Jak se vytváří mediální kult Roberta Šlachty aneb Mýty a skutečnosti

(ČTK)

FOTO: ČTK

Poslední týden výstižně osvětluje, jakým způsobem funguje vytváření mediálního kultu Roberta Šlachty. Spočívá v jednoduché strategii, kdy neúspěchy jeho útvaru jsou téměř zamlčovány, zatímco otvírání nových kauz je provázeno úniky ze živých spisů a masivní odezvou v mainstreamových médiích. Dokladem jsou nejen aktuální kauzy Excalibur a mobil „Tuhého blízkých“.

Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta (uprostřed) předložil svoji zprávu parlamentní vyšetřovací komisi, jejíž jednání je neveřejné. To však Babišovým médiím nebrání vybrané pasáže zprávy zveřejňovat. (ČTK)

Brutální únik informací ze Šlachtovy kauzy

První jednání parlamentní komise vyšetřující okolnosti zřízení Národní centrály proti organizovanému zločinu provázel brutální únik informací ze živého spisu. To je pikantní zvláště proto, že Šlachta a státní zástupci považují úniky z policejních protokolů za největší zločin, kterého se mohou policisté dopustit. Šlachta a spol. je dokonce považují za důvod policejní reorganizace.

Anonymní zprávu o podezřelém telefonu, údajně patřícímu někomu z blízkých policejního prezidenta, nelze považovat za nic jiného, než za pokus na poslední chvíli zastavit změny v policejní struktuře od 1. srpna. Ta je trnem v oku nejen Šlachtovi a na něj napojeným žalobcům, ale i ministru financí Babišovi. U posledně jmenovaného je zjevné proč. Má důvodný dojem, že ztrácí hlavní pilíř svého vlivu v policii, proto jeho „boj za nezávislou policii“ nelze brát ani na vteřinu vážně.

Tento průsak je pro kauzy spojené se Šlachtovým útvarem typický. Tentokrát se stal jeho adresátem veřejnoprávní Radiožurnál, jak podtrhl ve svém komentáři šéfredaktor Lidových novin Ištván Léko (30. 7. 2016, „Hazardéři“). „Jestliže policejní reorganizace, jež má začít za dva dny, má být jen snahou zastavit prověřování vážných podezření na Tuhého, pak by měla vláda ihned zasáhnout a zastavit ji,“ nabádal.

Pochopitelně nechává stranou, že v Českém rozhlasu po letošní volbě generálního ředitele posílilo vliv hnutí ANO, a mimo jiné sem přešli jeho bývalí spolupracovníci ze serveru Lidovky.cz. Metoda, kdy většina úniků nepůjde přes provařený Babišův stranický tisk, ale kauzy pro majitele Agrofertu výhodné může rozehrávat „seriózní“ veřejnoprávní médium, na které se lze odkazovat, se nabízí i do budoucna.

„Bombu“ Radiožurnálu převzala a rozvinula další média a s patřičnou razancí na titulních stranách zejména Babišův tisk (30. 7. 2016, Mladá fronta DNES: „Šlachtův trumf: mobil“, Lidové noviny: „Razii vyzradil mobil. Patřil blízkým Tuhého?“). Přitom kauza stojí na indiciích, nikoli přímých důkazech, a je stále ve fázi prověřování.

Tak ovšem začínají všechny Šlachtovy citlivé případy. Masivní medializace těch vybraných, často přes nelegální úniky ze spisů, a veřejná obvinění, která obvykle nejsou opatřena přímými důkazy. Marketingový efekt je však splněn. Žádná z těchto kauz zatím nebyla dotažena do konce, přesto je Šlachtův kult neustále přiživován, a to nejen médii vlastněnými Agrofertem.

Špatná zpráva o ÚOOZ žádná zpráva

Na druhé straně stojí mlčení o neúspěších ÚOOZ. Nedávný prvoinstanční soud kvůli dovozu údajně zakázaných protipěchotních min významnou zbrojařskou společností Excalibur skončil zproštěním obžaloby všech pěti obviněných i zainteresovaných firem. Podle soudce neexistuje žádný dokument, který by dovoz inkriminovaných min zakazoval.

Munice byla marginální součástí komplexního balíku tisíců položek vojenské techniky po vítězství ve veřejné soutěži Maďarské armády. Byla dovezena se souhlasem maďarské vlády a České republiky, s plným vědomím policie i licenční správy ministerstva průmyslu a obchodu. Ostudu ÚOOZ korunoval majitel společnosti Excalibur, který se předsedovi senátu omluvil za to, že se soud musel touto kauzou vůbec zabývat.

Výsledku soudu odpovídala jeho medializace. Jen tři média (E15, Echo24 a Svobodné fórum) ji dávala jmenovitě do souvislosti s Robertem Šlachtou, ÚOOZ, který se v ní osobně angažoval. Mladá fronta DNES a Lidové noviny jí věnovaly jen krátké a upozaděné zprávy.

Není to jediný podobný případ. Když už ve Šlachtově známější kauze Vojenského zpravodajství padne podruhé u prvoinstančního soudu osvobozující rozsudek, je nezbytné zpochybnit soud. Jde to tak daleko, že dozorující olomoučtí žalobci žádají výměnu soudkyně, což znamená nepřípustné zasahování do působnosti nezávislého soudnictví. Bez reakce Ištvanovi nadřízeného Nejvyššího státního zastupitelství.

Se stejnou kauzou souvisí i aktuální zpráva, že se advokát Luboš Pašek soudí se státem kvůli tři roky zadrženému zlatu a penězům ve výši 50 milionů korun. Stěžuje si, že mu policie majetek zabavený v souvislosti s policejními raziemi stovek policistů dosud nevrátila, ačkoli nebyl z ničeho obviněn. Soudce mu vzkázal, že se octl v právním vakuu, protože zákony na podobnou situaci nepamatují. Z tohoto důvodu nemá nárok ani na omluvu. Pokud to takhle půjde dál, může vyšetřování trvat donekonečna a advokát se se svým neoprávněně zadrženým majetkem hned tak nesetká.

Přikrášlený je i Šlachtův mediální portrét v metanolové aféře z konce roku 2012, kterou jeho útvar naopak hrubě podcenil, kvůli čemuž exřediteli ÚOOZ hrozilo odvolání. Největší tragédie v polistopadovém období, která si vyžádala padesát obětí a stovky doživotně zdravotně postižených, byla vyšetřena především díky krajským policejním útvarům. Šlachta měl přitom o jejích aktérech informace už v roce 2009 a nehodlal se jimi zabývat.

A pokud se často hovoří o kauze Beretta, spočívající v podezření z vynášení informací z protikorupční policie, o to méně je veřejnost informována o podezření z vynášení informací z ÚOOZ, mimo jiné lobbistovi Romanu Janouškovi. A dalo by se pokračovat.

Největším společným nepřítelem ČSSD

Proč dnes dochází k takovému k posouvání mediálního obrazu jednoho policejního důstojníka, kvůli kterému málem padla druhá vláda?

Česká republika je zřejmě jediná evropská země, kde se na nejvyšších příčkách v žebříčku společenské hierarchie ocitá oligarcha s bohatou klientelistickou a komunistickou minulostí, který se zapletl se Státní bezpečností, s ním propojený policejní důstojník, a vlivově expandující státní zástupci, mající tendenci rozhodovat i o podobě policejní struktury.

Oligarcha se po jejich zádech vyvezl k moci, upevňuje svůj ekonomický vliv, posiluje penězovody do svých firem, a na druhé straně farizejsky brání společnost před „zhoubným vlivem tradičních stran“.

Za největšího nepřítele dnes považuje koaliční ČSSD, která podle něj nechce bojovat proti korupci. Vzhledem k tomu, že ho s ní v časech vlád Zemana, Špidly a Grosse spojovaly neprůhledné transakce Agrofertu se státem, certifikuje touto ztrátou paměti svoji mimořádnou hroší kůži. Tehdy se mu kontakty ve státní správě na nejvyšších místech hodily, kvůli nim jeho holding expandoval.

Jak předvedl v posledním rozhovoru v Lidových novinách (1. 8. 2016), pokud někoho v sociální demokracii chválí, tak jen oportunisty, kteří s ním sdílejí společný názor na policejní reorganizaci. Jmenoval obhájkyni Šlachty a Ištvana Marii Benešovou a Františka Bublana, kteří se vymezují vůči oficiálním postojům vedení ČSSD.

Ostatně i volební „protikorupční“ kampaň, kterou se souběžně snaží odvést pozornost od svých Čapích hnízd, Agroteců nebo podezření z bankovních a eurodotačních machinací, dává tušit, jak velký vliv přikládá předseda hnutí ANO ve svých mocenských úvahách policejnímu a justičnímu aparátu.

Proto potřebuje „svoje“ policisty, proto potřebuje být zadobře s nejvlivnějšími žalobci Pavlem Zemanem, Lenkou Bradáčovou a Ivo Ištvanem. Tuší, že v této konstelaci získává významnou přidanou hodnotu. Ostatně jeho kauzy v posledních měsících ustupují do pozadí, zatímco lze sázet vysoké sázky na mimořádně špinavou předvolební kampaň, do které se „náhodně“ zapojí Babišovi nakloněná policejně-justiční skupina.

Špinavá volební kampaň na obzoru?

Nebylo by to ostatně poprvé. Za favority masivní medializace ještě před říjnovými krajskými volbami lze považovat cokoli spojené s tzv. Šlachtovou zprávou, tedy ostny mířící na policejního prezidenta, ministra vnitra, kauzy Vidkun a Beretta, a v neposlední řadě i vyvařování starších kauz.

V této konstelaci je z Babišova pohledu nezbytné mediálně podržet osvědčeného Roberta Šlachtu, a přiživovat heroický kult jeho výjimečnosti. Jím vlastněný tisk a nově i Radiožurnál však nejsou jediní. Mezi čelné Šlachtovy mediální bodyguardy patří Martin Fendrych z Aktuálně.cz, kompletní Respekt nebo specialista na selektivní kriminalitu Jiří Hynek z České televize, přes kterého by neprošla jediná ke Šlachtovi kritická reportáž. Tyto Šlachtovy apologety nezastaví ani zjevná politizace jeho působení v režii Babišova hnutí, které na něj vsadilo ve volební kampani.

Babiš přitom dokáže projevit vděk. Podle zjištění týdeníku Euro pro „nezávislého policistu“ Šlachtu připravil od října post náměstka ředitele celní správy, pod něhož spadá vyšetřování. A nebyl by zřejmě jediný z ÚOOZ, kterého ministr financí ukryje pod ochranná křídla svého rezortu.

Babiše se Šlachtou dnes jako v minulosti spojují stejné zájmy. Chtějí destabilizovat policii, a posílit tím v konečném důsledku vliv hnutí ANO na úkor ČSSD. Jestli by případnou Babišovou trofejí v tomto boji posílila demokracie v této zemi, o tom  lze důvodně pochybovat.

Robert Šlachta (ČTK)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]