Jak na ruský plyn? Deset nevyžádaných rad ministru Síkelovi

Česká závislost na ruském plynu patří k největším v Evropě (AdobeStock)

Česká závislost na ruském plynu patří k největším v Evropě | FOTO: AdobeStock

Doba je zlá. Kreml rozpoutal obchodní válku vůči EU a jeho hlavní symbolickou zbraní se stala energetika. Miliony lidí v Evropě se kvůli tomu ocitají v energetické chudobě, četné firmy se potýkají s platebními potížemi a členské státy jsou nuceny přijímat bezprecedentní opatření, aby alespoň částečně zmírnily dopady sociální a ekonomické války rozpoutané Putinem. Česká závislost na ruských fosilních palivech patří k největším v Evropě. Kroky, které dosud vláda přichystala, řeší jen část potíží. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zatím nevyčerpalo veškeré možnosti, jak si s dopady ruské nátlakové války na EU poradit. Jaké jsou ty zbývající?

Když se stal ministrem průmyslu a obchodu bývalý vysoce postavený a úspěšný bankéř Jozef Síkela, našinec mohl zajásat. Republika po čase získala namísto ministra-hochštaplera, zkrachovalého obchodníka elektronikou a zarputilého zastánce ruského dodavatele v jaderném tendru člověka kompetentního a výkonného. Tolik k prvnímu dojmu.

NATO mohlo pomoci Ukrajině i vojensky, ovšem západní společnost vykazuje vysoký stupeň strachu (wikimedia commons (NATO / volné dílo))

Když nedávno ministr Síkela představil veřejnosti plán MPO, jak se připravit na pravděpodobné přerušení dodávek ruského plynu, byl to dobrý začátek. Chceme-li se však vyhnout občanským nepokojům a dalším vážným sociálním a ekonomickým problémům, je třeba pokračovat.

Státní obchodník na evropské komoditní burze

Doporučení, aby lidé snížili vlastní nárok na vytápění domácností a pracovišť o tři stupně, je nepolitický krok, který nezarmoutí, tím spíše, že už se děje (podle analýzy Amper Meteo klesla česká spotřeba plynu od začátku roku v meziročním srovnání o téměř 20 %). A rozbíhají se i další kroky a opatření: informační kampaň pro státní zaměstnance, firmy, jednotlivce, bezplatné poradenství pro firmy a obce prostřednictvím konzultačních center; investice do zvyšování energetické účinnosti, inovace v teplárenském odvětví, renovace; opatření na pomoc firmám a domácnostem s vysokými cenami energií; infrastruktura na propojení s okolními státy.

Jedná se o plynovém propojení do Polska či zvýšení kapacity ropovodu TAL vedoucího z italského Terstu. Potřebné jsou strategické investice státu do vlastního zásobníku na plyn, pronájem kapacit na LNG v Nizozemsku a následné plnění českých zásobníků na plyn. Důležité je také vyjednávání s Německem a snaha zajistit, aby při sjednávání alternativních dodavatelů plynu bylo myšleno také na Česko, které se nachází na konci „trubek“. Správa státních hmotných rezerv nakoupila na základě nařízení vlády 240 milionů kubíků plynu. To vše jsou důležité a potřebné kroky.

K dispozici je ovšem celá baterie dalších opatření, jak zmírnit dopady energetické krize a chudoby, snížit bezpečnostní stopu a zvýšit energetickou nezávislost Česka, jež zatím MPO neuplatňuje. Které to jsou?

Euromajdan v Kyjevě z roku 2013/2014 volal po evropské perspektivě pro Ukrajinu (commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0)

Významnější snížení rostoucí koncové ceny elektřiny

Koncová cena elektřiny poslední rok prudce roste zejména vlivem ruské intervence na plynovém trhu, kterou Kreml využívá, aby dosáhl svých geopolitických cílů. Plyn je tzv. závěrný zdroj čili určuje koncovou cenu silové elektřiny obchodované na evropských energetických a komoditních burzách.

Garantovaná tarifní cena elektřiny, s níž přichází MPO, ovlivní koncovou cenu pouze symbolicky: jestliže dosud stála 1 kWh cca 5 Kč a nyní většině zákazníků vzroste na 10 Kč, tak sleva 1 Kč na položce silové elektřiny, kterou přinese fixní tarif MPO, téměř nic neřeší, koncová cena bude 9 Kč/kWh. Je potřeba regulovat také další složky koncové ceny elektřiny. Zaměřit se například na cenu za distribuci, která je dlouhodobě v Česku vysoká (cca 1,5 Kč), realizovat například po vzoru Norska audit nákladů distribučních společností. Anebo zvážit možnost snížení DPH u elektřiny a tepla, zejména pro domácnosti, města a obce, obchodní společnosti, tj. pro ty, kdo nejsou plátci DPH, i další ohrožené subjekty.

Restart ERÚ

Tato nejen v českém prostředí jedinečná instituce, de facto superúřad, disponuje mocí regulatorní, výkonnou i kontrolní. Navzdory tomu selhává ve svých kompetencích, jak rada jako celek, tak úřednictvo. Energetický regulační úřad (ERÚ) například může realizovat tzv. dawn raids, tedy kontroly v konkrétních distribučních firmách, které v současném stavu realizují z principu vadný, silně rizikový byznys model (Pražská plynárenská, Bohemia Energy atp.).

Ze zákona má ERÚ povinnost dohlížet nejen nad velkoobchodem, ale také nad maloobchodem – počet realizovaných zásahů od počátku energetické krize v roce 2021: nula. Až se projeví další vlna zdražení energií, která se podepíše zejména na pohonných hmotách, tak se počet domácností, které nesplácejí svoje účty za energie, zvýší z dnešních 1 až 2 % na 5 až 6 %, a v tento moment se z toho stane zásadní téma pro ERÚ. To na takový scénář ovšem není zatím vůbec připraveno. Ministr si je potíží s ERÚ vědom, ale namísto, aby řešil současnou situaci personální obměnou, navrhuje novelu energetického zákona, která je ovšem v rozporu s evropskou legislativou. Česku kvůli tomu hrozí infringement, Evropská komise poskytla Česku lhůtu na nápravu (i v dalších oblastech energetické legislativy), současné návrhy novel MPO ovšem kritiku EU zatím nezohledňují.

Poslanci Evropského parlamentu většinově podporují Ukrajinu vzdorující ruské agresi (Evropský parlament / EU)

Podpora bioplynu a biometanu

V Česku velmi relevantní zdroje, které mohou nahradit 1/9 až 1/5 české spotřeby plynu. Zatím se o nich pouze mluví, ale nekoná, podrobněji zde.

Podpora velkokapacitních i malokapacitních větrných a solárních zdrojů

Podobný případ jako předchozí doporučení. Existuje několik překážek, které prokazatelně brání dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE). Viz vysvětlení pracovníka ERÚ. Potenciál větru i slunce je v Česku obrovský, v řádech desítek GW. Stačí nemít klapky na očích a nevycházet vstříc zájmům některých velkých aktérů. Netvrdit opak a nemluvit pouze o fotovoltaice na střechách. Pro laické pochopení: na území České republiky dopadá hrubě řečeno více než stonásobně sluneční energie, než jsou celkové energetické potřeby Česka. Největší potenciál pro nové solární instalace je na brownfieldech (zejména uhelných výsypkách), zemědělské půdě v kombinaci se zemědělským využitím, tzv. agrivoltaice (první krok učinilo ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, ale zatím poněkud rozpačitý).

Vítr může podle fyziků z Akademie věd pokrývat až 1/3 spotřeby elektřiny v Česku při nedotčení území cenných z hlediska ochrany přírody a krajiny. Dnes už k tomu existují téměř čtyři desítky studií a koncepcí, nejzajímavější jsou ty od Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, EGÚ Brno, McKinsey a Deloitte. Ale především by úplně stačilo, kdyby stát výrazně zjednodušil administrativní část pro PPA (B2B) kontrakty, kdy jedna firma poskytuje a provozuje zdroj, druhá poskytuje plochu anebo odebírá elektřinu pro vlastní spotřebu. Vytvořil jednoduché a čitelné prostředí pro ryze byznysová řešení, tzn. bez státní podpory. A pokud by i přesto chtěl podporovat výstavbu nových velkokapacitních OZE, tak ať vyhlásí aukce na nové OZE zdroje, tedy využije osvědčeného nástroje, který už řadu let funguje například v Německu.

Ruský diktátor Vladimir Putin na oslavě Dne vítězství v Moskvě (9. 5. 2022) (Profimedia)

Akumulace a velkokapacitní baterie

Pro vyrovnání kolísavé produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů je klíčové ukládání elektřiny, denní a zejména sezónní. Dekarbonizace zdrojů flexibility, velkokapacitní baterie. Stále nám chybí jednoduchá legislativa, která by jejich provoz legalizovala a usnadnila. V okolních zemí, včetně uhelné velmoci Polska, ji už mají. Návrh byl v minulosti na stole a opět přes MPO, respektive sněmovnu neprošel.

Energetické úspory

U těch je pořád největší prostor v budovách. EPC (Energy Performance Contracting = postupné uhrazování investice do energeticky úsporných opatření, garantované snížením nákladů za energii) jsou známé a prověřené, krom snižování emisí, energetické závislosti také výrazně podporují českou ekonomiku a zvyšují zaměstnanost. Tady je třeba jednak nastavit dobře jednotlivé programy, jednak pracovat s dalšími resorty (ministerstva pro místní rozvoj, vnitra, zdravotnictví, kultury apod.), které mají ve své správě velké státní objekty, jako jsou nemocnice, věznice atp., jejichž provoz je energeticky velice náročný. Ale především o řád a násobky navýšit podporu, kterou stát do těchto programů alokuje.

Inspirovat se přitom lze v zahraničí, například v Nizozemsku nedávno přijali závazek snížit spotřebu plynu o 5 miliard kubických metrů za rok (Česko spotřebovává 9 miliard kubíků ročně). Na závazku učinit do roku 2050 až 7 milionů budov uhlíkově neutrálními intenzivně pracuje jedna z nejlepších technických univerzit na světě TU Delft. Nizozemská ambasáda v tomto směru bezesporu ráda poskytne náležitou součinnost.

Vzdělávání a informační kampaně

Inspirujme se opět v zahraničí. A spolupracujme se spřízněnými vládami. Nejdále je v tomto směru Dánsko, kde už od konce devadesátých let intenzivně pracují na tom, aby snižovali svoje emise a byli energetickou velmocí. I proto výrazně sázejí na vzdělávání a informování. Viz například Energy Academy na energeticky plně soběstačném ostrově Samsø, databáze State of Green propojující 600 subjektů nabízejících řešení na energetické úspory, či univerzitní a mezinárodní platformy DCE – Danish Centre for Environment and Energy a Energy and Climate Academy a Copenhagen Centre on Energy Efficiency.

(Profimedia)

Je skvělé, že děti školou povinné i nepovinné jezdívají v hojných počtech do infocentra v Dukovanech. ČEZ si tím dělá funkční kampaň, ale zároveň tím mate veřejnost, protože budoucnost energetiky je v digitalizaci, decentralizaci, samostatnosti a svobodě energetiky.

Tedy i v efektivním státě, který nemá na svých ramenech v čase války tak obrovská množství energií, jež musí zajišťovat jak průmyslu, tak domácnostem. Tématu vzdělávání v energetické gramotnosti by se, jak věřím, rádi zhostili také ministr Bek či ministryně Langšádlová.

Komunální a komunitní energetika

Už v roce 2021 mělo Česko implementovat a transponovat celkem 8 evropských nařízení a směrnic v rámci energetického balíčku Clean Energy for All. To se zatím nestalo. I proto zatím nevidíme žádné fotovoltaiky na bytových domech. I proto stále stojí rozvoj mikrogridů a dílčí energetické soběstačnosti měst, obcí, čtvrtí, SVJ, škol, knihoven, nemocnic atp. Přitom zájem je enormní a konkrétní návrh, co s tím, také dávno hotový.

Cirkulární ekonomika

Dbejme, pokud možno v rámci každé diskuse, na to, aby i nové nízkouhlíkové zdroje, energetické úspory a další nízkouhlíkové technologie vycházely z principů udržitelnosti, protože také materiálová nezávislost je dalším důležitým rozměrem bezpečnosti, a protože v cirkulární ekonomice dřímá poměrně velký a zatím nevyužitý potenciál k dekarbonizaci. Nehledě na to, že by tím vyšlo najevo, že recyklace obnovitelných zdrojů a podpůrných technologií nemusí být a často není tak velká překážka, jak si kolikrát lidoví mudrcové myslí.

()

Českou republiku čeká brzy evropské předsednictví. S ohledem na to, že MPO v něm bude hrát stěžejní roli, by bylo žádoucí reflektovat, že nexus energetika-klima-bezpečnost v něm bude klíčový. A že se stane také klíčovým z hlediska budoucích diskusí o obnově a budoucnosti Ukrajiny, zejména z pohledu EU a Evropské komise.

Zde je k dispozici seznam doporučení, co mohou a mají dělat členské státy EU a EU jako celek ve snaze snížit svoji závislost na ruském plynu a uhlí. Je to bráno od začátku války, takže řada věcí se již realizuje a probíhá. A zde delší verze vč. výpisků a anglická verze, aby měli úředníci a politici v Bruselu a na Generálním ředitelství Evropské komise pro energetickou politiku (DG ENER) z čeho vycházet.

František Marčík působí jako Security Footprint Manager ve skupině Amper. Jako analytik a výzkumník spolupracuje se Svazem moderní energetiky, Aliancí pro energetickou soběstačnost, Bezpečnostním centrem Evropské hodnoty a Institutem cirkulární ekonomiky. V minulosti působil také v Českém rozhlase a think-tanku Glopolis. Zaměřuje se na environmentální, klimatickou a energetickou politiku a energetickou a geopolitickou bezpečnost.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články