročníky, které byly očkovány jako první, výrazně poklesl výskyt nových případů koronaviru a téměř již nejsou nové těžké případy. Vysoké procento nově nakažených tvoří nyní děti a mládež, protože ty zatím očkovat nelze. Firma Pfizer však dokončuje testy ve věkové skupině 12–15 let a očekává se, že do dvou měsíců by se mohlo začít očkovat i v této věkové skupině. Očkování mladších dětí je však v nedohlednu. Odborníci říkají, že je třeba naočkovat nejméně 70 procent obyvatelstva, ale s novými mutacemi viru raději 80 procent, což je bez očkování minimálně teenagerů nemyslitelné.

Je zde také otázka takzvaných zelených pasů. Je to potvrzení o tom, že je člověk očkován, a to ve formě aplikace v telefonu nebo alternativně v papírové podobě. Zelený pas obdrží každý očkovaný týden po druhé dávce. Měl by kromě jiného umožnit cestování do ciziny bez potřeby testování a karantény. Izrael už uzavřel dohodu s Řeckem o vzájemném uznávání si zelených pasů, další země by měly následovat.

Problematičtější je záměr používat podobně zelený pas i v Izraeli. Brzy by se měly znovu otevřít restaurace, obchody a různá sportovní a kulturní zařízení. Vstup do nich by měl být umožněn jen lidem, kteří mají zelený pas, případně potvrzení, že prodělali covid-19. Děti do 16 let budou mít pravděpodobně vstup volný. Uvažuje se také o tom, že některé podniky by mohly zaměstnávat jen očkované. U učitelů se vážně zvažuje, že návrat do škol bude umožněn jen těm, kteří jsou očkovaní.

Zde se již dostáváme do velmi problematické oblasti, kdy se očkování stává téměř nutností. Není sice povinné, ale pokud se člověk chce účastnit normálního života ve společnosti, případně si udržet práci, bude ho muset mít. Při definitivním schvalování konkrétních rozhodnutí bude pravděpodobně velmi záležet na aktuální politické konstelaci a síle různých nátlakových a zájmových skupin před volbami a poté znovu po volbách, kdy může být situace velmi odlišná od té současné.

Necháme se překvapit, co přinese budoucnost a jak se doposud silná izraelská demokracie udrží.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner