Jak moc je nutné zvyšovat daně pro zacelení děr ve státním rozpočtu?

Tisková konference vlády: Adam Vojtěch, Marie Benešová, Karel Havlíček, Alena Schillerová, a Jana Maláčová  (ČTK)

Tisková konference vlády: Adam Vojtěch, Marie Benešová, Karel Havlíček, Alena Schillerová, a Jana Maláčová | FOTO: ČTK

Deficit státního rozpočtu České republiky se v září vyšplhal na 326,3 miliardy Kč ze srpnových 298,1 miliardy Kč. V srpnu přitom padl pomyslný „rekord“, jelikož horší srpnové hospodaření jsme v historii samostatné ČR ještě neměli. Rozhazovačná fiskální politika ministryně financí Aleny Schillerové má za následek vyšší výnos na státním desetiletém dluhopisu, jenž je na aktuální hodnotě 1,86 %. Pro porovnání: například výnos z řeckého desetiletého dluhopisu se nyní pohybuje okolo 0,8 % a z italské obligace okolo 0,7 %.

Proto je tedy nyní nanejvýš nutné přijít s věrohodným plánem konsolidace, což podle většiny ekonomů konvergenční program ministerstva financí rozhodně nesplňuje. Bývalý šéf tohoto resortu Miroslav Kalousek trefně řekl, že v konvergenčním programu vláda pouze popisuje náraz do zdi, avšak nenabízí uspokojivé řešení. Vezmeme-li v potaz, že Německo předložilo návrh státního rozpočtu na příští rok po přepočtu na velikost ekonomiky s více než dvakrát nižším deficitem, než je ten náš, je nutné, aby i Česká republika předložila kvalitní plán stabilizace veřejných financí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) (Evropská unie)

V opačném případě vlivem zhoršených ratingů agentur Fitch či Moody’s vzroste výnosová křivka, a stát tak bude muset vynakládat více peněz na obsluhu státního dluhu. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se v roce 2023 bude jednat o 100 miliard Kč, které budou putovat na obsluhu státního dluhu, a to i kvůli růstu úrokových sazeb ze strany tuzemské centrální banky. Obě zmíněné agentury již avizovaly, že počítají s konsolidací počínaje rokem 2022. Hodnocení agentury Fitch bylo navíc podmíněno platností zrušení superhrubé mzdy pouze do roku 2022.

Kde je skutečný problém?

Deficity zapříčiněné investicemi či pomocí podnikatelům by se v koronavirovém roce 2020 daly pochopit. Spousta zemí k nim přistoupila. Zatímco tyto státy se po covidu rychle probudí a budou hospodařit s nižšími deficity, Česká republika kvůli ekonomickým opatřením vlády, která jsou trvalého charakteru (např. zrušení daně z nabytí nemovitosti, zrušení superhrubé mzdy…), bude schodek snižovat jen stěží.

Od začátku působení Andreje Babiše na ministerstvu financí, na které následně navázali jeho nástupci Ivan Pilný, který měl však spíše epizodní roli, a Alena Schillerová v tuzemsku podle dat z ministerstva financí vzrostl strukturální deficit (tj. schodek očištěný o vliv hospodářského cyklu) z 0,7 % (39 miliard) na 6 % (330 miliard) HDP.

Jakými ekonomickými opatřeními problém vyřešit? Škrty, nebo dodatečnými příjmy z daní?

Podle ekonoma Lukáše Kovandy žádné z řešení, které je zakomponováno v ekonomických částech programů politických stran, není dostačující. Podle nejnovější zprávy Národní rozpočtové rady „se jeví jako více než nutné, aby tempo fiskální konsolidace bylo v dalších letech vyšší než uvažovaných 0,5 % HDP ročně“. Dále se NRR již dříve vyjádřila, že pouze přes škrty na výdajové straně je konsolidace neproveditelná a bude muset dojít k ne nevýznamnému zvyšování daní.

Jak tedy získat peníze zpět do rozpočtu?

Odpověď nabízejí propočty Raiffeisenbank, jež jsou zmíněny také v jednom z mých předchozích komentářů.

Andrej Babiš a Petr Kellner (profimedia.cz / ČTK)

Příjmová strana:

  • Daň z příjmu fyzických osob zvýšit na 2021 %, při ponechání slevy na poplatníka (+110 mld.)
  • Snížit sazbu sociálního pojištění hrazeného firmami (‒36 mld.)
  • Vrátit snížení daně z nafty (+6 mld.)
  • Postupně zvyšovat „zelené“ daně (+10 mld.)
  • Eliminovat výjimky osvobození od daní (+12 mld.)
  • Prodej zbytného majetku (+1 mld.)
  • Zkvalitnění řízení státních firem (agresivnější dividendová politika) (+510 mld.)
  • Minimální korporátní daň 15 % (+2,5 mld.)
  • Navýšit spotřební daně na spotřebu zatěžující zdraví a klima (+1020 mld.)

Výdajová strana:

  • Zlepšit čerpání z EU fondů (podíl EU fondů na veřejných investicích zvýšit ze současných 45 % na 60 %) (+4050 mld.)
  • Snížit dotace (např. polovinu z nich nahradit financováním projektů z NGEU, především v energetice) (+39 mld.)
  • Zmrazit mzdy zaměstnancům vládních institucí na úrovni roku 2021 (+28 mld.)
  • Zamezit jednorázovému zvyšování transferů obyvatelstvu nad rámec zákonné valorizace (+15 mld.)
  • Snížení stavu „úředníků“ o 1 %, tj. o 2006 (z 200 552 ne pedagogů, bez ozbrojených a obranných složek) (+11,5 mld.)
  • Zrušení selektivní slevy na jízdném (+6 mld.)
  • Úspory za nákupy (modelově o 10 %) (+1,8 mld.)
  • Úspory na nájmu a energiích za sdílená pracovní místa (modelově o 15 %) (+1,5 mld.)

Zdroj: Raiffeisenbank, twitterový účet Heleny Horské

Například koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) tvrdí, že po volbách daně zvyšovat nebude, a navíc stanoví tzv. daňovou brzdu. Budou tedy její ekonomická opatření na výdajové straně pro státní rozpočet dostačující?

Body jejích úspor jsou následující: 

  • Rušení dotací velkým firmám, omezení neinvestičních výdajů a utrácení za zbytečnosti (+4060 mld.)
  • Zbyteční úředníci (podle Nejvyššího kontrolního úřadu) tzv. mrtvé duše (+9 mld.)
  • Snížení počtu státních úředníků o 13 % (+7 mld.)
  • Zrušení kanálu Dunaj Odra Labe (+15 mld.)

Čtyřprocentní růst ekonomiky by měl do rozpočtu přinést 80 miliard, avšak stále je to pro státní kasu nedostačující. Vezmeme-li v potaz nepředvídatelnost ohledně epidemiologické situace, která by jistě měla dopad na ekonomiku, přísun těchto finančních prostředků je nejistý.

FORUM 24 (archiv)

Plán koalice podrobil velké kritice sociolog Daniel Prokop a ani člen jedné z koaličních stran a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si nedělá iluze a v květnu na twitter napsal: „Na současné náklady sociálního státu si nejsme schopni dlouhodobě vydělat. Nutné úspory ve státní správě jsou pouze nic neřešícím zlomkem. Buď omezíme transfery, nebo budeme víc platit. Howgh. Někdo to říct musel.“ Omezení transferů by například znamenalo nižší valorizaci důchodů, menší rodičovskou, menší podporu regionální dopravy a vyšší spoluúčast ve zdravotnictví.

Tento krok v podobě omezení transferů se jeví jako nanejvýš politicky nepopulární, avšak navyšování daní také nebude sklízet ve společnosti úspěch. Jestli ale budoucímu ministrovi či ministryni financí záleží na budoucnosti a prosperitě České republiky, jedno z těchto opatření bude muset zavést. Příští vládu tak čeká nelehký úkol v podobě stabilizace veřejných financí a ochrany před nárazem na dluhovou brzdu ve výši 55 % HDP. V opačném případě nám finanční trhy dluh velmi prodraží.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]