Komunismus. Lidé míří ke hvězdám a lidé si o tom čtou v papírových novinách. FOTO: dailymail.co.uk
FOTO: dailymail.co.uk
Značná část lidstva měla směřovat ke komunismu, ale nebylo vlastně úplně jasné, jak by měl komunismus konkrétně vypadat. Trochu to připomíná líčení života v nebi, které ve starých spisech také v podrobnostech dost kulhalo za barvitým popisem pekelných muk.
Karel Marx nevynaložil velké úsilí, aby nám sdělil, jak by vlastně měl život v komunistické společnosti vypadat. Můžeme si to jen rekonstruovat z některých poznámek. Třeba z toho, co píše ve spise Německá ideologie (1845, vydáno až 1932) o dělbě práce, která bude překonána: „V komunistické společnosti, kde nikdo nemá nějaký výlučný okruh činnosti, nýbrž každý se může zdokonalovat v jakémkoli oboru, řídí společnost všeobecnou výrobu, a právě tím mi umožňuje, abych dnes dělal to, zítra ono, abych ráno lovil, odpoledne rybařil, večer se zabýval chovem dobytka, abych po jídle kritisoval, podle toho, na co mám zrovna chuť; a přitom se ze mne nikdy nestane lovec, rybář, pastevec ani kritik.“
Objevuje se tam i poněkud matoucí poznámka: „Komunismus není pro nás stav, který by měl být nastolen, ani ideál, podle něhož se má řídit skutečnost.“ V každém případě není kam spěchat, protože se všechno musí dít v celosvětovém měřítku: „Proletariát může tedy existovat jen ve světodějném měřítku, a stejně může i komunismus, jeho akce, vůbec mít jen ,světodějnou‘ existenci.“
Světová revoluce se ale zadrhla, takže J. V. Stalin raději vyhlásil možnost budování socialismu (který měl komunismu předcházet) v jedné zemi.
Naděje trvaly dlouho, aspoň se to muselo říkat. Komunistický ekonomický systém byl oficiálně vyhlášen jako konečný cíl v programu Komunistické strany SSSR ještě v roce 1986: „Komunismus je beztřídní sociální systém s jednou formou veřejného vlastnictví výrobních prostředků a s plnou sociální rovností všech členů společnosti. Za komunismu bude všestranný rozvoj lidí doprovázen růstem produktivních sil na základě neustálého pokroku ve vědě a technologii, všechny prameny sociálního bohatství budou proudit hojně a bude uskutečněn velký princip ‚každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb‘.“
Komunismus měl znamenat „organizovanou společnost svobodných, sociálně uvědomělých pracujících lidí“. Dbát se bude na „využívání vysoce účinných technických zařízení a technologií a bude zajištěna harmonická interakce člověka a přírody“. Budou odstraněny „zbytky staré dělby práce“. To je zřejmě to Marxovo rybaření. „Postupně bude mizet potřeba státu jako zvláštní politické instituce.“
Jak jsme viděli, všechno se během socialistické fáze, po které následoval potupný návrat ke kapitalismu, odehrávalo přesně naopak.
Občas se režimy v něčem vyšvihly, třeba když byl vypuštěn Sputnik a odstartoval Gagarin. Jak pak ukázala historie, bylo to jen dočasné prvenství, které navazovalo jako vedlejší produkt na vojenské technologie. Těm se dařilo, zatímco lid strádal v komunálních bytech a odpůrci systému si užívali výdobytků spravedlivější společnosti v lágrech.
Lenin ještě blouznil, že beztřídní společnost přímo řízená výrobci bude rozvíjet v lidech takové návyky, že politické zastoupení nebude nutné. „Demokratická povaha“ Sovětů povede občany k tomu, aby souhlasili se stylem řízení svých zástupců. V takovém prostředí bude moci stát postupně mizet. Program Komunistické strany Sovětského svazu z roku 1962, vyhlášený pod vedením Nikity Chruščova, prohlašoval, že socialismus byl už v SSSR pevně zaveden a že stát bude nyní postupovat k „budování komunismu v plném rozsahu“. O odumírání státu se tu už nějak nemluvilo.
Za takových okolností a vzhledem ke každodenní realitě se konkrétní podoba komunismu přesunula do sféry science-fiction. Tam vidíme hrdé dobývání kosmu, zkrocené veletoky řek, počítače a roboty, létající automobily, společnost plnou básníků a dalších umělců a myslitelů.
Ze všeho zůstaly jen obrázky. Pokud něco připomínají, tak jen současnou podobu stále ještě žijící rozvinuté kapitalistické společnosti. Ale proč se nezasnít… Komunismus se stal minulostí, aniž byl někdy přítomností. Zvláštní jev.
Tak se s ním můžete aspoň potěšit v naší galerii.
