Oběti „Irácké svobody“

Jednotky irácké armády vyrážejí znovu dobýt Mosul (ilustrační foto z roku 2016) (Twitter)

Jednotky irácké armády vyrážejí znovu dobýt Mosul (ilustrační foto z roku 2016) | FOTO: Twitter

Dnes si celý svět připomíná 5. výročí dne, kdy jednotky americké armády po dlouhých, téměř devíti letech konečně formálně ukončily svou bojovou misi v Iráku. Tamní válka začala americko-britskou operací Irácká svoboda 20. 3. 2003 pod vedením George W. Bushe proti způsobu vládnutí iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Trvala přes 3200 dní čili takřka osm let a devět měsíců, a skončila 15. 12. 2011 odchodem posledních amerických vojáků z Iráku. Během konfliktu v zemi nejprve padl Husajnův režim, byly zde rozmístěny zahraniční bojové jednotky, vypukla krutá občanská válka plná teroristických útoků, moci se chopila nová vláda a poté postupně odešly z Iráku cizí armádní vojska.

Za bezmála devět let války zahynulo v Iráku podle nevládní organizace Iraq Body Count nejméně 162 000 lidí, z toho asi 80 procent civilistů. Dalšího čtvrt milionu osob bylo zraněno a podle jiných zdrojů bylo mrtvých dokonce přes 450 000. Kromě toho také zahynulo v zemi více než 4800 zahraničních vojáků, z čehož 4487 amerických a 179 britských. Kvůli násilnostem opustily své domovy čtyři miliony Iráčanů (tedy asi 15 % tehdejšího obyvatelstva) a přes dva miliony odjely do zahraničí – nejvíce do dnes další válkou drasticky sužované Sýrie. A proč vlastně?

foto: repro fox news ()

Iráckou válku lze rozdělit do dvou etap. První fází byla invaze, která skončila kolapsem Saddámova režimu dnem pádu Bagdádu 9. 4. a americkým prohlášením ukončení velkých bojových operací 1. 5. 2003. V této etapě zahynulo za 44 dní přes 7500 osob. Po pádu Saddáma Husajna byla v květnu 2003 ustavena pod vedením Američanů civilní správa. Na bezpečnost dohlížely mezinárodní síly, do kterých se pod vedením USA zapojilo různým způsobem 49 zemí světa včetně ČR a SR. Okupace Iráku formálně skončila 28. 6. 2004, kdy civilní správa předala moc prozatímní vládě. Pak se v zemi konalo několik voleb, důvody války se ale nikdy nenaplnily.

Již v říjnu 2004 byly zveřejněny dokumenty amerických zbrojních inspektorů, podle kterých neměl Irák v době invaze v březnu 2003 zbraně hromadného ničení, a dokonce neměl ani konkrétní plány na jejich výrobu, jak tehdy svorně tvrdily vlády Spojených Států a Velké Británie. CIA pak v dubnu 2005 potvrdila, že v zemi nenalezla žádné zbraně hromadného ničení. Nepotvrdily se navíc ani kontakty mezi Husajnovým režimem a teroristickou organizací Al-Káida. Letos zveřejněná zpráva britské vyšetřovací komise potvrdila, že plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly nepřiměřené. Právě Británie měla v zemi druhou nejpočetnější armádu, celkem bylo nasazeno 46 000 vojáků, nejvíce jich operovalo v Iráku v květnu 2003 (celkem 18 000). Spojené Království vydalo na téměř devítiletou válku zhruba deset miliard liber, USA přišla účast v konfliktu podle odhadů až na bilion dolarů.

Už od roku 2004 navíc v Iráku válčila také radikální organizace, dnes známá pod jménem Islámský stát. Saddám Husajn byl sice oběšen v prosinci 2006, ale i po ukončení hlavních bojových operací zemi trápily násilnosti a útoky extremistů na obyvatele jiné víry. Při nejtragičtějším z nich v srpnu 2007 zemřelo po čtyřech sebevražedných útocích proti komunitě jezídů u syrských hranic téměř 800 lidí. Radikálové útočili na soudce či vojáky a vyvolávali tak nenávist mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity.

Hlavní ofenzíva tohoto seskupení, ve kterém jsou zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí žoldáci z vojska Saddáma Husajna, se uskutečnila v roce 2014 a Islámský stát během ní ovládl značnou část Iráku i sousední Sýrie, zmítané občanskou válkou. I když americký prezident Barack Obama v srpnu 2010 oznámil ukončení bojových operací, USA formálně uzavřely vojenskou misi v Iráku až 15. 12. 2011. Přesto pak zahájily 8. 8. 2014 cílené letecké útoky na pozice náboženských extrémistů na severu země, čímž se loni snížila o 40 % rozloha území, které měl Islámský stát pod kontrolou. Výsledkem je ale dodnes úplná nestabilita, mocenský chaos, rozvrat země a tragická životní nejistota, kterou se sebou přinesla výsměšně nazvaná operace „Irácká svoboda“. A kvůli které každý další den trpí nejen obyvatelstvo Blízkého východu, ale v důsledku gigantické uprchlické krize v budoucích měsících prakticky celý svět.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]