Vypadá to, že takzvaný levicový extremismus by mohl přejít do své skutečné revoluční fáze. Už od loňska si policie všímá řady útoků, které se zatím netýkají osob, ale pouze majetku. Za nimi zřejmě stojí skupiny, které se považují za levicové.
Je potřeba všechno, co se o těchto věcech říká, brát poněkud s výhradou. Slova jako levicový a pravicový mohou být dost nepřesná, protože když jde o násilné činy, které se zdůvodňují nějakou ideologií, bývá někdy těžké rozlišit, o jaké údajné ideje se jedná, když výsledky jsou přesně ty samé.
Nicméně k věci samé. Při potyčkách na 1. máje v Brně se ozvali také představitelé anarchistů, kteří kritizovali úterní policejní zátah z předchozích dní a označili ho za projev represe. „Nenecháme se zastrašit. Nazývají nás dokonce teroristy,“ zaznělo mimo jiné z megafonu.
Policisté zasahovali v úterý na několika místech. Soud poslal do vazby tři z šesti obviněných lidí. Právní kvalifikaci trestných činů státní zastupitelství vzhledem k pokračujícímu vyšetřování neupřesnilo. Podle serveru Lidovky.cz policejní operace mířila proti levicovým radikálům, kteří jsou podezřelí z toho, že spáchali nejméně pět žhářských útoků. Zapálili prý policejní vozy, jednu policejní služebnu a mýtnou bránu.
„Síť revolučních buněk nejméně od ledna roku 2014 umísťuje na veřejně přístupných webových stránkách prohlášení k útoku… prostřednictvím takto publikovaných prohlášení se hlásí k dosud pěti případům poškození cizí věci,“ stojí v policejních dokumentech, které má server k dispozici.
Policie to prý přehání
Levicové organizace ale takové obvinění odmítly. Aktivisté z Autonomního sociálního centra Klinika na pražském Žižkově na svém facebookovém profilu zveřejnili prohlášení, ve kterém označili „monumentální akci s nekonkrétními, ale o to závažnějšími obviněními“ jako vrchol snahy o zastrašení.
Jak uvádí ČTK, „Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v úterý našel například v Brně-Králově Poli extrémně nebezpečný předmět, jehož povahu policie neupřesnila. Podle informací ČTK to byl nástražný výbušný systém uložený v bytě panelového domu. V souvislosti s nálezem museli čtyři lidé dočasně opustit své obydlí. Policie také zasahovala v Komunitním centru Ateneo v Mostě, kde se pořádají diskusní večery a projekce.
V každém případě když se podíváme třeba na internetové stránky http://jailbreaking.noblogs.org/, tak tam čteme prohlášení, která vypadají pro nás aspoň trochu dříve narozené jako parodie na nějaké revoluční pamflety. Zdá se ale, že je tu pár zmatených jedinců, kteří ty bláboly berou vážně.
Síť revolučních buněk nám tu představuje něco ze svých myšlenek, pokud se těm větám tak dá říkat.
„Žijeme ve světě, kde atmosféra strachu prostupuje všechny oblasti života, a živí tak růst stádovité konformity. Kultura poddajnosti se stala dominantní společenskou normou a každá důsledná kritika stávajících poměrů je označována za nebezpečný extremismus. V této dusivé atmosféře však přesto žijí nekonformní bytosti, které místo pasivního sledování událostí chtějí do společenského děje aktivně vstupovat a měnit životní podmínky k lepšímu.“
Dále se dozvídáme, že mezi tyto bytosti patří osoby, které se sdružily do Sítě revolučních buněk. Cílem je „lépe koordinovat útoky na vše, co symbolizuje svět kapitalistického barbarství, a na vše, co ho drží pohromadě“.
Je jasné, že v takovém případě se máme na co těšit.
Žádné reformy
„Rozhodně se netajíme tím, že naším záměrem není kapitalismus reformovat! Hodláme ho totálně zničit a na jeho troskách začít stavět zcela odlišný svět. Revoluční boj, kterého se aktivně účastníme, je vyjádřen destruktivními i tvůrčími vášněmi a je zasazen do souvislostí mezinárodního hnutí antikapitalistického odporu.“
Mezinárodní hnutí na těchto stránkách už sděluje, kde všude v Řecku vypálili nějaký nepřátelský bankomat.
V tuzemsku bude také horko. Buňka Kuchaři benzinového menu třeba sděluje ve svém „komuniké“: „Plameny hněvu v polovině března 2015 zasáhly dvě auta, která patří restauraci Řízkárna. Vladimír Krulec, který odmítá vyplácet mzdy, byl tímto přinucen platit škody způsobené sabotáží. Ten parchant ale stále nezměnil přístup. Dál pokračuje ve vykořisťování, ponižování a okrádání pracujících o jejich mzdy. V neděli 29. 3. 2015 proto byl zažehnut oheň pod dalšími auty před Řízkárnou.“
Světová revoluce ale neplane jen před Řízkárnou. Čteme tu taky: V solidaritě s anarchistickými vězni celého světa byl ráno v sobotu 30. 8. 2014 proveden žhářský útok na policejní auto, které stálo před stanicí v ulici Truhlářova v Ústí nad Labem.“
Nebo tady (citujeme bez úprav): „Na sobotu 24. 5. 2014 jsme naplánovali do Poděbradské ulice v Praze nečekanou návštěvu u dveří firmy DD Technik, s. r. o., která bohatne z prodeje kamer a jiných nástrojů šmírování. Při zastávce u dveří nepřátel svobody byl na jejich prahu zanechán ohnivý vzkaz. Plameny, kouř a popel promluvily jasnou řečí.“ Jak čeština naznačuje, nepůjde asi v případě „nekonformních bytostí“ o žádné ultraintelektuály. Soudruzi se lámou hlavu více s celosvětovým systémem útlaku než s pravopisem, ale to je pochopitelné, protože pravopis také utlačuje.
Nelítostný kamarád
V článku „Nelítostný kamarád Christodoulos Xiros byl chycen policií (Řecko)“, který je vyzdoben fotkou nelítostného kamaráda, který si zřejmě odbarvuje vlasy na blond, také dost nelítostně, se píše: „V jeho úkrytu se nalézaly četné zbraně: Kalashnikovi, pistole, RPG s třemi raketami, mnoho kil výbušnin, a prasata také uvedli, že byly nalezeny rozsáhlé poznámky k plánu útoku.“
Tak když to uvedli (!) prasata, kdo ví, jak to bylo. V každém případě to vypadá, že u nás je to zatím činnost části frustrované mládeže, která má potřebu vybíjet svou energii tímto bizarním revolučním způsobem. (Může to být ale ještě někdo jiný než mládež. Členská základna anarchismu je zřejmě dost členitá a latentní a hranice příslušnosti dosti volné.)
Vandalové v akci
Běžným jazykem se tomu říká vandalství. To všechno kolem jsou řeči, byť řeči, které tuto agresivitu v očích pachatelů legitimizují. Můžeme přidat omáčku o tom, jak jsou lidé frustrovaní tím, že žijí v kapitalismu, hrozí jim nezaměstnanost, nebo jsou už nezaměstnaní, že prožívají vnitřní odcizení, protože jim kapitalista ukradl nadhodnotu a udělal z nich jen kolečko svého nelítostného stroje a zapojil je do krysích závodů, kde tím hlavním je zisk atd. Proto je potřeba nějakému hospodskému zapálit auto a poškodit nějakou firmu, co má něco společného s bezpečnostními kamerami. Normální člověk by si řekl, že když jsou kamery na veřejném prostranství, tak se tam chovám slušně a může mi to být jedno. Když je má někdo doma, tak asi proto, aby chránil svůj majetek a nikomu po tom nic není. Pro radikální anarchisty je to ale oko kapitalistického útlaku, které pomáhá všechny sešikovat k dalšímu zpracování. Proto je třeba „nepřítele“ potrestat.
To, že se zatím radikálové neobrátili proti lidem, ale pouze proti hmotě, může být jen přechodná fáze. Nemusí to být ti samí, třeba na to jednou přijdou jejich nástupci. Ti předchozí nejspíš hlavně mluvili, a pokud někdo „na akci“ rozbil výlohu řeznictví, byl to nejspíš zkušený cizinec na prázdninách, co si letenku koupil z kapesného od svých maloburžoazních rodičů, kteří mu nerozumí. Škody napáchané různými „revolučními“ skupinami při protestech ohledně zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze byly odhadnuty asi na 25 milionů korun. Násilí šlo tehdy na vrub především cizincům.
Doba se ale mění. Z hlediska normálního člověka je třeba potírat každý extremismus, ať si říká pravicový, nebo levicový. Psychika člověka, který podlehl extremismu, je vždy nějak narušená. Podle své nátury si pak jedinci vyberou, pod jakou nálepkou budou škodit. Pořád jsou to ti samí, bojují za svobody a výsledkem je tyranie druhých.