Estonská rozvědka se ve své zprávě o činnosti ruských tajných služeb zamířených proti Západu zabývá také šířením čínské propagandy. Čínská komunistická strana se snaží svou propagandu pomocí „měkké síly“ maskovat jako řadu jiných aktivit.

Ve zprávě se v kapitole Čínské vlivové operace zamířené na Západ píše:

Čínská propagandistická mašinerie využívá západní informační kanály k šíření svého narativu. Od vypuknutí pandemie koronaviru se v Číně zvýšilo množství zaujatých a falešných zpráv a jejich obsah se stal agresivnějším.

Globální koronavirová krize vytváří příznivé podmínky pro ideologickou expanzi a jejím prostřednictvím i příležitosti k širšímu mezinárodnímu uznání mocenských ambicí Číny. Během pandemie bylo hlavním cílem čínských operací zahraničního vlivu zlepšit image Číny, šířit poselství KS Číny a formovat diskurs kolem ní a také ovlivnit politická rozhodnutí zemí a mezinárodních organizací ve prospěch Číny.

Zavedení nových technologií pomůže KS Číny zintenzivnit a rozšířit její agitační a propagandistickou činnost. Aby Čína mohla svou ideologii šířit razantněji, zaměřila se na kanály sociálních médií populárních na Západě, neboť si v posledním roce otevřela řadu oficiálních i falešných účtů, aby šířila své poselství.

Čínští představitelé se aktivně podílejí na vytváření a šíření dezinformací. Přední diplomaté a mediální osobnosti používají Twitter a Facebook, které jsou v Číně zakázané, a píší své příspěvky v angličtině, což umožňuje, aby velké množství zaujatých a nepravdivých informací vytvořených v Číně skončilo v globálním informačním prostoru. Taková pluralita názorů není povolena na čínském území, kde jsou uživatelské účty kritické vůči režimu rychle zrušeny.

Čínské úřady začaly najímat Číňany žijící v zahraničí i lidi ze Západu a západní informační kanály, aby šířili její dělení.

Na videohostingových platformách existuje řada blogerů, jejichž obsah chválící Čínu a ospravedlňující čínskou politiku používá styl a slovník, který jasně ukazuje na propagandu KS Číny. Kromě obsahu určeného pro běžné uživatele internetu vydávají pročínské think tanky a vědci v západních zemích také názorové články a výzkumné práce zaměřené na inteligenci. Na první pohled se zdá, že jsou vůči Číně kritičtí a poukazují na některé problémy. Přesto je ve většině případů hlavním poselstvím výzva přizpůsobit se čínské přítomnosti a pravidlům, která zavedla, i když to znamená opustit hodnoty demokratické společnosti.

V roce 2020 tento nový přístup k „měkké síle“ pronikl i do Konfuciova institutu, jehož financování, řízení, pověst a činnosti se začaly přehodnocovat. Změny byly provedeny také v institutu působícím v Estonsku. (Tento přístup je patrný i v dalších zemích včetně ČR, pozn. red.)

Kritiku namířenou proti Konfuciovým institutům, známým jako nástroje měkké síly, bere Čína vážně. Chce snížit negativní publicitu přeznačením institutu, aniž by se vlastně vzdala svých primárních cílů. Je pravděpodobné, že přejmenování ústředí Konfuciova institutu na Centrum pro jazykovou výměnu a spolupráci spolu s případnými doprovodnými strukturálními změnami je pouhou formalitou a činnosti ústavů, stejně jako související problémy a hrozby, zůstanou do značné míry nezměněny.

Nelze vyloučit, že vedle Konfuciových institutů, které začaly ztrácet svůj význam, budou čínské úřady v budoucnu chtít jako nástroje vlivu využít i jiná čínská kulturní centra, neboť ta se prozatím nedočkala kritiky a mají „čistou“ pověst, což umožňuje snadnější shromažďování informací i vytváření a udržování sítí v cizích zemích.

Zahraniční think tanky s neformálními vazbami na čínskou vládu se snaží přizpůsobit poselství KS Číny západnímu pluralismu. Témata jako osobní svoboda, postavení Hongkongu a Tchaj-wanu a situace Ujgurů a Tibeťanů jsou však řešena striktně v mezích přijatelných pro čínské orgány. V těchto případech čínská propagandistická mašinérie těží z nedostatku místních odborníků na Čínu, kteří by mohli nabídnout alternativní perspektivy. To znamená, že čínská verze pravdy může začít dominovat názorovému prostoru.

Takticky Čína následuje ruský příklad v šíření propagandy a dezinformací. To však ukazuje spíše na soulad vyplývající ze společných cílů než z případné koordinované spolupráce, stejně jako dobré vztahy mezi čínskými a ruskými zástupci na sociálních sítích a vzájemné sdílení postů. V současnosti Čína nepoužívá dezinformace tak aktivně a profesionálně jako Rusko, ale je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti rozšíří a zintenzivní své aktivity v této oblasti. Cílem čínských vlivových operací je oslabit otevřenou evropskou společnost podporou vlastních propagandistických poselství.