Ukrajinští vojáci, ilustrační foto. FOTO: Generální štáb ukrajinské armády, se souhlasem
FOTO: Generální štáb ukrajinské armády, se souhlasem
KOMENTÁŘ / Ve světle aktuálních geopolitických událostí a probíhajících konfliktů v blízkém okolí Evropské unie došlo k rozpoutání diskuze nad otázkou bezpečnosti a společné evropské obrany. Soudobá Evropa totiž stojí na prahu, kdy se bude muset rozhodnout, jaké řešení bezpečnostních výzev zvolí. Přestože je možných způsobů řešení nespočet, jedno je jasné. V otázce bezpečnosti musí být Evropa jednotná!
Jak ale nejlépe zabezpečit Evropu? Společná evropská armáda představuje ambiciózní krok v procesu evropské integrace, nicméně její realizace je něco, co se řeší již řadu dlouhých let. Myšlenkou společné armády by mělo být posílení evropského obranného potenciálu a vytvoření společné bezpečnostní politiky. Takový koncept se z popisu zdá jako lákavý, v současné době je však podle mě těžce proveditelný. Jako zásadní problém vidím podfinancování jednotlivých armád unijních států, kdy stále mnoho evropských členských zemí NATO nedosahuje ani minimálních dvou procent HDP výdajů na obranu. A to je pouze minimum určené pro budovaní armády v době míru.
Dále je pak problém, že nejdříve musíme mít na špičkové úrovni armády jednotlivých zemí EU, což není v mnoha zemích EU realita. Teprve pak můžeme budovat něco jiného. Prioritou teď musí být posílení evropského křídla v rámci NATO. Pokud pak z těch armád vznikne samostatné operativně evropské křídlo NATO, jedině dobře. Ale jako aliance jednotlivých profesionálních armád, nikoliv jako nová armáda.
Nemůžeme postupovat odzadu. Dnešním cílem by tak mělo být posílení evropského křídla NATO, zvýšit naše kapacity v Evropě. Společná evropská armáda by měla být vnímána až jako doplněk a posilující prvek celkového bezpečnostního rámce, nebo až jako poslední prvek evropské bezpečnosti a nesmí být na úkor jednotlivých armád členských zemí. To by pak výsledkem byla naopak slabá společná armáda a oslabené armády jednotlivých zemí. Tohle musíme vnímat.
Je důležité si uvědomit, že posílení evropského křídla NATO neznamená oslabení transatlantického spojenectví, nýbrž jeho optimalizaci. Spolupráce s USA by měla zůstat klíčovým prvkem evropské bezpečnostní strategie. Budoucnost evropské obrany spočívá ve vzájemné spolupráci, sdílení zátěže a efektivním využívání zdrojů. Posílení evropského křídla NATO je klíčovým prvním krokem k dosažení těchto cílů. Společná evropská armáda by měla být vnímána až jako doplněk a posilující prvek celkového bezpečnostního rámce.
Autor je poslancem TOP 09 a předsedou zahraničního výboru.
