Amir Weissbrod FOTO: izraelská ambasáda / se souhlasem
FOTO: izraelská ambasáda / se souhlasem
ROZHOVOR / Amir Weissbrod je pouhých několik týdnů novým velvyslancem Státu Izrael v České republice. Učí se česky, poznává zemi, zároveň ale vzhledem k situaci své země řeší zásadní otázky. Pro deník FORUM 24 hovořil o tom, jak problematické je financování Palestinské samosprávy ze strany Evropské unie. „Protože peníze evropských daňových poplatníků jdou lidem, kteří spáchali útoky na Izraelce,“ upozorňuje.
Ve čtvrtek se schází Rada pro zahraniční věci EU, která se bude zabývat financováním Palestinské samosprávy. Můžete vysvětlit našim čtenářům, o co se jedná a v čem je podle Izraele problém?
EU financuje Palestinskou samosprávu – například loni v červnu poskytla 150 milionů eur (více než 3,5 miliardy korun) právě na výplaty. Ale táž EU také stanovila podmínky, za kterých financování probíhá. Jednou z hlavních je zrušení systému, kterému v Izraeli říkáme „pay for slay“ – tedy že Palestinská samospráva vyplácí peníze teroristům, lidem, kteří provedli útoky proti Izraelcům, zatímco si ve vězení odpykávají svůj trest. Někdy jim jsou finanční odměny vypláceny i doživotně. Jejich výše se odvíjí podle závažnosti spáchaného útoku: čím těžší čin, tím vyšší částka. Tím fakticky můžeme říci, že Evropská unie financuje teroristy.
Například někdo, kdo byl odsouzen do vězení na tři roky a méně, dostává asi 400 dolarů měsíčně (asi 8400 korun). Ten, kdo si odpykává 20 nebo 25 let, dostává kolem 2200 dolarů měsíčně (zhruba 46 000 korun). A ti, kteří jsou odsouzeni na více než dvacet pět let, pobírají tuto částku po celý život. A také mají celý život zdarma další výhody jako třeba zdravotní pojištění.
V roce 2024 podle našich odhadů Palestinská samospráva vydala na tento systém kolem 120 milionů eur (téměř 3 miliardy korun). Prezident Abbás slíbil, že tomu učiní přítrž – řekl to ve svém projevu 25. února a řekl to i přispěvatelům, kteří se podílejí na financování Palestinské samosprávy. Přesto doteď nevidíme žádnou změnu. Tvrdil, že se přestane odměňovat podle závažnosti útoku a že peníze budou vypláceny jen lidem v sociální nouzi. Ale ve skutečnosti vidíme, že platby pokračují jako dřív. Ministr financí přiznal, že se tak děje, a to je jeden z důvodů, proč byl v říjnu odvolán. Ale systém jede dál. Jsou to jen sliby, v praxi tento mechanismus stále podporují.
Pokud chceme věrohodný mírový proces, jedna z podmínek, kterou stanovila EU i americká administrativa, je reforma Palestinské samosprávy a ukončení těchto plateb. A to se neděje. Evropa by se na to měla mnohem víc soustředit a nenechat se ukolébat sliby, ale skutečně kontrolovat, co se děje. Protože peníze evropských daňových poplatníků jdou lidem, kteří spáchali útoky na Izraelce. A to pokračuje.
Podstatou problému tedy je, že pokračuje systém financování teroristů?
Ano, dokonce i dnes, myslím, Mahmúd Abbás přiznal, že se nic nezměnilo. Systém běží dál a podporuje teror. Dokonce i vězni, kteří byli nedávno propuštěni v rámci výměny v Gaze za rukojmí, dostali peníze. Dostávali je během svého pobytu ve vězení i po propuštění. Odsouzení z Fatáhu dostávají peníze, členové Hamásu a Islámského džihádu (PIJ). U Hamásu a PIJ se některé platby zastavily v červnu, ale ne proto, že by Palestinská samospráva rozhodla naplňovat své sliby, ale proto, že členové těchto teroristických skupin odmítli podepsat dopis, který po nich Palestinská samospráva požadovala. V zásadě si myslím, že když se sejde Evropská rada a bude mluvit o humanitární pomoci Gaze a roli EU, tak by téma reformy Palestinské samosprávy nemělo zůstat stranou.
Někdy, protože Izrael je považován za silnější stranu a Palestinci za tu slabší, existuje tendence tato témata přehlížet. Ale pokud chceme usilovat o skutečný a věrohodný mírový proces, je třeba tyto záležitosti důkladně prověřovat. Podívejte, myslím, že EU chce věřit v mír mezi Izraelci a Palestinci. Nemyslím si, že jejich úmysly jsou špatné. Ale pokud věří, že Palestinská samospráva může být partnerem, nebo že ji lze reformovat, pak se musí opravdu pevně vyžadovat dodržování podmínek, které po ní požadují. Protože přehlížet tohle je nebezpečné a nevytvoří to zdravý základ pro stabilitu nebo lepší vztahy mezi Izraelci a Palestinci.
Připomíná mi to trochu situaci kolem UNRWA, protože jsem pracoval v OSN. Lidé říkali: „Musíme UNRWA financovat, protože poskytuje lepší vzdělání než Hamás.“ A přestože v učebnicích UNRWA byly problematické texty a UNRWA věděla, že zaměstnává tisíce pracovníků napojených na Hamás, přehlíželo se to. A víte, co se stalo – někteří pracovníci UNRWA se účastnili teroristických útoků 7. října. Zhruba čtvrtina jejich zaměstnanců byli lidé napojení na Hamás. A profitovali z prostředků poskytnutých OSN a dalšími dárci, které pak využívali pro své teroristické aktivity.
A myslíte, že existuje způsob, jak posílat peníze Palestinské samosprávě tak, aby opravdu pomohly civilistům, a zajistit kontrolu?
Samozřejmě, že ano. Myslím, že existují projekty, které lze financovat více – například zdravotnické a další infrastruktury, kde je možné kontrolovat, kam peníze jdou. Ale pokud jde o platy — část prostředků EU směřuje právě na mzdy, sem patří těch 150 milionů eur, které byly převedeny letos v červnu — pak je nutné provádět skutečný audit, aby se zjistilo, kam tyto platby směřují. Musíte mít lidi, kteří to hlídají.
Jednou možností je dávat víc peněz na konkrétní projekty, méně na platy. A pokud už mzdy financujete, pak je absolutně nutné zajistit opravdu přísný audit a nespoléhat na slovní ujištění.
Co by se tedy mělo stát na čtvrtečním jednání, aby to bylo dobré pro Izrael, nebo obecně pro celou situaci?
Čekáme nyní na to, jak bude fungovat druhá fáze dohody o Gaze. Většina rukojmích je zpět. Stále máme těla tří lidí — dvou Izraelců a jednoho zahraničního pracovníka — která zůstávají v Gaze. Musíme zajistit, aby byla také vrácena. Také je důležité, aby se kromě rekonstrukce a humanitární pomoci důrazně řešila i otázka toho, aby Hamás neměl zbraně. Téma odzbrojení musí být řešeno vážně, ne jen v rovině slov.
Další věcí je zavedení mechanismů, které zabrání tomu, aby peníze určené na humanitární pomoc a obnovu skončily v rukou Hamásu. Už teď vidíme, že humanitární pomoc zdaňují a snaží se získat svůj podíl. Takže musíme nastavit nejlepší možné kontrolní mechanismy. A také musíme zajistit, aby se síly, které půjdou do Gazy — o kterých má hlasovat Rada bezpečnosti OSN — opravdu podílely na demontáži vojenských kapacit Hamásu. Jinak dojde k jejich opětovnému vybudování.
A třetí věcí je důsledně trvat na tom, že pokud mluvíme o reformě Palestinské samosprávy, musí se to myslet vážně. Nejen platby teroristům, existují i další prvky reformy, které musejí projít. Pokud chceme věrohodného palestinského partnera, což v tuto chvíli nemáme, musí k tomu opravdu dojít.
A myslíte, že je to vůbec možné v situaci, kdy mnoho zemí EU uznává palestinský stát nebo má silně propalestinské postoje?
Doufáme, že ti, kteří mají realističtější postoj, převládnou. Vím, že EU funguje na konsensu, ale myslím, že většina zemí v EU rozumí složitosti situace a ví, že je třeba ji řešit vážně. Všechna ta prázdná slova o uznání státu… Jakého státu? Palestinská samospráva sotva kontroluje Západní břeh. Hamás stále ovládá části Gazy. A jak vidíme, Palestinská samospráva se ve skutečnosti nereformuje. Takže bychom měli postupovat krok za krokem, budovat stabilní základ a ne jen pronášet slova, která nemají žádný dopad v praxi.
Potřebujeme zajistit především důsledné odzbrojení Hamásu, zajistit, že humanitární pomoc nebude končit v jeho kapsách, a vytvořit silné kontrolní mechanismy. A musíme si uvědomit, že tohle nelze „šít horkou jehlou”. Zabere to čas. A musíme se vyvarovat chyb minulosti.
Zmínil jste, že většina rukojmích je zpět. Věří Izraelci, že druhá fáze dohody bude fungovat?
Máme spoustu pochybností. Může to fungovat? Nevíme to jistě, ale nyní existuje silný závazek ze strany USA a některých našich partnerů. Takže doufáme, že to bude fungovat lépe. Samozřejmě, pokud bude nutné jednat, abychom zabránili novému zbrojení, uděláme to. Nechceme zažít další 7. říjen. Poučili jsme se z chyb a nedovolíme těmto teroristickým organizacím – ať už Hamásu, nebo Hizballáhu – aby znovu vybudovaly obrovské arzenály, které by ohrozily naši bezpečnost nebo umožnily další invaze či nálety tisíce raket proti Izraeli. Takže řekněme, že jsme realističtí. Nemyslíme si, že to bude snadné. Jsme ale ochotní dát těmto snahám šanci. A chceme trvat na jasných bezpečnostních podmínkách. Takže: ano, jsme rádi, že jsou rukojmí doma. O druhé fázi máme pochybnosti, ale jsme připraveni jí dát šanci – s otevřenýma očima, ne s nereálnými očekáváními.
Někdy vidíme v některých zemích včetně v EU narůstající antisemitismus. Cítíte to také tak?
Tady v České republice to necítím, myslím, že zde se Židé i Izraelci cítí velmi dobře. Ale v jiných částech Evropy ano, tam to cítit je. A myslím, že tyto země by měly přijmout důrazná opatření, aby tomu zabránily. Ano, existuje svoboda slova, ale existuje hranice, kdy se svoboda slova mění v podněcování k nenávisti. A státy by měly opravdu přijmout opatření, aby něčemu takovému zabránily. Měly by více chránit židovské instituce. V některých zemích to není problém, ale v jiných ano. Takže ano, cítíme to.
A vím, že nikdo nevidí do budoucnosti, ale myslíte, že mír může pokračovat? Že může existovat dlouhodobě?
Podívejte, celkově si myslím, že naše vztahy s arabským světem se zlepšují. Máme Abrahámovské dohody a mnoho zemí na Blízkém východě vidí Izrael jako partnera, jako stabilizující sílu stojící oproti radikálním silám, jako je Írán nebo Muslimské bratrstvo. A máme dobré vztahy s mnoha arabskými státy. Nyní se Američané snaží Abrahámovské dohody rozšířit. V úterý 18. listopadu proběhne návštěva saúdskoarabského korunního prince ve Washingtonu, takže tam může nastat posun. Necháváme to na našich amerických partnerech, ale myslím, že existuje shoda zájmů.
Na Blízkém východě ale samozřejmě také existují síly, které posunu tímto směrem chtějí zabránit: Írán, různé odnože Muslimského bratrstva. A ti nejen mluví, oni aktivně budují své proxy síly, financují je, dodávají jim rakety a tak dále.
Takže bych řekl, že celkově je trend pozitivní, pokud jde o arabský svět. U Palestinců… znovu říkám, v tuto chvíli nemáme spolehlivého partnera. Musíme zároveň řešit, jak bude vypadat „den poté“ v Gaze a jak to bude všechno fungovat. A Palestinská samospráva se musí skutečně reformovat. Současná Palestinská samospráva podle nás není důvěryhodný partner. Doufáme, že reforma bude seriózní a že jednou zde toho partnera budeme mít. To bude dlouhý proces, kterému, jak jsem říkal, chceme dát šanci, ale musíme být zároveň obezřetní.
Izrael se v této válce dokázal odrazit ode dna. Začalo to velmi špatně, ale nakonec se nám podařilo obnovit kapacity účinného odstrašení. Pro Izrael se také nyní rýsuje možná příležitosti dosáhnout posunu ve vztahu s Libanonem, se Sýrií… byť existují síly, které neustále pracují na tom, aby tohle překazily. A právě z toho důvodu musíte disponovat těmi zmiňovanými kapacitami vojenského odstrašení, abyste zajistili, že ti, kteří chtějí zabránit dosažení stability na Blízkém východě, neuspějí.
