Předseda hnutí ANO Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Výběr informací o kauze kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše:
– O možném Babišově střetu zájmů se mluví prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR. Výrazné bylo i Babišovo angažmá v médiích, skupina Mafra patří k největším mediálním domům v ČR.
– Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017 přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta Miloše Zemana, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení platí pro firmy, v nichž ministři drží nejméně 25 procent. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
– Novelu, známou také jako „lex Babiš“, napadl v únoru 2017 prezident Zeman u Ústavního soudu (ÚS), na který se později obrátila i skupina poslanců ANO. V dubnu 2017 ÚS rozhodl, že zákon bude přezkoumávat na základě návrhu prezidenta. Délku řízení, které trvalo tři roky, přitom později Zeman kritizoval, například loni v prosinci, kdy kritizoval i délku Babišova stíhání v kauze Čapí hnízdo. Ústavní soudci se na verdiktu shodli na neveřejném zasedání 11. února 2020. Dnes ÚS zamítl návrhy prezidenta Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona s tím, že námitky jsou nedůvodné.
– Babiše se dotýkají i nová pravidla pro střet zájmů při pobírání dotací, která začátkem července 2018 schválil Evropský parlament. Koncem listopadu 2018 dospěla právní služba Evropské komise k závěru, že omezení se týkají i Agrofertu, protože Babiš je podle pravidel platných od léta 2018 ve střetu zájmů, i když firmy jsou ve svěřenském fondu. „Žádný střet zájmů nemám, řídím se podle našich zákonů. S Evropskou komisí jsme v kontaktu a já předpokládám, že se to vyřeší,“ reagoval tehdy Babiš.
– Komisař pro rozpočet Günther Oettinger koncem roku 2018 doporučil Babišovi tři způsoby, jak se střetu zájmů zbavit. Buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z EU, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se poté vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy. Evropský parlament také vyzval komisi k řešení možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadovali i pozastavení dotací.
– Loni na jaře dorazily do ČR dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkaly Babišova možného střetu zájmů. V první z nich komise dospěla k závěru, že Babiš má dál vliv na Agrofert a současně má jako premiér vliv na použití unijních peněz. ČR proto hrozilo, že by mohla vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun dotací pro Agrofert. Odpověď na zprávu předali zástupci ministerstva pro místní rozvoj na konci srpna stálému zastoupení ČR v Bruselu. Babiš vracení peněz vyloučil.
– Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala EK českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá, i když ho vložil do svěřenských fondů. ČR tak přijde zřejmě o několik stovek milionů korun. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise interpretuje české právo. Ministerský předseda také popírá tvrzení, že ČR bude muset nějaké peníze vracet.
– Důležité pro další vývoj je doručení českého překladu auditu, od kterého se odvíjejí další termíny. EK jej předala 5. února a nyní běží dvouměsíční lhůta, kdy se ČR může ke zprávě vyjádřit. Poté Brusel rozhodne o dalším postupu, a to v závislosti na odpovědi české strany. Komise může pozvat zástupce českých úřadů na slyšení, případně zahájit smírčí řízení. Obě strany se poté mohou další měsíce dohadovat o částce, která by měla být vrácena do unijních fondů.
– EK dokončuje druhý audit, týkající se přímých zemědělských dotací. V jeho případě jsou známé předběžné závěry, od loňského června na jejich základě Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) neproplácel dotace Agrofertu, nárokované od února 2017. Loni v listopadu ale fond oznámil, že uvolní dotace za období od února 2017 (tehdy Babiš převedl firmu do svěřenských fondů) do srpna 2018, kdy začalo v Evropě platit přísnější nařízení o střetu zájmů. Schválila to i Evropská komise.
Vývoj událostí kolem novely zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš:
29. července 2015 – Vláda schválila novelu zákona o střetu zájmů, která mimo jiné stanovila, že by politici měli podávat majetková přiznání už při nástupu do funkce.
4. března 2016 – Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka potvrdil, že sociální demokraté podpoří zpřísnění střetu zájmů ohledně podnikání členů vlády. Jako poslanecký návrh úpravu přednesl Jan Chvojka (ČSSD). Poslanec TOP 09 Martin Plíšek pak přišel s úpravou, jež zakazuje firmám spoluvlastněným ministry ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.
17. března 2016 – Chvojka při jednání ústavně-právního výboru Sněmovny odmítl, že by jeho návrh byl „lexem Babiš“. Sám šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš ale řekl, že zákon míří na něj. „Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje,“ řekl Babiš.
21. března 2016 – ANO označilo návrh poslance Chvojky za porušení koaliční smlouvy. Pokud budou koaliční partneři takto pokračovat, budou to oni, kdo může být zodpovědný za konec koaliční spolupráce, stálo v usnesení předsednictva.
31. srpna 2016 – O návrhu na omezení podnikání členů vlády jednala koaliční rada. ČSSD a KDU-ČSL se přes nesouhlas hnutí ANO ustanovení rozhodly podpořit. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že postoj koaličních partnerů podle něj není důvodem pro zánik tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
14. září 2016 – Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády.
19. října 2016 – Senát vrátil zákon Sněmovně se změnami. Navrhl odložit platnost zpřísnění normy, které mělo omezit podnikání členů vlády, na září 2017.
29. listopadu 2016 – Sněmovna potvrdila zákon v senátní verzi. Poslanci ANO poté hovořili o tom, že předpokládají, že se obrátí na Ústavní soud. Babiš řekl, že to nechává na nich.
19. prosince 2016 – Novelu zákona o střetu zájmů vetoval prezident Miloš Zeman. Podle hlavy státu je předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem.
11. ledna 2017 – Poslanci prezidentovo veto přehlasovali, pro novelu hlasovalo 129 zákonodárců. Prezident už předtím řekl, že pokud jej Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.
3. února 2017 – Babiš vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
14. února 2017 – Prezident napadl novelu zákona o střetu zájmů u Ústavního soudu (ÚS). Norma je podle Zemana protiústavní, porušuje zákaz diskriminace na základě majetku.
9. března 2017 – ÚS obdržel návrh poslanců ANO na zrušení tří paragrafů zákona. Podle podání, které podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, napadané paragrafy zákona nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce.
7. dubna 2017 – ÚS rozhodl, že sporné paragrafy zákona bude přezkoumávat na základě návrhu prezidenta Zemana. Později podaný podnět poslanců ANO soudci z převážné části odmítli, ve zbytku pak spojili s řízením o prezidentově návrhu.
19. dubna 2017 – Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) hlasy ministrů za ANO a KDU-ČSL rozhodla, že nebude vedlejším účastníkem řízení u ÚS a nebude tak zákon o střetu zájmů hájit.
18. února 2020 – Ústavní soud (ÚS) oznámil, že zamítl návrhy prezidenta Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Při neveřejném zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, našel 11. února 2020 soudce zpravodaj Jan Filip většinovou podporu pro svůj návrh. V odůvodnění dnes soudce Filip uvedl, že námitky jsou nedůvodné.
