Pokud má Jaroslav Tvrdík něco, čím se jako manažer může chlubit – a také to dělá, je to fotbalový klub Slavia Praha. Vyjadřuje se pravidelně pochvalně k výkonům fotbalistů, nyní se může radovat z povedených zápasů v Evropské lize. Pokud jde však o byznys v jiných oblastech, mnoho důvodů k potlesku není.

Jaroslav Tvrdík se historicky netěší právě dobré manažerské pověsti. Pronásleduje ho především někdejší působení v tehdy státních ČSA, které se z dopadů jeho rozhodnutí (například navyšování platů a nákup flotily nových Airbusů) už nevzpamatovaly.

Na další vrchol Tvrdíka dostali až v roce 2015 Číňané a zamýšlená evropská expanze neprůhledné společnosti CEFC, svého času označované za „šestou největší soukromou firmu v Číně“. Prahu zvolila za svou základnu, z Tvrdíka se stal místopředseda představenstva, ale fakticky muž číslo jedna, a tvář utužujících se česko-čínských vztahů.

Po nástupu CITIC Group

Ty se měly projevit masivními investicemi v desítkách miliard korun. Nestalo se. CEFC ve většině případů pouze skupovala nemovitosti a podíly v soukromých firmách. To se i nadále projevuje na vazbách naznačených v grafice – vlastnictví luxusních hotelů či kancelářského komplexu Florentinum.

Svoji českou jízdu začala CEFC nákupem akcií J&T Finance Group, kdy po původních 5 % a následně odkupu dalších 4,9 % avizovala zájem o 50procentní podíl. To se ale už nestalo, negativní stanovisko České národní banky jako by bylo předzvěstí kroků příštích.

Vloni v květnu společnost J&T Private Investments převzala nad CEFC Europe kontrolu kvůli nesplácení dluhů, odvolala její dosavadní představenstvo a dosadila krizový management.

O pár dní později byla ale na světě dohoda. Všechny pohledávky za společnostmi ze skupiny CEFC (v přepočtu mělo jít zhruba o 11,5 miliardy korun) měla koupit čínská státní společnost CITIC Group. A tak se také stalo. Podle tohoto vzoru se ostatně již před časem proměnily i dresy Slavie – místo CEFC je na nich CITIC.

„Můžeme potvrdit, že společnost CITIC Group dokončila v neděli 31. března 2019 akvizici 100 % společnosti CEFC Europe. Nový akcionář přikládá rozvoji těchto aktiv velkou pozornost a připravil jejich dlouhodobý rozvoj,“ napsala společnost CITIC v tiskovém prohlášení. V CITIC Europe je nyní Tvrdík předsedou dozorčí rady.

I když chce prý CITIC Group jako jedna z největších čínských společností „rozvíjet potenciál českých firem“, je docela možné, že se některých akvizic zbaví.

Proslýchá se, že Pivovary Lobkowicz budou na prodej, zájem by údajně měla mít čínská pivovarnická skupina Snow – největší světový distributor piva z Číny. Otázky zaslané do Číny, mluvčímu čínské CITIC Group, zůstaly bez odpovědi.

Původních 9,9 % akcií v J&T Finance Group vlastněných dříve CEFC již převzala společnost Rainbow Wisdom spadající opět pod čínskou státní CITIC Group.

Čí je Slavia (a pozemky kolem)?

I když jméno CEFC v českém obchodním rejstříku stále najdeme, firma jako taková je pravděpodobně odsouzena k zapomnění. Stejně jako čestný poradce prezidenta Miloše Zemana, někdejší šéf CEFC a její údajný majitel Jie Ťien-ming. Ten byl v Číně v únoru 2018 zatčen a o jeho dalším osudu chybějí zprávy.

Jaroslav Tvrdík ze všech vztahů v rámci „pavučin byznysu“ vykukuje tu jako jednatel, tu člen představenstva či dozorčí rady. Vlastní soukromý byznys má ale jen jeden.

Jedna z mála osobních investic, kterou Jaroslav Tvrdík učinil, je zisk 25 % podílu ve firmě Little Mole Cartoon. Ta se ale nyní neukazuje zrovna jako vydařená.

Krteček je sice světový fenomén a firma se donedávna mohla chlubit licencí k vysílání česko-čínské pohádky Krtek a Panda (vysílá ji například TV Barrandov). Tři čtvrtiny ve společnosti drží Karolína Milerová, vnučka po autoru krtečka Zdeňku Milerovi. Jenže na konci března Vrchní soud v Praze pravomocně rozhodl, že Milerová nemá ke Krtečkovi licenci ani právo udílet sublicence dalším výrobcům.

Tvrdík je nadále aktivní ve Smíšené česko-čínské komoře vzájemné spolupráce. Ta sice ke konci loňského roku musela v rámci úspor propouštět své zaměstnance, nejznámější jména z vedení komory jako Jaroslav Tvrdík, Jan Birke nebo Štefan Füle ale v čele organizace zůstávají. Tvrdík pozici prezidenta komory bez potíží uhájil.

Stále je považován za jakousi českou spojku na Čínu. V minulosti se osvědčil jak Hradu, tak jako lobbista pro PPF, zda ale může nabídnout ještě něco navíc, je otázka. Zatím svou pozici spojky uhájil i po nástupu „hochů z CITIC Group“, s nimiž se zatím ukazuje na tribuně při domácích zápasech Slavie.

Ale nakonec ani ten byznys kolem fotbalového klubu není bez potíží. Jak upozornily Hospodářské noviny, Jaroslav Tvrdík jako předseda představenstva fotbalové Slavie nyní bojuje o lukrativní pozemky před vršovickým stadionem s německou developerskou společností Hochtief.

A zatím prohrává, soud dal za pravdu Němcům (Slavia se proti rozhodnutí odvolává), kteří přímo u stadionu, kde by Slavia ráda měla nová sportoviště, chtěli postavit devítipatrovou budovu.

Mimochodem – i když už vloni v listopadu zainteresované strany zveřejnily, že novým majoritním vlastníkem fotbalové Slavie Praha je čínská developerská společnost Sinobo (toto jméno už nese i stadion v Edenu), která prý přebrala nadpoloviční většinu akcií od CITIC Group, v obchodním rejstříku se změna ještě neprojevila.

Firma Sinobo (Czech) Investment Holdings a.s byla oficiálně v rejstříku zapsána až 5. dubna 2019.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org