​​​​​​Jelikož změny týkající se ústavních institucí mohou probíhat pouze na základě souhlasu Poslanecké sněmovny, v níž drží většinu vládní koalice podpořená komunisty a Okamurovou SPD, rozhodla se opoziční ODS zakročit. Aby se zamezilo účelovým změnám, navrhuje posílení pravomocí Senátu. Podle předloženého návrhu zákona by měli členové horní komory Parlamentu nově schvalovat všechny klíčové změny spolu s poslanci.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

„Chráníme demokracii a Ústavu. Proti zneužití ze strany polokomunistické vlády nebo kohokoliv jiného. Proto předkládáme zákon o ochraně ústavních institucí,“ vysvětluje předseda strany Petr Fiala.

Samotná změna by měla proběhnout na základě rozšíření článku 40 Ústavy, který se týká zákonů, k jejichž změně je nutný souhlas obou komor Parlamentu. Pokud by návrh ODS prošel, nebylo by v těchto případech nadále možné přehlasovat Senát pouhým rozhodnutím poslanců. „Je to velmi důležité zvláště dnes, kdy je stát zneužíván ve prospěch zájmů oligarchy a kdy si prezident Ústavu vykládá, jak ho napadne,“ říká Fiala.

Podle předsedy občanských demokratů se jedná o přirozenou reakci na obavy občanů ze zneužití právního státu, jež opakovaně zazněly na nejrůznějších demonstracích. Jak navíc přiznává, on sám považuje zmiňované obavy za nanejvýš oprávněné. „Ukazuje se, že Senát je pojistkou proti zvůli polokomunistické vlády, proto musí být jeho hlas slyšet silněji,“ dodává. Naráží tak na skutečnost, že právě senátoři, jejichž většina pochází z opozičních uskupení, často zamezí finálnímu schválení zákonů z pera Babišovy vlády. Fiala nyní věří, že by právě toto navrhované posílení ústavní pojistky mohlo zabránit účelovým změnám u ústavních institucí.

Oproti tomu předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se v minulosti nechal opakovaně slyšet, že by mu nevadilo ani zrušení horní komory Parlamentu. Chtěl o tom začít jednat už v době, kdy byl ministrem financí. Po rekordně nízké účasti patnácti procent voličů v senátních volbách v roce 2016 diskuze nabrala na intenzitě. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není,“ prohlásil tehdy Babiš v rozhovoru pro Právo.