Jak dopadli vrazi Horákové? Spokojené dožití, vězení i údajná sebevražda

ČTK

Generální prokurátor Josef Urválek při procesu s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským | FOTO: ČTK

Vraždu Milady Horákové mají na svědomí tři komunističtí prokurátoři – Josef Urválek, Juraj Vieska a Ludmila Brožová-Polednová. První dva jmenovaní vystudovali práva před 2. světovou válkou. Brožová-Polednová nevystudovala práva, neměla maturitu ani výuční list. Po bolševickém převratu v únoru 1948 nastoupila na roční (!) studium tzv. Právnické školy pracujících. Komunisté tehdy hledali oddané fanatiky odhodlané k vraždění a perzekucím nevinných lidí, ve kterých viděli nepřátele a především se jich báli. V případě Polednové si vybrali správně.

Než se stala prominentní komunistkou s „právem vraždit“, dosáhla Brožová-Polednová největšího profesního úspěchu, když se dostala na pozici písařky na ÚV KSČ. Jako mladá písařka údajně působila i na gestapu, informace o tom, co dělala v době protektorátu, ale zmizely.

Brožová-Polednová se od Urválka a Viesky liší také tím, že jako jediná z party bolševických prokurátorů a soudců, kteří v 50. letech vraždili, byla za své činy odsouzená. V letech 2009–2010 si odseděla rok a osm měsíců, tehdy jí bylo 88 let. Zachránila ji milost prezidenta Václava Klause.

Ani po odsezení části šestiletého trestu Brožová-Polednová nelitovala toho, co udělala. Milost brala jako samozřejmost. Tvrdila, že ve vězení vůbec neměla být. Zemřela ve věku 93 let v roce 2015.

Juraj Vieska byl odsouzený a zároveň osvobozený už v 50. letech, v klidu potom dožil a zemřel v roce 1965. Kromě podílu na vraždě Milady Horákové byl aktivním prokurátorem i v dalších vykonstruovaných kauzách. Například v procesu s velkým hrdinou Karlem Kutlvašrem. Toho bolševici věznili a výrazně přispěli k jeho předčasné smrti.

Josef Urválek, další z fanatických bolševických vrahů, se po běsnění v 50. letech dočkal roku 1968, kdy byl pod velkým tlakem za to, co páchal. Během normalizace si pak užíval důchodu. Krátce před smrtí v roce 1979 (údajně sebevraždou) stihl ještě napsat „odbornou“ stať o pozitivních účincích ochranného dohledu s tehdy mladou právničkou Helenou Válkovou, nyní oddanou členkou ANO, bývalou ministryní spravedlnosti za Babišovo uskupení a kandidátkou na ombudsmanku.

Tolik stručný portrét vrahů nevinné Milady Horákové. Více si nezaslouží.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner