Po odvysílání dokumentu kritizujícího Kreml německou veřejnoprávní televizní stanicí ZDF se novinář Boris Reitschuster stal cílem ostré kritiky Putinovy propagandy. Na svém blogu nyní vysvětluje, jak se ruský prezident snaží umlčet své odpůrce, byť to jsou uznávaní zahraniční novináři.

Po odvysílání dokumentárního filmu „Diktátor Putin“ začala moskevská propagandistická mašinerie po mohučském vysílači nelítostně pálit. Putinův vrchní propagandista, Dimitrij Kiseljov, obvinil ve svém pořadu na televizní stanici Rossija německou veřejnosprávní televizi ZDF z dezinformace a úmyslné manipulace. ZDF všechna obvinění odmítá. I kritici Kremlu, jako např. bývalý místopředseda vlády Alfred Koch, považují obvinění za absurdní a hovoří o cílené pomluvě.

Ruská státní televize vyhledala mladíka, který v pořadu o ruské vojenské přítomnosti na Ukrajině německé TV stanice ZDF vystupoval v hlavní roli. Vojenskou přítomnost totiž Rusko neustále popíralo, dokud ji překvapivě sám Putin během tiskové konference 17. prosince nepřiznal. Jurij Labyskin, který je v dokumentu ZDF nazýván Igorem, v pořadu televize Rossija překvapivě svá tvrzení odvolal. Byl prý reportéry ZDF uplacen, řekl 27letý, údajně nezaměstnaný Rus trpící hmotnou nouzí. Spolupracovníci německé televize s ním prý dlouhé dny procházeli a trénovali scénář a učili ho připravené texty. Labyskin dále tvrdí, že ZDF najala ženu, která se vydávala za jeho manželku a on sám ještě navíc držel na přání německé televize v náruči dítě, které rovněž vydával za své. Při rozhovorech mu prý členové štábu napovídali, pokud zapomněl text, a ukazovali mu, jak má správně držet samopal.

„V podstatě jsem prostě lhal. Řekli mi, pokud si chci peníze vydělat rychle, ať povím, že je v Donbasu ruská armáda,“ předhazuje nyní mladý Rus stanici ZDF: „Podle scénáře jsem měl být raněný, i když jsem žádná zranění nikdy neutrpěl.“

Obvinění postrádají jakýkoliv pravdivý základ, odpovědělo ZDF na vznesený dotaz: „Rozhovor s ruským dobrovolníkem nebyl předem nikterak nazkoušen, ani jsme neovlivňovali jeho průběh. Mladý Rus naopak odpovídal zcela spontánně a zevrubně vysvětloval důvody, proč se vydal na východní Ukrajinu.“ Stejně neudržitelná je výčitka, že bylo cokoliv zinscenováno. Ruský dobrovolník v rozhovoru, který se natáčel v moskevském studiu stanice ZDF, „popisoval věci přesně tak, jak je ZDF odvysílala. Náš hrubý záznam to také jasně dokazuje.“

Rusové Němcům předhazují své vlastní metody
„Reakce Moskvy na odvysílaný dokument byla vcelku předvídatelná,“ míní bývalý místopředseda vlády Alfred Koch, žijící dnes v Bavorsku: „Státní vysílač předhazuje německým novinářům přesně ty samé pracovní metody, které ‚informační bojovníci‘ Kremlu sami používají. Pro německého pozorovatele to možná vypadá absurdně, ale Rusko se za Putina stalo jevištěm absurdna.“

Například herečky před kamerami ruské státní televize popisovaly údajná zvěrstva páchaná na Ukrajinci, řeč byla dokonce o křižování dětí. Seznam ruských propagandistických lží je opravdu dlouhý.

Poslední dobou reaguje Kreml na každou kritiku „s hloupým vzdorem puberťáckého fracka“, dodává Koch: „Očividná a zjevná fakta jsou zpochybňována pomocí levného argumentu ‚Sám jsi idiot!‘. Rada bývalého místopředsedy vlády zní: „To jediné, co lze v takových situacích dělat, je názory Kremlu a jím řízených médií ignorovat.“

Vyhrožování radioaktivním prachem
A opravdu: ve skutečnosti zní nářky hlavního Putinova ideologa Kiseljova poněkud bezradně: „Bez ohledu na snahy německých novinářů zobrazit Rusko jako zdroj všeho špatného ve světě se jejich snažení míjí účinkem. Pořad ZDF se stal propadákem, sledovanost byla poloviční než jindy.“ O tom, že ve stejný čas běžel přímý přenos fotbalového zápasu FC Bayernu Mnichov, a přesto pořad vidělo přes 2 miliony diváků, tedy stejně tolik, jako předtím jiný dokument bez fotbalové konkurence – o tom nepadlo od muže, který v minulosti vyhrožoval, že USA promění na radioaktivní prach, ani slovo.

Pozn. red.: Bizarní je, že byl i autor tohoto článku, Boris Reitschuster, uveden jako spolutvůrce filmu, byť s ním neměl vůbec nic společného. Ten k tomu dodává: „Kiseljovovi lidé zřejmě nedávali příliš pozor, když mě uvedli jako jednoho z tvůrců filmu. Dokonce ukázali mou fotografii a můj citát spolu s komentářem, že tvůrci filmu se ani nenamáhají skrýt své pravé úmysly: „Příliš mnoho lidí v Německu Putina podporuje. Přál bych si tvrdší politiku. Je ještě příliš měkká. Přeji si více sankcí.“ První věta je zcela vymyšlená. A na vzniku tohoto filmu jsem se vůbec nepodílel.“

„Velké divadlo“ a „protiruský mainstream“
Ještě před útoky moskevskou televizí film už zuřivě kritizovali Putinovi poskoci v Německu. „Osobně vyzvána samotným Vladimirem Vladimirovičem, musela německá redakce RT tuto slátaninu zhlédnout a vypořádat se s nesčetnými případy překrucování,“ píše RT, bývalé Russia Today. Dokument veřejnoprávní ZDF tam je označován za „velké divadlo“, „protiruský mainstream“ a „neohrabanou propagandu“. Jako protiargumenty jsou s dávno vyvrácenými výroky uvedeni všeobecně známí západní zastánci Putina.

Nenávistné byly i reakce na různých internetových portálech, které pravidelně šíří moskevskou propagandu a štvou proti novinářům, kritickým vůči Kremlu (a přitom, schovávajíce se za anonymitu amerických serverů, zjevně disponující velkými finančními prostředky).

Na jedné z těchto stránek jakýsi přispěvatel spílá dokumentu ZDF slovy „veřejnoprávní šmíra“ a „levná nepřátelská propaganda“, aniž by film viděl, jak dokonce sám přiznává. Což vzbuzuje vzpomínky na známý výrok z dob SSSR, určený kritikovi Kremlu, nositeli Nobelovy ceny Borisi Pasternakovi: „Ten šunt jsem nikdy nečetl, ale ostře s ním nesouhlasím.“

Originál článku vyšel na The Huffington Post Deutschland a napsal ho redaktor, expert na Rusko a autor knihy Putinova Demokratura Boris Reitschuster.

Celý dokument stanice ZDF „Diktátor Putin“ můžete zhlédnout zde: