Spojené státy podle informací deníku Financial Times vedou v rámci NATO důvěrné debaty o možném rozšíření programu sdílení jaderných zbraní do dalších členských zemí. Největší zájem mají státy na východním křídle aliance včetně Polska, které dlouhodobě usiluje o rozmístění amerických jaderných kapacit na svém území.

Spojené státy vedou uvnitř NATO důvěrné diskuse o možném rozšíření programu sdílení jaderných zbraní do dalších členských zemí aliance. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na několik zdrojů obeznámených s jednáními. Největší zájem mají podle nich státy na východním křídle NATO, především Polsko a některé baltské země.

Podle zdrojů deníku signalizoval Washington ochotu jednat o rozmístění takzvaných dvouúčelových letounů schopných nést konvenční i jadernou výzbroj i mimo současnou skupinu šesti hostitelských států (Británie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Turecko). Současně však zdůrazňují, že jde o předběžné debaty a žádná dohoda není bezprostředně na stole.

Rozhovory přicházejí v době rostoucích obav evropských spojenců z kroků administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta v posledních měsících oznámila stahování části amerických vojáků z Evropy a zrušila některá plánovaná rozmístění důležitých zbraňových systémů. Evropské státy se obávají, že by tak mohlo dojít k oslabení schopnosti NATO odrazovat Rusko od případné agrese.

Dále čtěte

Trump oslabuje NATO, shodují se Češi. Kritičtí jsou i voliči jeho českých podporovatelů, ukázal STEM

Téměř dvě třetiny Čechů se domnívají, že politika Spojených států pod vedením Donalda Trumpa oslabuje schopnost NATO bránit své členy.

Právě proto má být podle Financial Times debata o rozšíření jaderného sdílení vnímána jako signál, že americký jaderný deštník zůstává zachován i v případě omezení konvenční vojenské přítomnosti Spojených států na evropském kontinentu.

Nejaktivnějším zájemcem je dlouhodobě Polsko. Přestože současná vláda oproti éře prezidenta Andrzeje Dudy veřejnou debatu o amerických jaderných zbraních částečně utlumila, podle specializovaného serveru Defence News zůstává otázka jejich případného rozmístění nadále aktuálním a naléhavým tématem polské bezpečnostní politiky.

Polský prezident Karol Nawrocki se v polovině letošního února nechal slyšet, že Polsko by rovněž mělo vyvíjet vlastní jadernou obranu. V rozhovoru pro televizi Polsat se označil za „velkého zastánce zapojení Polska do jaderného projektu“ a tvrdil, že země by měla vypracovat svou bezpečnostní strategii „vycházející z jaderného potenciálu“.

Polsko zároveň letos vstoupilo do francouzské iniciativy prezidenta Emmanuela Macrona zaměřené na rozšíření francouzského jaderného odstrašení na evropské spojence. Do budoucna by mohla umožnit i dočasné rozmístění francouzských letounů Dassault Rafale schopných nést jaderné zbraně na polském území.

Program sdílení jaderných zbraní NATO vznikl během studené války. Zbraně zůstávají pod výhradní kontrolou Spojených států, zatímco spojenecké letectvo se podílí na výcviku a případném nasazení po americkém schválení.

Celá debata probíhá v době výrazné proměny NATO. Spojené státy postupně přesouvají část své vojenské pozornosti na Tchaj-wan a evropské státy masivně investují do vlastních obranných kapacit. Rozšíření programu jaderného sdílení má podle zdrojů obeznámených s jednáními uklidnit evropské spojence, že americké bezpečnostní garance zůstanou zachovány i v případě omezení části konvenční americké přítomnosti na kontinentu.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Zájem některých spojenců o rozmístění amerických jaderných kapacit podle zdrojů Financial Times zvýšila také ruská invaze na Ukrajinu a opakované jaderné výhrůžky Kremlu. Největší podporu mají podobné úvahy právě v zemích nejblíže ruským hranicím.

Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý měsíc po jednání ministrů zahraničí aliance uvedl, že mezi spojenci panuje shoda na tom, že případné přesouvání americké pozornosti do jiných regionů světa nesmí vést k oslabení evropského odstrašení. „Řekněme to naprosto jasně. Kdyby byl někdo natolik pošetilý, že by nás napadl, odpověď by byla zničující,“ prohlásil.