Jak číst výsledky amerických voleb. Není to výprask a trumpismus nezmizí

Joe Biden campaign

Americké prezidentské volby stále nemají vítěze. Čeká se na výsledky sčítání hlasů v posledních čtyřech státech. Joe Biden má k vítězství blíže, ale Donald Trump hrozí soudním sporem kvůli korespondenčním hlasům, které neuznává a jejichž sčítání chce zastavit. Právní experti ovšem upozorňují, že tento způsob hlasování odpovídá zákonu a Trump nemá k napadení korespondenčního hlasování věcné důvody. Přesto již nyní americké volby leccos ukázaly. Přinášíme analýzu amerikanisty z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiřího Pondělíčka: 

Byla to zvláštní volební noc, a to ne ani tak proto, že stále nevíme, kdo bude prezidentem. Díky ohromnému počtu hlasovacích lístků odevzdaných dopředu a rozdílným pravidlům, jak s nimi státy nakládají, skákaly výsledky více, než je obvyklé. Na infografikách snad všech agentur například svítila Virginie modře, ale počet hlasů byl pro Trumpa. To samozřejmě není důkazem volebního podvodu, ale jisté chaotičnosti ve sčítání a zveřejňování výsledků.

Některé státy, které měly mít teoreticky rychle hotovo, jsou stále nesečtené a rozdíly v nich minimální. Přesto se z dosavadních výsledků dá leccos vyčíst.

archiv

Celkový počet hlasů

K volbám letos přišel rekordní počet lidí. Už nyní (ve středu 4. 11. ve 22:10) je sečteno přes 137 milionů hlasů a celkový počet může snadno přesáhnout hranici 145 milionů. Jen v Kalifornii a New Yorku zbývá sečíst přes 6,5 milionu hlasů. Taková voličská účast měla podle lidové moudrosti svědčit demokratům. Právě jejich voliči jsou většinou méně disciplinovaní.

Přitom třeba na Floridě při vyšší účasti vyhrál Donald Trump výrazněji než v roce 2016. V Pensylvánii už teď získal více hlasů než před čtyřmi lety, byť si teprve musíme počkat na to, zda mu to bude na vítězství v tomto státě stačit. Je ale jasné, že nové voliče se k urnám podařilo přitáhnout oběma stranám.

V případě demokratů to byli zřejmě nejvíce mladí prvovoliči. Republikánům se pak povedlo oslovit i lidi, kteří se o politiku zjevně nezajímají. Může jít o něco podobného, co se povedlo Miloši Zemanovi v roce 2018, kdy ke druhému kolu prezidentské volby přišlo více lidí než k tomu prvnímu, přičemž tradičně to bývá spíš obráceně. Navíc mnozí Zemanovi voliči úplně vynechali sněmovní volby v roce 2017.

Pixabay/Sire456

Prostá většina

Také je zřejmé, že Joe Biden vyhraje v součtu všech odevzdaných hlasů. Momentálně jich má o tři miliony více, tedy o něco přes dvě procenta. Tento rozdíl se ještě zvýší po započítání právě Kalifornie a New Yorku. Dá se tedy říci, že u voličů ve všech státech vyhráli demokraté pět z posledních šesti prezidentských voleb.

Částečně je jistě pravda, že kdyby byl jiný volební systém, tak by se kampaň vedla jinak a i výsledek by mohl být jiný, ale stejně by bylo od republikánů nemoudré spoléhat se na svou výhodu ve sboru volitelů. Ta totiž ještě v roce 2012 zvýhodňovala Baracka Obamu, který by ale vyhrál i bez toho, ale už o čtyři roky později stála Hillary Clintonovou Bílý dům.

Demokratům se například letos Texas přebarvit na modro nepovedlo, ale rozdíl se tam každé volby znatelně snižuje. Ještě před čtyřmi lety vyhrál Trump o devět procent, letos to je zatím necelých šest. Měnící se demografie by mohla republikánskou výhodu vbrzku vymazat a pro stranu, která nedokáže vyhrát většinu hlasů celkově, by se prezidentský úřad stal nedosažitelný.

Nevoliči

Už před volbami jsme psali, že ohromný počet nových voličů může být faktorem, který významně sníží přesnost průzkumů. Na první pohled to teď vypadá, že to je možná skutečně tak. Agentury tyto často nestranické a o politiku se nezajímající voliče nedokážou podchytit. Je ale třeba se v hodnocení neunáhlit, vyčkat na celkové výsledky a podívat se, zda měla volební účast v daném státě nějaký vliv na přesnost odhadů.

repro video: CNN.com

Zároveň je otázkou, zda americká politika vstupuje do nové éry voličské mobilizace. Už poločasové volby v roce 2018, ve kterých demokraté republikánům sebrali kontrolu nad sněmovnou reprezentantů, byly svou účastí v rámci tohoto typu voleb výjimečné. Pokud by se ukázalo, že rok 2020 nebyl jen náhoda a výjimka, pak by se musely obě strany s těmito miliony nových voličů naučit žít a pracovat.

Trumpismus nezmizí

Někteří konzervativci, kteří nemohou Trumpovi přijít na jméno, tajně i otevřeně doufali v to, že republikáni dostanou letos výprask a kromě jasné porážky v prezidentských volbách přijdou i o senát. Byť momentálně to vypadá, že Trump skutečně relativně těsně neobhájí a republikánská většina v senátu se mírně ztenčí, o žádný výprask nejde. To znamená, že některými vyhlížená příležitost zbavit stranu Trumpova vlivu nepřijde.

Do sněmovny navíc vstoupila i zástupkyně protrumpovské internetové konspirační subkultury QAnon. Prezident, který si sám libuje v konspiracích, pokud mu to politicky vyhovuje, tak získal věrnou následovnici. Jenže zatímco Trump konspirace používá cíleně k mobilizaci svých voličů, lidé jako Marjorie Taylor Greeneová skutečně žijí v paralelním světě.

Je tak možné, že místo návratu k umírněnému konzervatismu čeká republikány další posun směrem k subkultuře internetových konspirátorů, kterým se občas posměšně říká alobalové čepičky podle pokrývek hlavy vyrobených z tenké hliníkové fólie, jež mají zabránit čtení myšlenek. Bude zajímavé sledovat, nakolik QAnon a další proniknou do mainstreamu.

FB

Spolupráce jako sprosté slovo

Hlavní otázkou teď ale je, zda se politické strany opět naučí spolupracovat. Vzhledem k tomu, že demokraté si s největší pravděpodobností udrží kontrolu sněmovny a republikáni zase senátu, je vyloučené, aby měl prezident, ať už jím bude kdokoliv, na své straně obě komory Kongresu. Jakékoliv reformy, včetně třeba Bidenova navrhovaného zvýšení daní nebo případné Trumpovy reformy zdravotnictví, tak budou moci projít jen s podporou obou stran.

Nového prezidenta navíc čeká boj s pandemií a jí způsobenou ekonomickou krizí, která zvýrazní už tak dost hrozivé deficity. V loňském fiskálním roce dosáhl rozpočtový schodek téměř jednoho bilionu dolarů (přes 4,5 % HDP) a letos vyskočí na více než tři biliony (16 % HDP, nejvíc od konce druhé světové války). Pokud by americká politika kvůli polarizaci nebyla schopna tyto problémy řešit, směřovala by země ke katastrofě. Jestliže se politika nezmění z bojiště na způsob hledání funkčních řešení, nelze to vyloučit.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner