Premiér Andrej Babiš (vlevo) hovoří s ministrem zdravotnictví Janem Blatným na schůzi Sněmovny 26. února 2021 v Praze. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Často slyšíme o tom, že někteří ministři z Babišova kabinetu vlastně nemohou za to, jak řídí své rezorty. Nemají prý dostatečné možnosti, protože premiér chce rozhodovat o všem, i když dané tematice vůbec nerozumí. To však neznamená, že si musí nechat líbit třeba veřejné zostouzení nebo jinou dehonestaci. Někteří z nich to ovšem běžně dělají.
Už mnohokrát jsme viděli, jak Andrej Babiš jedná se „svými“ ministry jako se zaměstnanci. Navíc takovými, kterých si ani za mák neváží. To ani nikoho, kdo slyšel o premiérově agresivním stylu jednání z jeho podnikatelských dob, nepřekvapilo. Postupem času si na to zvykli i občané.
Ti, kteří Babišovi fandí, to berou jako projev tvrdé ruky, po níž někteří lidé touží. Ostatní vědí, že se jedná pouze o hulvátské jednání, které by se mimo politiku často řešilo poněkud jinak. Nejpodivnější je to, že si svou roli neuvědomují, nebo nechtějí připustit, ti, kterých se týká nejvíc.
Posledním případem budiž (ne)odvolávání Jana Blatného. Ministr zdravotnictví je na černé listině nejen prezidenta Zemana, ale nyní už také premiéra. Ten sice tvrdí, že v příštím týdnu ještě Blatný na svém místě zůstane, ale všichni víme, že není nic nestálejšího než Babišova prohlášení.
Místo toho, aby si dříve uznávaný lékař řekl, že nemá zapotřebí, aby na něj kydali špínu dva politici, kteří o pandemii vědí asi tak promile toho, co on, mlčí. Občas se sice nadechne k výrazu odporu, jako při odmítnutí očkování ruskou vakcínou, ale tím to končí.
Dokonce Blatnému nevadí ani to, že zatímco vykonává ministerskou funkci, předseda vlády jeho post nabízí dalším lidem. Je přeci jasné, že až se najde nějaký dobrodruh, který se chce na pár týdnů stát mediální hvězdou, Blatný dostane padáka. Bez díků či jakéhokoliv uznání. Skončí a bude mít štěstí, když na něj Babiš nebo jeho média nezačnou svalovat vinu za věci, které neměl možnost ovlivnit.
Sebeúcta se zkrátka nekoná, i když Blatný v tom rozhodně není sám. Stejně se nechal shazovat Dan Ťok, za fackovacího panáka byl i Adam Vojtěch. O tom, jak se Babiš vyjadřoval například o Lubomíru Zaorálkovi, není ani třeba mluvit. Přesto mu sociálnědemokratický ministr s pokorou slouží.
Čím dokáže premiér své podřízené ovlivnit natolik, že si jich není za co vážit, je otázkou. Posledními výraznějšími osobami, které se dokázaly šéfovi hnutí ANO jasně postavit, byli někdejší ministři vnitra a zdravotnictví Milan Chovanec a Svatopluk Němeček.
Jak je ocenila jejich domovská strana, která by na takových lidech, kteří se nebojí křiku slovenského agrobarona, měla stavět, je tristní. Ono se jí to ovšem velmi pravděpodobně vrátí v letošních volbách, takže ani nemá význam je za to znovu kritizovat.
