Milouš Jakeš (1922–2020), komunista a kolaborant s cizí mocností, totiž Sovětským svazem, je mrtev. Už dávno se stal kvůli projevu, který pronesl 17. července 1989 na Červeném Hrádku u Plzně, součástí české popkultury.

Jistě bychom mohli sáhodlouze analyzovat Jakešův červenohrádecký výplod, známý dehonestačními výpady proti lídrům normalizační popmusic nebo podivně vyšinutou češtinou. Klíčem k interpretaci Jakešova tragikomického projevu je především onen známý výrok o KSČ jakožto „kůlu v plotě“. Komunističtí předáci, kteří byli pouze místodržícími v zemi okupované sovětsko-ruským impériem, byli totiž naprosto vyděšeni ze svého osamocení. Kreml jim nedával jasné instrukce… A rudý car Gorbačov dokonce žádal opatření, která by znamenala destrukci dlouhá léta budovaného „normalizačního konsensu“.

Opomíjený a přitom velice důležitý byl však onen moment, kdy se Milouš Jakeš, generální tajemník ÚV KSČ, ve svém projevu opakovaně dopouštěl latentní kritiky Sovětského svazu. Normalizačním soudruhům tak překvapivě sděloval, že Sovětský svaz již není náš vzor. Když po vystoupení reagoval na písemné dotazy a vysvětloval například nutnost proporčního zastoupení Čechů a Slováků ve stranických a státních orgánech, zakončil svou odpověď nadmíru úderně a takřka protisovětsky:

„Podívejte se na Sovětský svaz, co se tam děje v těch národnostních problémech. Tam se lidi zabíjí. Máme my zapotřebí tyto otázky v takové složité době?“

To byla vlastně největší Jakešova červenohrádecká perla, vždyť gubernie ústy svého správce dala najevo, že dobře ví o bezradnosti imperiálního centra… Sovětsko-ruské panství se rozpadalo, tzv. Brežněvova doktrína byla od roku 1988 i podle Gorbačova mrtvá, sovětská armáda neměla zasahovat vůči autonomnímu vývoji středoevropských satelitů.

I Československo se pozvolna začalo vymykat ze sovětské imperiální kazajky, zatímco Václav Klaus byl ještě zaměstnancem Prognostického ústavu ČSAV a Miloš Zeman se jakožto pracovník podniku Agrodat zabýval simulačními modely zemědělských systémů. A Andrej Babiš? Ten působil v Maroku jako delegát Podniku zahraničního obchodu Petrimex, kde si „šetřil“ z platu peníze, za něž si později koupí Agrofert a Českou republiku…