Pohřbívání TOP 09 a Miroslava Kalouska je takovým zvláštním, zvráceným koníčkem lidí typu Erika Besta a různých otevřených či skrytých spojenců Andreje Babiše. Mně se vždycky hnusilo kopání do těch, kteří nedopadli právě dobře, navzdory tomu, že jejich program a celkové vystupování je zcela ve shodě se zájmy země a nehrají na populistickou strunu.

Osobně jsem pro to, abychom v zájmu rovnováhy sil kriticky sledovali spíše ty, kteří nyní drží moc a nezacházejí s ní dobře. Tento elementární instinkt ale zjevně nemá každý. Proto je právě teď nutné se TOP 09 zastat.

TOP 09 má v krajských volbách výsledek, který je jistě slabý. V mechanickém součtu se jedná o necelá 4 procenta hlasů. V čem je ovšem tento výsledek zavádějící a proč není rozumné ještě TOP 09 pohřbívat?

Prvním důvodem je to, že TOP 09 je vzhledem ke své kompetenci v oblasti zahraničních vztahů České republiky a svým liberálním programem především pražskou stranou a stranou celostátních témat. V Praze ji ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volilo 120 tisíc voličů a i v komunálních volbách v roce 2014 při poloviční volební účasti to bylo kolem 70 tisíc voličů. TOP 09 v Praze rozhodně není na kolenou. Její skutečná síla se teprve ukáže.

Druhým důvodem je to, že vystupovala v regionech vždy v koalici a do uvedeného výsledku nejsou koalice započteny. Pak totiž činí výsledek spíše pět procent. Odchod STAN z koalice s TOP 09 je jistě smutný, ale je to nezadatelné právo Starostů a nezávislých, kteří v lepších časech poskytli Topce regionální kompetenci a jistou základnu a vyobchodovali si za to svůj vstup na celostátní scénu. Můžeme mít různé názory na jejich odchod. Můj názor není právě moc dobrý, nicméně je to už proto, že se mi příčí neideové nestrany. Člověku ale nezbývá než respektovat, že naše veřejnost považuje programovou a hodnotovou netransparentnost za pozitivum.

Třetím důvodem, proč je nemístné pohřbívat TOP 09, je faktická míra ztráty voličské podpory. Když totiž přepočteme úbytek voličských hlasů na procenta, zjistíme, že ostatní strany mají ztráty mnohem vyšší:

V procentech ztracených hlasů vypadají úbytky voličské podpory od posledních krajských voleb v roce 2012 takto:

KSČM: -50,4 %

ČSSD: -38 %

ODS: -26 %

TOP 09: -21 %

Pouze KDU-ČSL neztratila nic a dokonce mírně získala (4 %). U TOP 09 je ovšem údaj o poklesu voličské podpory problematický, protože volební výsledek je silně ovlivněn koalicemi, v nichž strana v roce 2012 a 2016 kandidovala. Jediné vypovídající číslo tak je 86 164 hlasů, které získala letos samostatně.

Při tomto srovnání je jasné, že jízlivé komentáře o neúspěchu TOP 09 jsou v podstatě nesmyslné a je za nimi jediný motiv: Rozšířená chuť špinit či porážet Miroslava Kalouska. V době Andreje Babiše jde o opravdu nedůstojnou a zvrhlou inklinaci.

Kalousek jistě udělal různé chyby a asi není svatým Františkem z Assisi. Ale na rozdíl od mnoha jiných má jasné politické vize a vyznává elementární hodnoty demokratické politiky. Chyby TOP 09 a Miroslava Kalouska nejsou ani zdaleka tím hlavním, co je třeba právě nyní řešit v České republice, která se postupně odevzdává u nás dosud bezprecedentnímu oligarchickému systému, jaký jsme zatím znali pouze z Ruska. Systému, v němž neplatí pravidla, nýbrž jenom síla. A na ty, kdo dneska velebí sílu, bychom si měli dávat obzvlášť pozor.

Situaci v naší zemi necharakterizuje to, že tu máme padlou TOP 09. V naší zemi je především v naprostém průšvihu ČSSD. Vzhledem k tomu, že se jednalo dosud o poslední silnou demokratickou stranu (řekněme aspoň z půlky), tak je to krize celé české demokracie.

Největší propad těchto voleb, který zaznamenala KSČM, přitom není ani trochu útěchou. Máme tu totiž nové a zdatnější „komunisty“ a jsou to mnohem větší sekáči. Protože se neohánějí zastaralým komunismem. V době normalizace totiž slovo komunista dávno neznamenalo vyznavače fanatické ideologie, nýbrž přesně to, co představuje hnutí ANO: bezpáteřní konjunkturalismus.