Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Když se ruský diktátor Vladimir Putin na výstavě o Petru Velikém v Moskvě minulý týden k tomuto carovi přirovnal, vyvolalo to v řadách světových médií nebývalý zájem. Šéf Kremlu totiž výslovně popsal a nastínil imperiální choutky své říše.
Při svém vystoupení na výstavě se Putin, aniž by se přímo zmínil o válce na Ukrajině, pokusil ospravedlnit barbarský útok Ruska vůči Ukrajině mimořádně podivnou historickou analogií, která však byla plná historických zkreslení a lží.
„Svět se mění, a to velmi rychle. A aby si mohla nárokovat vůdčí postavení, natožpak celosvětové, musí si každá země, každý národ, každá etnická skupina zajistit svou suverenitu, protože žádný mezistát neexistuje. Buď je země suverénní, nebo je kolonií,“ prohlásil Putin s tím, že pokud země nebo skupina zemí není schopna činit suverénní rozhodnutí, je už do jisté míry kolonií a nemá šanci přežít v tvrdém geopolitickém boji. Světová média jej však spíše než s Petrem Velikým srovnávají se šíleným Ivanem Hrozným.
Například The Guardian připomněl, že Putinovy veřejné projevy v posledních letech se stále více soustřeďují na dávná historická témata. První karanténu kvůli covidu přirovnal k invazi turkických kočovníků do středověkého Ruska v 9. století. „A Putinův rok starý článek o historické jednotě Rusů a Ukrajinců položil základ pro jeho únorové nasazení vojsk na Ukrajině,“ dodává The Guardian.
New York Times připomíná, že Petr Veliký „byl vždy předmětem Putinova obdivu“, dokonce má jeho bronzovou sošku na svém stole, ale s historickými analogiemi je přinejmenším jedna potíž. Zatímco oficiální ruská historiografie oslavuje Petra Velikého jako muže, který „otevřel okno do Evropy“ a zavedl do Ruska západní technologie a kulturu, „mnoho Rusů se obává, že Putinova invaze na Ukrajinu toto okno zavřela“.
Zpravodaj ruské redakce BBC Andrej Zacharov v reakci na Putinovo přirovnání k výbojům Petra Velikého pak řekl: „Před druhou světovou válkou, a ještě více v době Petra Velikého, bylo zabírání sousedních území silou obecně považováno za přijatelný způsob řešení zahraničněpolitických konfliktů. Po druhé světové válce není zvykem bojovat. Státy patří k územím, na nichž se nacházejí.“
Putinovu vystoupení se obsáhle věnovalo Novoje vremja, které několik jeho výroků porovnalo s výroky dalších neblaze proslulých diktátorů a ukázalo nepříliš překvapivou shodu.
Adolf Hitler prohlásil v říjnu 1928: „V našich řadách nebudeme tolerovat nikoho, kdo by útočil na myšlenky křesťanství… naše hnutí je ve skutečnosti křesťanské hnutí.“
Vladimir Putin v lednu 2018 pronesl: „Víra nás provází odjakživa. Vždy nás provázela. Komunistická ideologie je velmi podobná křesťanství. Svoboda, bratrství, rovnost, spravedlnost – to vše je zakotveno v písmech, to vše tam je. A kodex budovatele komunismu? Jedná se o primitivní výtah z Bible, nevymysleli nic nového.“
Benito Mussolini v eseji Doktrína fašismu v roce 1932 napsal: „Není to národ, kdo vytváří stát, jak hlásá staré naturalistické chápání, které bylo základem národních států 19. století. Naopak, stát vytváří národ tím, že dává vůli, a tedy i faktickou existenci lidu, který si je vědom své vlastní morální jednoty.“
Vladimir Putin v roce 2012 v Národní otázce uvedl: „Historické Rusko není ani etnický stát, ani americký melting pot. Rusko vznikalo a vyvíjelo se po staletí jako mnohonárodnostní stát. Ruská zkušenost s rozvojem státu je jedinečná. Jsme multietnická společnost, ale jsme jeden národ.“
V září 1938 v Norimberku ve svém známém projevu zaútočil Adolf Hitler na demokratické Československo těmito slovy: „Český stát se sudetské Němce snaží zničit. Obracím se na představitele západních demokracií: jsme znepokojeni situací sudetských Němců. Pokud je těmto lidem odepřena spravedlnost a pomoc, obojího se jim dostane od nás. Němci v Sudetech mají někoho, kdo je chrání! Jsem pro mír, ale v této situaci nebudu váhat.“
V červenci 2014 po anexi Krymu Putin prohlásil: „Naše země bude i nadále energicky hájit práva Rusů, našich krajanů v zahraničí, přičemž k tomuto účelu využije celý arzenál dostupných prostředků: od politických a ekonomických až po humanitární operace práva na sebeobranu stanovené mezinárodním právem.“
A 24. února 2022 obhajoval ruskou agresi následovně: „Vy a já jsme prostě neměli jinou možnost bránit Rusko, náš lid, než tu, kterou budeme nuceni využít dnes. Okolnosti vyžadují, abychom jednali rozhodně a okamžitě. Donbaské lidové republiky požádaly Rusko o pomoc. Rozhodl jsem se provést zvláštní vojenskou operaci. Jejím cílem je chránit lidi, kteří jsou již osm let vystaveni zneužívání a genocidě ze strany kyjevského režimu. Za tímto účelem budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny.“
