Jak skutečně pomoct podnikatelům a slepě neoddalovat jejich konec

FB úřadu vlády

Ministr zdravotnictví Roman Prymula, ministryně financí Alena Schillerová a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (všichni za ANO) | FOTO: FB úřadu vlády

Vysoký schodek státního rozpočtu je politiky ospravedlňován nutností pomoci podnikatelům. V těchto časech jsou ti nejmenší nejvíce ohroženi, a právě oni jsou základním kamenem fungování ekonomiky. Lék na krizi v podobě rozdávání peněz jako kompenzace výpadku příjmů podnikatele sice na jistý čas uchrání od krachu, ale většinou tento krok pouze oddálí nevyhnutelné.

Země, které během ekonomických krizí přistupují k finanční pomoci postiženým odvětvím, se často potýkají s negativními dopady krize ještě několik dalších let. Pád sice není okamžitě tak hluboký, ale zato je natažený na dlouhé období, které s sebou může nést množství větších a na první pohled přehlédnutelných problémů. Dlouhodobým pozitivem ekonomických recesí je pročištění trhu procesem tzv. kreativní destrukce, po kterém se ekonomická aktivita vrací do prosperujících a silných odvětví. Tento scénář však neplatí, pokud podniky zanikají kvůli vládním intervencím a regulacím, jak se domnívá prezident Zeman.

archiv

Ekonomika se momentálně ocitá i kvůli zmatečným vládním opatřením ve volném pádu, a je tak nutné odložit růžové brýle. Druhý lockdown, který se jeví se současnou epidemiologickou situací jako čím dál pravděpodobnější, by se pak stal pro mnohé podnikatele pomyslným hřebíčkem do rakve. S krachem firem zároveň zaniknou tisíce pracovních míst. Ohánění se miliardami pomoci z kapes daňových poplatníků bude útočištěm politiků a zaručenou taktikou na uklidnění veřejnosti. Zda to podnikatelům pomůže skutečně, nebo jen na pár měsíců, po kterých bude následovat krach a rozpad dodavatelských sítí, uvidíme v příštích měsících. Nezbývá nám nic jiného než věřit, že ke zmiňovanému poslednímu možnému opatření v boji proti epidemii covidu-19 nedojde.

Pokud bude chtít vláda obnově ekonomiky skutečně pomoci, bude muset přijít s promyšlenějšími řešeními, než je rozhazování ze státního rozpočtu. I když se tyto způsoby mohou na první pohled jevit jako složité, nemusí tomu tak být. Namísto přicházení s novými schématy podpor se mohou ministři zaměřit na škrtání současných regulací a nesmyslných byrokratických nároků.

Přehodnocení byrokratické zátěže

Už čtvrtý rok se díky práci Liberálního institutu můžeme podívat na byrokratickou zátěž malých podniků v České republice. Pod pojmem malý podnik si můžeme představit firmu se čtyřmi zaměstnanci, která během roku jednoho zaměstnance přijme a jednoho propustí.

Veronika Rejmanová

Je třeba dodat, že do byrokratických nároků se započítávají pouze úkony, které jsou vyžadovány zákonem, ale firmy by je bez donucení neměly důvod dělat. Pro lepší představu mezi ně tedy například nepatří vedení účetnictví. V roce 2020 představovala byrokratická zátěž neuvěřitelných 223 hodin ročně, což představuje téměř šest pracovních týdnů, které v případě malých zaměstnavatelů stráví prací pro úřady nejčastěji jejich majitelé.

Mezi nejvíce zatěžující úkony patří administrativa provozu (118 hodin). Do ní spadá například nakládání s odpady, konkrétně evidence odpadů (v průměru 48 hodin). Administrativa zaměstnanců zabere malému podniku 89 hodin. Nároky na splnění nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) pak činí na 8 hodin ročně. Pokud se vám zdá číslo strašlivé, pak radši ani nestojí za to zmiňovat, že ve srovnání s rokem 2019 jsme si polepšili o čtyři hodiny. Toto zlepšení však nebylo způsobeno škrtáním legislativních povinností, ale absencí nových. Každá změna je totiž ohodnocena jednou hodinou, kterou podniky stráví s jejím zapracováním, a těchto hodin tak samozřejmě bylo více v předešlém roce.

To, že byrokracie je zpravidla brzdou ekonomiky, a naopak účelným nástrojem úředníků, kteří si díky ní upevňují své postavení a sféru vlivu, není třeba zmiňovat. Kdyby neexistovala byrokracie, řada státních zaměstnanců by se ocitla na úřadě práce.

Namísto rozsáhlých a rozhazovačných vládních programů bychom se tak mohli zaměřit na řešení problému, který zde panuje již po několik let. Pomáhat nemusíme jen složitými schématy podpor, dotací a slepým rozdáváním peněz, ale právě přehodnocením byrokratické zátěže, která nemá téměř žádnou přidanou hodnotu. Její snížení je jednou z možností pomoci, jejíž pozitivní vlivy netrvají jen několik týdnů nebo měsíců. Je však třeba dbát na to, aby zrušení jedné povinnosti nebylo nahrazeno uvalením jiné.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner