Jak sociologové přiměli Rusy, aby si oblíbili Putina a válku na Ukrajině

Vladimir Putin (ČTK)

Vladimir Putin | FOTO: ČTK

Od začátku agrese proti Ukrajině se celý svět zabývá otázkou, zda drtivá většina Rusů tuto válku skutečně podporuje. Šetření webu Projekt na konkrétních příkladech dokazuje, že většině průzkumů veřejného mínění zveřejněných v Rusku se prostě nedá věřit. Vladimir Putin se od svého nástupu k moci tak obává o svůj rating, že si Kreml vzal sociology pod kontrolu, a ti se naučili, jak od občanů získat “správné” odpovědi.

Z článku s titulkem Nepřirozená čísla. Příběh o tom, jak sociologové přiměli Rusy, aby si oblíbili Putina a válku na Ukrajině na webu Projekt můžeme ocitovat hned jeho závěr, kde je v zásadě obsažena pointa:

(Týdeník FORUM)

“Když vypukla válka na Ukrajině a provládní média začala na příkaz Kremlu zveřejňovat zprávy o podpoře válečného úsilí ze strany Rusů, snažil se sociolog Sergej Haikin Putinovi vysvětlit, že to není tak docela pravda. Spolu se skupinou sociologů provedl studii, která ukázala, že mezi mladými lidmi, Moskvany a obyvateli Petrohradu je vysoký podíl disentu. Hejkinovi, který dříve spolupracoval s Kremlem, se pravidelně dařilo předávat prezidentovi čísla průzkumů prostřednictvím svých známých a očekával, že se mu to podaří i nyní. V posledních letech se mu však stále častěji říkají: ‘Není třeba rozčilovat Vladimira Vladimiroviče.’ Tentokrát naznačili, že zveřejňování takových materiálů je nyní nevhodné.”

Článek podrobně popisuje, jak se postupně průzkumy veřejného mínění, které se týkaly politiky, od nástupu Vladimira Putina a od období po roce 2000 stále více odtrhávaly od reality.

Putinův předchůdce Boris Jelcin byl na konci svého působení v úřadu velmi neoblíbený, takže si Putin zvykl na to, že se koupe v přízni lidí. V lednu 2000 schvalovalo jeho výkon 84 procent obyvatel. Jakékoli odchylky od tohoto trendu nesl těžce. Když se v Kremlu nelíbily výsledky agentury VCIOM, došlo k výměně vedení a pracovníci se chodili radit do Kremlu a podíleli se na “politickém plánování”.

„Diskutovali také o prezidentově programu – jakých akcí by se měl zúčastnit a jaká témata by měl nastolit – s ohledem na reakce voličů na Putinova předchozí prohlášení. Pokud něco nebylo v pořádku, plány se změnily. Ještě snadnější však bylo změnit samotnou sociologii – výzkumníci se mezitím stali tvárnými a nechtěli prezidentovi kazit náladu.“

()

Dalším důvodem k rozčilení “národního vůdce” byl rok 2010, kdy byl prezidentem Dmitrij Medveděv. Hodnocení Putina a Medveděva se tehdy najednou vyrovnalo a nejnepříjemnější bylo, že pro Medveděva bylo v příštích volbách připraveno hlasovat téměř stejně voličů jako pro Putina: 21 procent ku 24 procentům. Tyto údaje známe jen díky Levadově centru, které začalo fungovat nezávisle a dnes má nálepku “zahraničního agenta”.

“Proprezidentští sociologové tyto údaje jednoduše skryli,” píše Projekt. “Přesně stejná čísla obdržela i (agentura) FOM, ale Kreml je zakázal zveřejnit. Na druhou stranu VCIOM tuto otázku vůbec nepoložil – na seznamu odpovědí byl buď Putin, nebo Medveděv. ‘Abychom si nenarazili hlavy,’ vysvětluje Igor Eidman, bývalý činitel VCIOM. Kreml žárlil nejen na Medveděvovo hodnocení, ale dokonce i na hodnocení gubernátorů. ‘Některým regionům se říkalo: Proč rating vašeho guvernéra stoupá a Putinův ne?'”

Od roku 2018 VCIOM v zájmu prezidentova klidu přestal Putina srovnávat s jinými politiky úplně. V zájmu “správných” odpovědí začali sociologové používat manipulační nástroje, aby od respondentů získali odpovědi, které Kreml chtěl. Začali občanům klást otázky s nápovědou. V roce 2018 Putinův dříve kolosální rating klesl o 20 procent a pracovníci VCIOM a FOM začali dostávat od svých šéfů velmi podivné formulace otázek a volby odpovědí. Jde o takzvané formativní otázky, u nichž byli respondenti okamžitě upozorněni na správnou odpověď.

Například: “Dne 27. července se v Moskvě konalo nepovolené protestní shromáždění. Souhlasíte, nebo nesouhlasíte s názorem, že v takových situacích by úřady měly jednat v souladu se zákonem, i když je třeba použít tvrdá opatření?”

Když průzkumníci lidem napověděli, co je v souladu se zákonem a co ne, dosáhli výsledků, které Kreml požadoval: 61 procent Moskvanů podporovalo tvrdé zásahy úřadů na shromážděních.

Pavel Šafr: Češi mezi pravdu a lží (FCM)

“Takové průzkumy se v poslední době staly normou. V předvečer války se VCIOM ptal občanů, zda podporují uznání nezávislosti LNR a DNR, a to opět se zajímavou formulací: ‘Řekněte mi, prosím, zda podporujete, nebo nepodporujete rozhodnutí prezidenta uznat nezávislost DLR a LLR na Rusku?’ ‘To znamená, že nejde o problém Donbasu, ale o souhlas s prezidentem,’ vysvětluje Alexej Titkov, docent moskevské Vysoké školy sociálních a ekonomických věd. Kreml opět dosáhl požadovaného výsledku: 73 procent dotázaných podpořilo Putinovo rozhodnutí.”

A takhle to pokračuje ve všem. V květnu 2022 vydala společnost VCIOM tiskovou zprávu s titulkem “Život podle vlastních pravidel”. Hlavní závěr: “89 procent Rusů se domnívá, že Rusko by dnes mělo žít podle vlastních pravidel, aniž by se ohlíželo na západní země.”

Bývalý činitel VCIOM řekl pro Projekt: “Vymysleli si nějaký Západ, přisoudili mu nějaká pravidla, postavili ho do kontrastu s nějakým Ruskem. Co je Rusko – prezident? Jaká jsou pravidla – pokračovat ve válce? Zeptejte se, zda by Německo mělo žít podle čínských pravidel, a dostanete stejné výsledky. Buď bylo tazatelům řečeno, aby se ptali právě na tohle, nebo jsou velmi hloupí.”

Jenže přes to všechno i výsledky průzkumů prováděných i provládními centry obecně uvádějí překvapivá čísla o odpůrcích války mezi mladými lidmi. VCIOM provedl první průzkum veřejného mínění o souhlasu se “zvláštní operací” 25. února – ukázal, že 64 procent Rusů válku podporuje. Pokud se však podíváme do datové základny centra, zjistíme, že 55 procent respondentů ve věku 18-24 let a 45 procent respondentů ve věku 25-34 let bylo tehdy proti válce. Ani to se do médií nedostalo. Rusové a obyvatelé okupovaných oblastí Ukrajiny se začali sociologů bát a často ze strachu dávají “správné” odpovědi. “V poslední době lze na sociálních sítích najít mnoho zpráv uživatelů, že se zúčastnili sociologických průzkumů, ale báli se upřímně odpovědět. Atmosféra strachu v zemi je tak silná, že ovlivňuje údaje z průzkumů veřejného mínění, a proto je nyní obtížné brát údaje sociologů vážně, tvrdí politický technolog spolupracující s prezidentskou administrativou pod podmínkou zachování anonymity.”

()

Kreml zakazuje sociologům zveřejňovat výsledky průzkumů, které jsou špatné, včetně těch o Alexeji Navalném. Údaje z neloajálního Levadova centra je zakázáno citovat v médiích. Sociologové tak pomáhají vytvářet alternativní realitu, která pak může ovlivnit i skutečnost, například volební preference.

K jakým bizarnostem dochází, vidíme, když se podíváme, jak loajální média ještě často pomáhají tvůrcům průzkumů veřejného mínění prosazovat alternativní agendu. Projekt píše: “V roce 2021 agentura RIA Novosti uvedla: ‘Polovina Rusů zažila pozitivní emoce při sledování přímé linky s Putinem.’ Ve zprávě se neuvádí, jak byla studie provedena. Ačkoli na stránkách VCIOM, z jejichž údajů novináři zprávu napsali, se bez obalu uvádí, že nešlo o celoruský průzkum, ale o ohniskovou skupinu 123 lidí. Z 66 lidí se tak stala polovina Rusů.” Vyčíst něco z publikovaných výsledků oficiálních agentur o ruské realitě je tedy prakticky nemožné.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články